O statečném kováři

Tato pohádka určitě patří mezi tu výrazně lepší polovinu v dějinách naší tvorby pro děti a mládež. Snaha dodržet základní půdorys poetik této tvorby, jak se dotvořil a dozrál v první polovině sedmdesátých let, viditelně zvedá její hodnotu v kontextu pozdějšího vývoje, i když ani TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU nebo ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRICEZNA to nejsou. Božena Němcová, naše pohádkářka všech pohádkařů, je z půdorysu díla k jeho výraznému prospěchu víc než vidět; roli siláka Pavel Kříž zvládá nad očekávání dobře právě proto, že svým pojetím koření v básnické pentalogii. Hrůza je opravdu hrůzou, dobro dobrem, vítězství vítězstvím v dobře zvládnutém klasickém pohádkovém černobílém pohledu; syžet i scénář a režie nenechají lhostejnou ani převážnou část "dětí starších generací". Herci bez výjimky hrají to, co mají a mohou; typy, stereotypy i vlastnosti, které tato pohádka přesně a věcně zrcadlí. Za úvahu a diskusi stojí autorský postoj k výkonu královské moci; na mne je pohádkový přespříliš. Naopak nezaměnitelný hudební doprovod JAVORů dává této verzi osvojení staré klasické látky nenapodobitelnou moravskou příchuť, bez níž by naše češství bylo viditelně chudokrevnější. Pohádka - soudě podle odezvy - je dnes zřejmě někde uprostřed mezi dobovým a klasickým nadčasovým rozměrem své další existence. Uvidíme, která z těchto srovnatelně nadějných možností posléze zvítězí. (22.03.2008)

Skvělá pohádka s tajemnou atmosférou. Jediné co mi zde moc neštymuje, je obsazení Pavla Kříže do role Mikeše. Zahrál ho dobře, ale typově se na něho vůbec nehodil. Jinak bezchybný Václav Knot, Ján Króner a Vlado Müler. Petr Čepek byl démon, o tom není žádná řeč. V roli čaroděje jedinečný. Pohádku dělá též velmi příjemnou krásná hudba Petra Ulrycha. (10.05.2007)

Tuto pohádku mám velmi rád. Leckdo si na ni ani nevzpomene a sleduje pouze ,,nové,, pohádky, či osvědčené klasicky, ale já se vždy právě těším na ,,O statečném kováři,,. Vždy tu je taková poutavá atmosféra (dalo by se říci až temná/pochmurná a chvílemi i úsměvná) a opět zvítězí dobro nad zlem a zároveň se ukáže i slabost lidských bytostí a jejich spravedlnost a že ne každému lze věřit. 4z5 (24.12.2011)

Pohádka začíná, pojď se mnou do chládku... složím ti do klína, píseň a pohádku. Pod horou je víska, ve vsi štěká pes, nad horou se blýská, za horou je les. Byly doby, kdy jsem tuto pohádku až tak moc nemusel, avšak to neznamená, že by se mi ani v oněch časech nelíbila. Jen jsem ji nevyhledával a neřadil mezi své oblíbené. Když se na ni však dívám v dnešní době, musím uznat, že proti převážné většině současných pohádek je "O statečném kováři" velice zdařilá. Nechybí ji parádní atmosféra, zajímavé postavy i zápletka, skvělý zlý Černý král, ale též vynikající hudba od Petra Ulrycha. Už jen ta ústřední píseň je skvostná.. Zvažuji, že tento snímek přehodnotím a přihodím i čtvrtou hvězdičku.. Z rodu královského dcera veselá, našla upřímného sobě manžela. Žijou spolu šťastně jako kuřátka, konec už nám vlastně ťuká na vrátka. (12.01.2018)

Kdysi jsem měla raději statečného (byť s ohledem na prezentované řemeslo překvapivě hubeňoučkého) kováře Mikeše nežli nebojácného dřevorubce Ondru, který je hrdinou o něco málo mladší pohádky "Nebojsa" u roku 1988. Nicméně časy se mění - a tady a teď musím konstatovat, že je tomu právě naopak. Snad že Ondra je málomluvný introvert ... snad že jeho příběh zůstává částečně zastřen tajemstvím ... snad že obsahuje drobné hororové prvky - nebo že má hezčí pointu ... protože Ondra se naučil TOMU strachu, který se rodí z upřímné lásky - a bez něhož by náš život neměl hlubší smysl. Ať tak či tak, čtvrtou * statečnému kováři nakonec sebral roztodivný obr, či spíše jeho roztodivná hlava a roztodivné ruce, které se opravdu hrubě nevyvedly ... s úspěchem by mohly sloužit leda tak k odhánění špačků v třešňovém sadu. (14.06.2021)