manonfire

Spoiler: Přestože není příběh zase tak špatný, neukázalo se příliš šťastným, že se soustředí na nejmladší a zákonitě tedy nejnudnější postavy (sestry zahradnice, Matýsek Hádek, mladej Pudil.) Ti to nakonec samozřejmě, namísto kovaných detektivů, celé rozlousknou -(Klasický syndrom spousty moderních krimi jako "Lasse zasahuje či Emil a detektivové:":)- Prostě všechna zábava ať směřuje k mladému blbému divákovi, ačkoliv se story točí naopak kolem mnohem letitějších postav, hraných zákonitě též vyzrálejšími a zajímavějšími herci. Scénáristům byl zkrátka daný mustr, aby se vše točilo kolem cucáků, což věrně vystihuje celkové ubírání se jakékoliv filmové, hudební či literární produkce. Pak musí člověk sledovat, jak nejcharizmatičtější postavu samotného fantoma, hranou výtečným Vlasákem, sestřelí vlasatej rachitickej kripl s permanentně napučeným kukučem, co sežral všechno moudro a pomstu světa. S tím jděte do hajzlu. Další mínus je, že jsem odhadl na první dobrou jak hlavního pachatele, tak jeho zhypnotizovaného pohůnka. Jo a ten Hádek, to je opravdu sex symbol k pohledání. Nudnej chcípák s klučičím ksichtem, na něhož se nedá dívat, natož ho poslouchat. 60%

Potenciálně skvělý nápad postavit do situace uneseného člověka psychopatického sériového vraha, je bohužel totálně přebit až ubit naprosto béčkovou akcí a scenáristickými nedomyšlenostmi. Evans se prostě po fantomsku neslyšně nejen pohybuje po střechách aut, ale konstruuje složitá kladková soukolí sofistikovaných pastí, nezvučně, nesmyslně a čistě na efekt rozšmelcovává oběti v drtičích odpadu, načež pozůstatky procesu věší v pytlích na verandy pár metrů od od bandy nepřátel. A ten trapně vynucený důraz na jeho charizmaticko-fatální vliv vůči jeho nejmilejší oběti (v podání opravdu těžce nesympatické Adelaide Clemens) byl doslova směšnej. Stejně jako jeho prvotřídní (rozuměj z první třídy ZŠ) filozofické vejžblepty, jimiž komentoval utrpení a konce svých obětí. On už moment, kdy se náš teploušskej Aramis nenápadně ošatil předtím čerstvě vyvrženým hovádkem, napověděl, že to nebude psychothriller, ale těžce laciný naháněčkový cirkus. Takovej scénář spíchne i naprostej retard, to se fakt dalo napsat na šicím stroji. A jakmile film nemá scénář, nemá nic, to už si kurva návštěvníci 3D projekcí pamatujte....i kdyby v tom bijáku poletovali dinosauři s vrtulema, na poušti zdechl Aquaman žízní, Godzilla potratila v přímém přenosu a King-Kong ufacializoval (nemyslím profackovat) Patricii Solaříkovou k smrti... No, ikdyž v případě toho posledního bych asi přimhouřil oko. 20%

Na jednu stranu mi to nepřipadne o nic víc debilnější, než jakýkoliv zde velebený díl Fast and Furious, na druhou to nic nemění na tom, že to debilní zkrátka je. Ať si Vegetol na svou obhajobu scénáristů mrmlá co chce, zkrátka platí, že o jejich uplatnění a úspěchu rozhoduje něco zcela jiného, než fantazie či schopnost přijít s něčím, když už ne originálním, tak aspoň nikoliv tak otevřeně neoriginálním. Pokud bych odhlédl od své osobní nechuti k podobným hi-tech píčovinám -(ano, už první Plán útěku byl kosočtverec s úhlopříčkou)- tak jsem v tomhle pokračování našel několik slibných momentů, kdy to celé vypadalo optimističtěji, než se nakonec ukázalo. Jak ovšem tempo filmu postupně strmě stoupá, všechny logické pokusy o vysvětlení nevysvětlitelných zvratů trpí zoufalou zkratkovitostí. Do toho po vzoru Expendables vstupuje snaha nahustit co nejvíc postav, pro které se budují úplně nadbytečné vedlejší role jen proto, aby si tenhle a tamhleten sympoš se Slyem zahrál. Jenže na rozdíl od Postradatelných zde nejsou žádná jména, která by to mohla alespoň zčásti vykompenzovat. (Neporazitelný Mahuang ať se jde bodnout.) A ta uboze klišovitá motivační a zároveň strategická hesla, co tenhle samuraj po Breslinovi přežvykoval... Ach jo. 30%

Roth se moc nepředvedl. První dva Hostely měly i přes svou škatulku cosi do sebe. Tohle už je slabota. Když byla skupina unesených přivlečena do vesnice plné rudých podlidiček stromové kultury, nepůsobilo to strašidelně, nýbrž legračně. Indiáni byli spíše sladkými Indiánky, se zajatci se chtěli v podstatě evidentně mazlit, a pár jakože explicitních scén s umělými bulvami na tom nic nezměnilo. Dramaturgicky to bylo všechno průhledné, a strašně schématické. Záporák, jak začalo jít do tuhýho, už byl zápornej za každou cenu a ve 100%všech situací. Blonďatá holčina s hezkým zadkem, která byla celou dobu vyplašená i ze svého stínu, si tam najednou během dvou vteřin prakticky uřízne kebuli. (halt náhlá depka, no.) Jako první zařve samozřejmě největší dobrácký tlouštík, kterému kvůli pipině konečně poklesly kulky. Justýna samotná pak nebyla ani tak naivní, jako spíš blbá a její ošklivá kámoška z koleje pak byla doslova k poblití arogantní (což mělo být cool and sarcastic). 40%

Kterej zase inženýr tuhle výbornou záležitost potápí pod modrou hladinu průměru? Sice jí k červené barvě chybí jen procento, zasloužila by se v ní však rochnit s přehledem. Pohádka je nezapomenutelnými scénami prošpikovaná a patří mezi to opravdu vyvedené. Je plná vtipné akce("A nedají si říct a nedají.") Obsahuje nenásilně podané prvky morálního poselství (Zlaťáky, jitrnice a vlastně všechny okamžiky s Knotem a Kronerem ml.) A umí přijít též s pro děti stravitelnou až příjemnou strašidelností, která je navíc parádně podpořena kulisou hudební i trikovou. PS: Starou kamerou na obřím plátně v setmělé jídelně.... na dětském táboře v Horažďovicích.... rok po roce nesčetněkrát. A co bych dal za to sedět tam jako malej kluk znovu. 80%

Pokud dnes v televizní tvorbě najdeme napříč republikou špičkové komediální herce v počtu prstů jedné ruky, tak Chalupáři jsou jasným důkazem, že v tomto směru bejvávalo nesrovnatelně líp. Opravdu nestojím o návrat komunismu, nicméně faktem zůstává, že herci byli tehdy prostě jiná liga. Lhostejno, jestli šlo o role hlavní, vedlejší, či zcela epizodní, drtivá většina partů byla obsazena naprosto dokonale a nezapomenutelně. Krom naprosto geniální studie dobrosrdečného-cholerika Sováka a mistra diplomatické provokace Kemra, byla radost koukat též na ultrasangvinického sympoše Větrovce, velmistra romantického polibku Moučku, lišku podšitou Bohdalovou, taxi-šíbra Vinkláře, už zase vypečeného lakotníka Beyvla, bodrost samu Hlinomaze, odháčkované kačátko Vránovou či maestra cizelérského cigošství Lackoviče. Skoro v každém díle se našla nějaká kultovní hláška a nejlepší pak pocházely z neskutečně vypilovaného suchého přednesu Jiří Sováka. A i když to někteří neradi slyší, tak ano, tohle byl skvělý příklad špičkové zábavy, lidové a zároveň lidské. Dnes je člověku z termínu lidová zábava už dopředu špatně. Dříve k tomu nebyl důvod, chytili jí totiž do rukou mnohem schopnější tvůrci, kteří přitom dostali sakra okleštěný okruh témat, ze kterých jim bylo dovoleno si utahovat. Nejlepší hlášky: "Držte si toho ohaře, ať vám s ním neuletí kos!" "Není nad flašinet." "Pohádka o Honzovi, který usnul princezně na stole." "Všechny geniální myšlenky jsou jednoduchý." "Aspoň vidíš, jaký to je." "Byl jsi nejblíž, ale něco tomu chybí." "Kdo mě asi bude odvazovat?" "Já si asi tak budu kupovat slepačinku." "Ono to vůbec bude chtít celý přelakovat." 90%

Absolutně skvělý díl, plný těch nejlepších hlášek. (Jéje, tady strejda. Zrovna předevčírem mi jednu vyprávěl, jak Honza usnul princezně na stole, no.)---(Pištovi někdo ukradol kolobežku!..Aspoň víš, jaký to je.)---(A tyhle ostatní říkáš, že už jsou jedlý, Miluško?)...Plus to nejlepší na závěr: (Jednoduše, tadyhle od předsedy jsem věděl, že má padesát strakáčů. Spočítal jsem je a bylo jich jednapadesát. Všechny geniální myšlenky jsou jednoduchý." To podání pana Sováka, zakončené sebevědomým pohledem do kamery, mě vždycky roznese. Geniální komediální výstup. 100%

"Artová dystopie," pravil kdosi a flákl filmu tři hvězdy. Pánové, pokud jsem přesvědčen o tom, že si film zaslouží nálepku "artový," nemůžu mu z principu udělit tři hvězdy. Art totiž není označením žánru, nýbrž kvality...víme, holoto? Takže pokud ho shledám artovým, nemůžu mu udělit hodnocení jakékoliv jiné, než maximální. Skutečný art je totiž věcí hodnou k pohledání, tudíž vyskytující se v množství zcela minimálním. To jen tak na úvod. K filmu, osobně se nedomnívám, že by šlo v tomto případě o art. Podle mého je Ana Lily Amirpour pouze neschopná kravka, privilegovaná už jen svým americko-íránským původem a rovněž zanícenou fascinací k ženským hrdinkám ve světě brutálního násilí. Zvláště po druhém zmíněném je obří poptávka, protože ženy chtějí snít a vrátit kdysi patriarchální společnosti veškerá dávná příkoří. Snaží se o to (mimojiné) skrze trend filmů a knih, jenž z kdysi tak zvané "růžové knihovny" pozvolna přešel kamsi k barvě krvavě rudé. Jen ta optika růžových brýlí zůstala stejná, jelikož nejapné jsou obě velmi podobně.... Z výše nastíněného je zřejmé, že trh i politicky motivovaná obec kritická byla jak předpřipravena k nezměrné adoraci tohoto snímku. Bohužel, režisérka toho využije jen částečně, neboť umí naprosté hovno. -(Přídomek "Naprosté" v tomto případě nemusí značit nutně celistvý exkrement ať už v okurkoidní či serpentínovité modifikaci, nýbrž komplexní označení kvality výměšku.)- Počítám, že porotci v Benátkách by The Bad Batch opravdu rádi vyhlásili vítězem v nějaké hodnotnější kategorii. Umělkyně ovšem vyplodila takovou ukrutnou dystopickou modernu, že to nešlo jinak, než skrze "speciální" cenu, udělenou za pozoruhodnou "jakožejinakost". Ta ovšem paradoxně trpí ukrutnou "těžko-fádností." Jo, a navíc je to nuda. Ale jen do toho dámy, bude se líbit. Já si dám raději Chalupáře. 20%

Problém tohohle filmu je ta Venezuelotelenovelovská melodramatičnost, která sice příběhu jakože dodává srdce, ale stejně tak jej stahuje atmosféricky dolů. Je to tam prostě cítit, ať už z dětských scén, tak z těch mateřských, potažmo kněžských. Kvalitní horor si tohle dovolit zkrátka nemůže. Jinak jde o klasickou duchařinu ve starobylém baráku 4+1, jehož sklepení čítá rozlohy Moskevského metra. Přesně typ, který mě nebaví, navíc s lekačkami i dramatičností spíše podprůměrnou. 40%

Chápu dobře, že tenhle Packal chce už do konce života točit variace na dvojici holek(nebo mrňavejch kluků), kteří se shodou okolností vždy přichomýtnou do cesty nějakýmu extra panoptikálnímu úkazu s růstovou poruchou, který má zcela nepochopitelný sklon k týrání a zabíjení? Navíc jsou ty filmy čím dál směšnější. Martyrs měli onen ba až filozofický přesah a to je činilo specifickými a výsadními. Ukazuje se však, že šlo spíš o náhodu, protože následující Laugierovi opusy nic takového nenabízejí. OK, Ghostland se svou naprosto céčkovou zápletku snaží ozvláštnit prolínáním realit, a byť nejde o nic extra originálního, svou funkci to plní. Jenže tím výčet plusů končí. Zbytek je totiž nefunkční, akce je tuctově nereálná, scény předvídatelné a se samoúčelnou krvavostí si vystačíte maximálně u zdejších hororových pošuků. Z monster nejde strach, ten Vepřomil Prasomrdov funí a heká zcela směšně, přestárlá fitneska je sice genderově nevyhraněná, ale člověku je nakonec úplně jedno, jestli je to frigidní milfka, nadržená transka, bezobratlý baletní mistr, zmrzlinář nebo mim sadista? Stejně tak nemá smysl hledat motiv toho, odkud se ti dva vzali a co je k sobě tak deviantně přitahuje. Navíc mně panenky přijdou ale echt nestrašidelné -(pokud to nejsou panenky ožralého roma s kudlou v ruce)- a celé je to prostě tak nějak děláno čistě jen pro ženy. Chlap u tohohle nemůže mít mrazení v zádech, i když Vám zdejší hororoví specialisté budou tvrdit opak. 20%