Han22

Klasika z mého dětství a začátků Novy, kterou jsem tehdy párkrát viděl, ale pak čtvrtstoletí ne a natolik ji zapomněl, že jsem to mlhavě považoval za akční film. A on je to typický katastrofický film, možná první a zároveň nejlepší z ranku "smrtící epidemie". Terorista nakažený plicním morem se dostává na palubu vlaku cestujícího napříč Evropou, hrozí děsivá epidemie a na plukovníkovi velícím operaci zbývá rozhodnout co dál. Nestavící a později hermeticky uzavřený vlak nabírá "lékaře" se samopaly, míří do sběrného tábora v Polsku, ale v cestě mu stojí chatrný most. V divákovi roste podezření a v cestujících taky... Tady prostě funguje všechno. I to "nudné" seznamování s postavami, protože je stříháno s plánováním z centrály a protože postavy jsou fantastické nikoliv nudné. Ať už zbabělý dealer měnící se v hrdinu, kněz/policajt, menší postavičky. A samozřejmě cynický doktor a povrchní spisovatelka, kteří ze sebe v krizi dostávají to nejlepší z lidství a zároveň obnovují svůj vztah. Film si pro mě ale ukradl starý Žid, k smrti zděšený, že jede zabedněným "dobytčákem" do svého starého tábora. Skvělí herci (Harris, Lorenová, Sheen, "záporný" Lancaster" a další), krásná kamera, Goldsmithová hudba co se mění z nervní na baladickou. A samozřejmě finální část měnící se v boj o život a defakto akční film plný přestřelek. SPOILER: Jediné co jsem si bohužel pamatoval byl srdcervoucí, děsivý konec, který fakt zamrzel... ale 5* si to zaslouží.

Poslední film roku 1975 jako vždy oskarovka. A možná jeden z nejsilnějších a nejlepších filmů z těch zhruba 4 -5 tisíc co jsem v životě viděl. Když jsem ho viděl poprvé, bylo mě míň než Billymu, můj obzor byly převážně akčňáky a stejně se mi nesmazatelně zapsal do hlavy. A teď je mi víc než McMurphymu, jsem o tuny filmů, ale také cynismu, špatných zkušeností a zahořklosti bohatší a funguje to pořád stejně silně. McMurphy není rozhodně úplně kladná postava. Je to hajzlík, výtržník, rváč, který se nechá zašít do blázince, aby měl lehčí kriminál, bláznům kolem sebe se vysmívá a provokuje vrchní sestru Ratchedovou. Až postupem času se jeho boj mění na nezdolnou touhu po svobodě, lidské důstojnosti, trošku odreagování a zábavy a mění život lidem kolem sebe k lepšímu. Vrchní sestra Ratchedová působí naopak na povrch jako hodná, usměvavá paní, která má ráda pravidla, po tím však bije černočerné srdce bestie v lidské podobě, co se vyžívá v ponižování lidí.... po tom co udělá ve finále jsem řval na televizi ZABIJ TU KURVU! Kolem je plejáda naprosto úžasných postaviček menších či větších bláznů, zahraných spoustou herců, které tento film objevil, často proti jejich pozdějšímu typu. Mírumilovný nemluvný indián Willa Sampsona (většinou hrál bijce), nesmělý koktající klučina Brada Dourifa (později psychopati). A taky Lloyd, který tu vypadá jako psychopat (později komické role), či hubený! a vlasatý!! De Vito jako uťáplý blázen (později živelný komik). Samozřejmě Fletecherová ze které mi ve většině filmů jde mráz po zádech, může to být milá paní, ale moc tomu nevěřím. A hlavně neskutečný Jack Nicholson v bezpochyby životní roli. Jako většinu výborných filmů to není akademická nuda, naopak je tu spousta srandy u karet, basketu, rybářský výlet nebo mejdan na konci nemají chybu. Jenže mezitím přichází totální psycho scény a finále, které Vás rozerve na kusy. Kdo u toho konce nebrečel nemá srdce... Drama roku 1975; všechny Oskary jsou zasloužené, tomuhle se v roce 1975 nic nepřiblížilo zdáli... naopak bych řekl, že Oskary si zasloužili i Dourif nebo Sampson za vedl. roli. A dokonalý zážitek podtrhuje i megaostrý dabing ČT z roku 1997, ten je tak skvělý, že ho díkybohu zatím nikoho nenapadlo předabovat. Prostě jeden z nejlepších filmů všech dob.

Legendární Svatý Grál, jsem si schovával v roce 1975 až téměř na konec s vědomím, že se mi líbil první Pythoní film a zbožňuju artušovskou legendu. A nezklamalo mě to. Je to naprosto totální úlet, kde nechybí nic. Prolamování čtvrtého rozměru (animátor dostal mrtvici), výborné kreslené sekvence včetně kresleného Hospodina a spousta setkání. Některá k posrání vtipná, jiná méně, za mě asi vedou francouzi metající zvířata nebo záchrana "panny" v nesnázích ústící v brutální masakr. A samozřejmě černý rytíř :) Jako milovník hry Fallout 2 jsem se konečně dověděl, kde tvůrci vzali svatý ruční granát, boj rytířů s krysou/králíkem (to si půjčila i Xena) a strážce mostu věčnosti :) A co je na tom nejlepší? Že to v podstatě funguje jako klasické fantasy. Skupina hrdinů putuje zemí hledající svatý grál, čelí nebezpečí, jsou tu monstra, kouzla i brutální bitky a na ten laciný rozpočet celkem slušná atmosféra temného středověku. Konec prolamující čtvrtý rozměr je úlet, za který bych tvůrce 99% filmů nakopal do prdele, ale tady jsem se od srdce zasmál :) 100% a 5* a jsem zvědavý na další Pythoní filmy. Fantasy roku 1975.

Batman je rebootován počtvrté za posledních 33 let, navíc v tom hraje Pattinson a má to 3 hodiny. Otrávenej už dopředu jsem si proto pustil nového Batman s tím, že to bude podobná přeceněná nuda jak Joker. No a další tři hodiny jsem nestíhal žasnout! Reeves natočil naprosto fantastický temný krimi-thriler, sahající realističností někam k Nolanově trilogii a temnotou někam k původnímu Batmanovi z roku 1989. Gotham je tu temnější a odpornější než kdy předtím - Penguin teprve sahá po moci a Catwoman je zde víceméně dobrá, na straně zla jsou odporný mafián Carmine Falcone a celá skvadra zkorumpovaných představitelů města. A k tomu se objevuje Riddler, asi tak stokrát vyšinutější než ve verzi z roku 1995, který začíná hajzlíky likvidovat a hraje s Batmanem na kočku a myš. Co dál? Kriminální pátrání, nedůvěra policie, nepěkná rodinná tajemství z minulosti, skvostně natočené scény s hrou světel a stínů, pár akčních scén (i když jich není moc) a finální plán u kterého jsem zalapal po dechu. Batman je tu zlomená psychická troska, skvělí herci (Farrell, Dano, Turturro i ta Kravitzová je fajn) a vynikající film, který kazí jen naprosto zoufalý Pattinson v hlavní roli a jeho totálně znuděnej, bezmimickej výkon; je to ještě mnohem horší, než když Batmana (ne)hrál Afleck a nechápu proč tohle dřevo pořád někam cpou. I tak ale 5*, ten film mě naprosto dostal. PS: Aniž bych četl komenty, Sedm (zejména u zatčení a finálního plánu) mě napadlo taky několikrát.

"Udržuj si přátelé blízko, ale nepřátelé ještě blíže". Poslední film roku 1974 jako tradičně vyhrazen pro oskarovku. Kmotr 2 jsem stejně jako první díl kdysi víceméně odzíval se zdvořilým respektem. Zatímco první díl mě po letech nadchnul, z druhým je to trošku složitější. I když jsem byl připraven, že více než krimi půjde o rodinnou ságu, je to i tak díky naprosto úmorné 3,5 hodinové stopáži místy nuda. Coppola navíc prakticky rezignoval na nějaké vyhrocené mafiánské scény a tak jde opravdu o hodně neveselou rodinnou ságu, občas opepřenou nějakou tou vraždičkou. Coppola tak boduje věcmi kolem. Překrásná sépiová kamera díky které to vůbec nepůsobí jako film ze sedmdesátek, nostalgická hudba a také monumentální výprava plná velkolepých večírků, pouličních oslav či skvostně natočenému konci starých časů na Kubě. Zatímco první díl "udělal" Al Pacina a plejádu menších hvězd, druhý díl totéž zvládl s De Nirem. Ten se po pár menších filmech dočkal šance a využil ji na 100%. Naprosto skvostně zvládl mladého Vita, včetně jeho huhlavé, rozvláčné mluvy, aniž by to působilo parodicky či jako kopie. I další herci se činili, hlavně Cazale jako slabošský Fredy a Pacino, jehož stále cyničtější Michael nepřipomíná ani trochu toho slušňáčka z jedničky, ani jiné Pacinovy role. A nakonec i ten pomalý příběh stojí za to. Zábavnější je retro pasáž o prvních krocích Vita v USA a cestě k moci. Michaelův život je o plíživém rozkladu - neúspěch na Kubě, senátní vyšetřování, nebezpečný nepřítel, zrádci ve vlastní rodině i mezi přáteli, rozpad manželství který přijde (pro něj) jako blesk z čistého nebe. Konec (podpořený optimistickým flashbackem) je hodně drsný a smutný. Není to zrovna "zábavný" film, ale je to velký film. Samozřejmě krimi/thriler roku 1974 a Oskar za nejlepší film? Určitě, nic srovnatelně velkého v tom roce nevzniklo.

SPOILERY: Skleněné peklo je asi nejslavnější katastrofický film, který mě prakticky nikdy nedokázal strhnout. Prostě je to něco jako Smrtonosná past bez teroristů ale s ohněm a já radši ty teroristy. A ještě do půlky jsem to na 5* neviděl ani tentokrát. Dvouapůlhodinová stopáž, jako vždy u žánru dlouhý rozjezd a poté bezcílné bloudění mrakodrapem a marná snaha uhasit neuhasitelný požár. Nicméně tvůrci v druhé půlce rozjeli opravdu velkolepou šou. Hnusné umírání ať už pádem či uhořením (nebo i ta voda), monumentální záběry vybuchujícího a hořícího mrakodrapu, scény s venkovním výtahem či lanovkou, ze kterých se člověku se strachem z výšek zvedá kufr. A vše završí opravdu heroic monumentální finále s odpálením nádrží. K tomu megahvězdné obsazení, kde je silnější cynický a stále utahanější hasič McQueen než za všech okolností správňácký architekt Newman. K tomu Holden, Dunawayová, ultraslizký Chamberlain a v malé velké roli si svým tragickým příběhem pro mě film ukradl stařičký Astaire. A za takovou megalomanskou a profi filmařinu si to prostě ten plný počet zaslouží, něco podobného do té doby umělo pouze pár historických či válečných velkofilmů. PS: Oskarová písnička byl totální kalkul svést se na vlně Poseidonovské Morning After. Stejná zpěvačka, podobný styl, jen o třídu horší a nezapamatovatelná píseň. Kalkul vyšel, nic jiného v tom roce prakticky nevzniklo.

Kdysi se mi moc líbila nová verze s Washingtonem a Travoltou a originál? Ač jsem to nečekal, ještě lepší. Thrilery s rukojmími, únosci, armádou poldů a vyjednáváním jsou mé nejoblíbenější a tady fungovalo naprosto všechno. 4 únosci co přepadnou vlak metra jsou tvrdí, neústupní ve vyjednávání, chytří a každej trošku jinej. Na druhé straně je taky pár zajímavých postav - vyjednávající velitel policie metra, jeden vtipálek, jeden blbec kterého zajímají jen vlaky a taky slabošský starosta. Výborní herci - Matthau, Shaw, Balsam, Elizondo. Je to celou dobu napínavé, nechybí ani nějaká ta přestřelka, policejní manévry v ulicích či nervydrásající scéna (řítící se metro). Zároveň je to chytré, místy vtipné a finále a to jak padouši dopadnou je perfektně vymyšlené. Nenašel jsem jedinou chybičku, takže s klidným svědomím 5*. PS: barevná jména postav sloužila jako inspirace Tarantinovi, který v sedmdesátkách "nakupoval" ve spoustě filmů.

Na tohle jsem se z loňské hororové nadílky těšil asi nejvíce i když to do hororu zasahuje jen velice okrajově. Je to neskutečný mišmaš nálad, žánrů a filmových odkazů, který se zázračně Wirkolovi nerozpadl pod rukama, ale funguje v každé rovině. Cynický, chlastající a zvracející Santa už dávno nevěří na Vánoce a chce s tím seknout. Navíc se při roznášce do sídlá bohaté, rozhádané rodiny dostává přímo doprostřed přepadení, kde skupina teroristů drží rodinu jako rukojmí a chtějí peníze z jejich sejfu. Sobi mu uletí, Santa by zdrhnul taky, ale je tu jedna hodná holčička, která na něj stále věří a jediné co si přeje aby se dali rodiče dohromady. A Santa si po pár taktak ustátých soubojích vzpomene nejen na ducha Vánoc, ale také na život před Santou - kdy byl drsným vikingem s obřím kladivem a začíná řežba. Místy je to výborná komedie, která využije i pár pastiček (realistických) ze Sám doma, místy klasický dojemný vánoční příběh. Do toho akční základ ze Smrtonosné pasti včetně citací různých scén, spousty soubojů a vystřílených nábojů. Výborný je samotný Santa ve všech podobách - cynik, krvácející starý muž, killer, hodný děda i někdo, kdo ani po 1100 letech netuší, jak funguje jeho magie. A horor? Inu je tu spousta slasherových vraž, brutální gore, řezničina s kladivem nebo finální komín strkají do kapsy většinu "opravdových" hororů. Zkrátka film, který mě bavil na 200% celou dobu a klidně mu napálím 5*. PS: Dal bych si líbil prequel jak se z Nikamunda Rudého stal Santa. Ač pouze okrajově zasahující do žánru, pro mě horor roku 2022.

Billy Wilder byl ještě i v sedmdesátých letech ďábel. Zremakoval si konverzačku z roku 1940, ponechal retrostyl i retrodobu, ovšem nasadil takové tempo hlášek, slovních přestřelek a stíraček, že jsem to pomalu nestíhal sledovat. Máme tu skupinu cynických novinářů, schopných všeho možného, kteří rutinně sází jednu lež za druhou a kteří čekají na popravu vězně... ten jim ovšem uteče. Pak je tu všehoschopný šéfredaktor, novinářská hvězda co se marně snaží hodit novinařinu za hlavu a oženit se, naštvaná snoubenka, jedna děvka ostrá jak břitva, pošahaný psychiatr, neschopný policajt a prohnilý starosta - ti všichni řádí jak v nejlepších komediích 30-40 let. Lemmon a Matthau nebyli v každé komedii vtipní, ale tentokrát září, Wilder z nich zkrátka uměl dostat maximum; ve první známější roli se objevuje Susan Sarandonová. Je to pořád "jen" stará konverzačka, ale třeba scény kdy se hrdina snaží ukrývat vězně ve stole jsou naprosto geniální. I když to není stoprocentní, čert to vem, 5* za to jak mi to v těžké době zvedlo náladu. Komedie roku 1974.

Věžeňské filmy mám moc rád, ale těch slavných a kvalitních je minimum. A Motýlek je jedna z největších klasik žánru a také jeden z nejslavnějších filmů roku 1973. Kdysi dávno jsem ho viděl, nepamatoval si ani scénu, takže jsem si to mohl znovu užít na 100%. Je to výjimečný film už tím, kde a kdy se odehrává - na počátku 20. století a někde uprostřed džungle. Vězni nemají prakticky žádná práva, sadističtí dozorci je v klidu popraví na gilotině nebo aspoň pošlou chytat holýma rukama aligátora. A kdo má opravdu smůlu, skončí na 2 roky v díře, z toho půl roku bez světla. Je to brutální, krvavý film, plný nechutností (pojídání brouků, malomocní!) a podrazů, který se kupodivu v druhé půlce mění na plnohodnotný dobrodružný film s mořem, džunglí a domorodci. K tomu výborná výprava, krásná Goldsmithova hudba a ti herci! I Dustin Hoffman jako slabošský podvodníček je fyzicky k nepoznání a samozřejmě válí. Ale filmu kraje Steve McQueen, jehož tisíckrát zlomený vězeň s nekonečnou touhou po svobodě je jeho životní rolí. A to nemluvím o fyzické proměně jakou projde - na začátku drsňák na konci stařeček nad hrobem. Skončí to dobře a já jsem na 100% spokojen. Takhle vypadá skutečná klasika na 5*.