Gwaihir

Přivést v jednadvacátém století na svět němý film by se jistě mnohým mohlo zdát jako čirá bláhovost. Jak ale dokazuje tento skvost, není tomu tak, protože i ty nejstarší éry kinematografie mají zjevně stále mnoho ke sdělení. A právě proto se i dnes mohl zrodit neobyčejně krásný roztomilý snímek se skvělými "tichými" herci, s neuvěřitelně citlivou duší a s naprosto báječnou hudbou, z nějž doslova sálá atmosféra doby a jenž na mé tváři vykouzlil blažený výraz. 100%

Politiku asi není možné vnímat jiným než ryze negativním způsobem, což v podstatě březnové idy jenom potvrzují a ukazují, že tato společenská činnost není vskutku ničím více, ani ničím méně, než nekompromisní hrou o získání moci. Nejsou v ní žádní morálně bezúhonní hrdinové, ale přinejlepším lidé oddaní nějaké myšlence, pro jejíž uskutečnění musí nejprve zvítězit, a proto jsou ochotni udělat cokoli, aby uspěli. Pohled do zákulisí této hry, v níž účel světí prostředky, tak sice asi nikoho příliš nepřekvapí, ale určitě také nikomu nenavodí příjemný pocit z průběhu "demokratických" voleb. Je to po všech stránkách velice dobré drama s chytrým scénářem a vynikajícími herci. 75%

Jaký to snílkovský snímek zrozený z lásky k filmu. Jaký to posmutnělý příběh zabalený do kouzelného hávu. Vynikající propojení klasické kinematografie a moderní techlologie, které dokonale oživuje jak tajemná zákoutí pařížského nádraží tak i dětskou touhu po dobrodružství číhajícím na každém rohu. Velice příjemný a zajímavý odkaz s úžasně magickou atmosférou, přirozeně působícími herci a nádhernou hudbou. 95%

Od shlédnutí tohoto velmi neobyčejného snímku jsem poměrně dlouho přemýšlel nad tím, jakou ze svých složek mne vlastně nejvíce zasáhl. Nejspíš to bude onou lehkostí a velkou inteligencí, s jakou se pouští do vod vyprávění o niterních záležitostech, jež jsou nedílnou součástí lidského života, nebo naopak vysokou měrou umělecké dokonalosti, jež v sobě snoubí zejména perfektní dialogy a vynikající herectví, které svou přirozeností a mnohými náznaky otevírají skutěčně široký prostor k zamyšlení. Jisté však je, že mě ten pozoruhodný příběh počátků psychoanalýzy o vztazích mezi jejími zakladateli a průkopníky nadchl a můj zážitek z něj je skutečně velice silný, i když zjevně v jiné než v emocionální rovině. 95%

Fakt, že je nějaké dílko natočeno podle skutečnosti, nemusí sice nutně znamenat, že zasáhne svou autentičností celou společnost, ale v tomto případě si myslím, že se velmi dobře povedlo především nastínit rozsah organizovaného zločinu v naší zemi. Kvalita jednotlivých dílů samozřejmě trochu kolísá s bohatostí jejich děje, avšak jako celek má seriál poměrně promyšlenou stavbu, včetně závěrečného vystupňování, která dokáže vtáhnout do dění na obrazovce. Hereckými výkony se v dobrém světle předvádí v podstatě všichni, jak ti osvědčení, tak ti méně známí. Celkově je pro mě tento seriál příjemným překvapením a jsem rád, že se česká tvorba začíná věnovat také aktuálním tématům. 70%

Konspiračních teorií vztahujících se k historickým osobnostem a k jejich počínání je bezpočet a některé z nich dokonce nabízejí poměrně reálné alternativy výkladu věcí, jejichž znalost považujeme mnohdy za zcela samozřejmou. Mezi ně by se možná dal zařadit i tento příběh, v němž hlavní úlohu nehraje slavný autor, jehož si dovoluje vykreslit v barvách asi až příliš nelichotivých, ale především obsah "jeho" děl, jimž připisuje původ přímo vznešený. Jeho zpracování staví zejména na divadelní atmosféře, která je rozhodně zdařilá, i když recitované texty her jsou mnohdy jen výplní, jejíž spojitost s hlavními událostmi se nemusí vždy hledat snadno. Vyprávění samotné neustále poskakuje mezi několika časovými rovinami, což občas může bránit v hlubším proniknutí do děje. Největšími klady jsou pak docela určitě dějová propracovanost, herecké výkony a vystižení ovzduší dané doby. 70%

Podobné náměty zřejmě budou filmové tvůrce přitahovat vždy stejnou měrou, neboť odhalují asi největší nebezpečí pro naše životy. Toto zpracování pandemické pohromy je však oproti většině jiných spíše dějově velmi věrohodným dramatem, které svým dokumentárně drsným laděním podpořeným vynikajícími hereckými výkony a neklidně tepající hudbou, vytváří skutečně mrazivou atmosféru zápasu o přežití lidstva. 80%

Očekávání na bezpochyby nejoriginálnější snímek české provenience za poslední dlouhá léta byla velmi velká.a pocity po jeho zhlédnutí jsou možná právě proto dosti rozporuplné. Na jedné straně v něm totiž stojí skutečně nádherné obrazové zpracování, které vytváří opravdu tajemnou atmosféru halící příběh do poeticky mlhavého hávu, zatímco na straně druhé je poměrně zkratkovitý děj, který jen částečně vykresluje jednotlivé postavy, odkrývá pozadí jejich počínání pouze v neúplných náznacích a nedovoluje proniknout hlouběji do duše příběhu, jehož potenciál je nesporný. 70%

Úlet podobného ražení, jaké zde nabízí Pedro Almodóvar, jsem sice tak úplně nečekal, ale rozhodně nemohu tvrdit, že jsem svým výběrem jakkoli pochybil, protože se jedná o velice chytrý umělecký snímek s vynikajícími hereckými výkony a skutečně pozoruhodným hudebním doprovodem, v němž se lehounce prolínají nejrůznější polohy a jemuž poněkud zvrhlá hlavní myšlenka dodává patřičně děsivý nádech. Velmi zajímavý je i samotný styl vyprávění, které promyšleně pracuje s napětím nebo menšími dějovými zvraty, ve svých časových rovinách jen pomalu odhaluje skutečný stav věcí a nechává vyplouvat na povrch některé otázky dotýkající se hned několika ožehavých témat. 85%

Čtvrtý díl fantasy ságy podle vyprávění Joanne K.Rowling sebou přinesl pro filmové tvůrce nelehký úkol, jehož naplnění se v roli režiséra tentokrát zhostil Mike Newell, který se musel vypořádat hlavně s velkým nárůstem rozsahu zpracovávané předlohy. Od té se jeho snímek značně odchyluje, vynechává celé vedlejší linie příběhu a soustřeďuje svou pozornost pouze na nejdůležitější události, které dále zbavuje i některých menších zápletek, což v konečném důsledku vede k jeho poněkud větší rozkouskovanosti a menší srozumitelnosti, protože mnoho informací zůstává skryto. Naproti tomu jsou tyto jednotlivé scény, jejichž atmosféra je místy výtečně citově vypjatá a místy zase nádherně hororová, natočeny velmi dobře, s důrazem na větší míru akce a využití zvláštních efektů. Skvěle se svého úkolu zhostil Patrick Doyle, jenž na postu skladatele dokázal navázat na předchozí práci a posunout hudební složku o další krok kupředu. Stále výborný je též výběr nových tváří, jemuž tentokrát vévodí zjizvený pošuk Brendan Gleeson či protivná novinářka Miranda Richardson. 85%