Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (910)

plakát

Prostřeno! (2010) (pořad) odpad!

Musím svoje hodnocení změnit... Ano, zpočátku to byla celkem zábavná bizarnost a někteří soutěžící byli velmi... kuriozní, ale co je moc, to je moc. Viděla jsem o dost více dílů téhle demence, než bych chtěla, teď už jede asi XXXII.řada, a ty neustálé brutálně debilní rádoby lidové komentáře dua Vydra - Boušková vážně nedávám, a co víc, soutěžící si s nimi v ničem nezadají. Všichni jdou na ruku producentům nebo komu, takže i z lidí, kteří by eventuálně mohli být celkem normální se pod kouzelným pláštěm těch dvou zrůd stávají soudyvrhající, sebestředná hovada, vypouštějící z úst neskonale trapné kydy. To není pořad o vaření, ani o jídle. Ať je to, o čem chce, to, o čem to bylo nebo je, se vyčerpalo už v prvních dílech, takže není proč pokračovat. Fuj.

plakát

Stopy života - Dívčí sen (2013) (epizoda) 

Jedna hvězda za "Bivoje" v podání Jiřího Krytináře. ("Nojo, to je prasák....")

plakát

Italský hřebec (1970) 

... a kdyby se to trochu zkrátilo a sestříhalo, mohlo to být na pět. Ne, vážně: čtyři hvězdy jsem musela dát už proto, že jsem se výtečně bavila, ale také tak trochu proto, že jsou tady uživatelé místy nespravedliví; vsadím se, že viděli i horší věci. Já tedy rozhodně, a navíc se ty filmy ještě tváří jako super art, nebo jako psychologické sondy... Tento "film" má do erotického filmu stejně tak jako do pornofilmu daleko,ale to mi vůbec nevadí. (Bylo by vůbec těžké ho někam zařadit.) Tolik jsem se nasmála, že takovou míru bizarnosti prostě musím odměnit. Co scéna, to perla, jen, jak jsem už psala, mohly být kratší, ale to by zas nebylo tak absurdní, to by bylo jen debilní. Například Stallone, tvářící se ukrutně, a mlátící do nohou postele koženým páskem, nebo jiná scéna, kde se "pořeže", a jeho dívka mu pak olizuje ruku politou červeným primalexem, to jsou prostě mistrovské kusy. Trochu mě mrzí, že nijak nedovysvětlili tu scénu, kde Stud ukradne nějaké slečně taxík (ta se vzápětí obnaží, a co je snad ještě divnější, když ji Stallone předběhne, stojí oba na kraji chodníku, ale když od ní Stud odjíždí, stojí již uprostřed sněhové pláně...) a pak se mu to v myšlenkách vrací - špatné svědomí? Uhranula ho? Nicméně pak se již jen oddává orgiím a tančí nahý kolo kolo mlýnský s nějakým ušatým Irem, kterej předtím sežral banán, černoškou a dalšími nahatými návštěvníky "večírku", takže se už nedozvíme, zdali to mělo něco znamenat. Asi ne. Co mě potěšilo, byl Stud, když skákal přes ploty a lezl na prolézačce, a pak také doprovodná hudba filmu. Bez ní by to nebylo ono. Jo a třikrát hurá distributorovi za tak výstižný obsah :))

plakát

Nic proti ničemu (2011) 

Uá, tohle je tak děsně amatérský, blbě napsaný (hlavně dialogy) a blbě zahraný, že to opravdu nemohl být záměr. Prostě jen neschopnost. Nápad by sám o sobě nebyl tak špatný, ale to zpracování a herecké "výkony" mi nedovolily se zaměřit na nic jiného než na chvilkovou nechtěnou komičnost, ačkoliv se celkově Nic proti ničemu bere příliš vážně. Plus mě film nutil neustále si opakovat: "tam bych tedy nechtěla jet, na nějakou takovou slezinu tragédů". Tento film by se fakt měl jmenovat Tragédi. A ještě z nich dvě třetiny mluvěj jak retardi. P.S. Jedinou jakž takž přijatelnou postavou je ten Hudeček ("Tady byla zoo?").

plakát

Život Adèle (2013) 

Když už jsem u toho vydržela ty tři hodiny, tak se k tomu taky vyjádřím. Takže především, ty sexuální, milostné, jak je tady většina uživatelů nazývá, prostě intimní scény, byly na tomto filmu skoro nejsilnější. Kdo tady tvrdí, že je to porno, tak porno nikdy neviděl. Alergická začínám být také na označení "explicitní". To se zas lidi na čsfd naučili nový slovo. Proboha, jak by to asi do filmu, jeho stylu a plynutí zapadalo, kdyby zde, kde není příliš přibarvenýho patosu, a scény (nemyslím teď scénář a jeho reálnost, to je jiná věc, mluvím o tom, JAK je to natočené) jsou spíš až naturalistické (výborně to může ilustrovat Adelina nudle u nosu), kdyby ty "sexuální" pasáže měly být vyvedeny pod rouškou tmy, nebo jen v náznacích? Naopak, pro celovečerní film je zde sex mezi těmi dívkami zpodobněn podle mě nejlíp, jak to šlo - žádné zbytečné detaily, žádné zbytečné přikrašlování, navíc je to dobře zahráno, takže jim to věříte. Ne že bych to osobně vyžadovala, ale snesly by i více toho již zmíněného naturalismu. Na to, že je film postaven vizuálně na téměř nepřetržitém closeupu na hlavní hrdinku, tak má asi něco do sebe, když jsem vydržela celé ty tři hodiny (samozřejmě, své dělá i zvědavost, jak si tvůrce poradil s aktuálním, i když už s různě zpracovaným tématem a potažmo i jak to s Adele dopadne), a kdyby se ubralo na stopáži (a že některé scény opravdu JSOU zbytečné, nebo aspoň zbytečně protahované), tak by byl Život Adele lepším filmem a já mu mohla dát třeba i ty čtyři hvězdičky. Film je samozřejmě stále dost povrchní, a nemusel by, když si vzpomenu na stopáž snímku, ale na druhou stranu, když si uvědomím, že je to příběh, a ne společenská studie, tak musím tuto výtku vzít zpět. Co ale zmíním, protože mě to opravdu hodně štvalo, je Adelina neustále otevřená tlamička. Z těch 179 minut ji měla zavřenou tak 2 minuty. Zbytečné byly pak také časté záběry Adele ve spánku (samozřejmě i zde s otevřenou pusou). Byl v tom nějaký záměr? Pokud ano, myslím, že by divákovi stačilo, kdyby tu pusu měla otevřenou jen občas.

plakát

Všechny moje lásky (2000) 

Hrůza, hrůza. Pozérská, ufňukaná slátanina, kde Cusack neustále glosuje do kamery (fuj), nebo se prochází v dešti (kéž by do něj praštil hrom). Postavy ve filmu jsou trapné ve své snaze být co nejvíc retro, nebo "kůl", a ta jejich okázalá "hipsteřina" mě doháněla k vzteku. Není to komedie, protože to není vtipné. Jack Black bohužel filmu nijak nepřispěl. Ta druhá zrůda z jejich gramokůlobchodu je taky napřesdržku, přestože se moc neprojeví. Cusack sice mudruje ostošest, ale žádným vývojem neprojde (všechny bejvalky ho opustily, až na jednu, kterou nechal on, takže divák nabyde dojmu, že by měl zpytovat, kde udělal chybu, ono to také tak chvíli vypadá, ale nakonec se nic nedozvíme... nabízí se odpověď, že mu žádný vztah nevyšel, protože je to prostě vůl (kterej pořád mluví do kamery)), takže máte pocit, že jste strávili s tímto filmem bezmála dvě hodiny naprosto zbytečně (a že taky jo). A ten Robbins s tím culíkem měl bejt taky vtipnej?! A ještě jedna věc, být to film z šestadevadesátýho, tak se tolik divit nebudu, a nebudu ani tak kritická... Jenže ono během těch čtyř let se přece jen dost postupů změnilo. Tohle je zastydlý, ale bohužel ne v pozitivním slova smyslu. Jedna hvězdička za zmínku o Dylanově Blonde od Blonde.

plakát

Scrubs: Doktůrci (2001) (seriál) 

Obrovským kladem tohoto seriálu je nepoužití umělého smíchu. Dalším kladem shledávám charakter (dá-li se to tak nazvat) a stylizaci hlavního hrdiny - dovolím si srovnání např. s Tedem Mosbym z HIMYMu (oba seriály jsou si obsahově občas podobné, zabývají se vztahy, Scrubs jsou ale díkybohu celkově méně ufňukaní a vtipy zde použité jsou více bizarní. A ty milostné linie naštěstí nejsou to jediné, co se ve Scrubs řeší). Zatímco Ted Mosby se pitvá ve svých emocích (celých těch zpropadených devět řad!!!) a bahní si v desítkách svých nepovedených vztahů, J.D. má sice také několik nepovedených vztahů a dokonce dítě s ex partnerkou, ale aspoň se v tom tak nebabrá a raději se věnuje lásce svého života, Turkovi. Mosby je stylizován coby největší klaďas, což mně coby divákovi nebylo nikdy příjemné (spíš mě to dost štvalo). Bylo osvěžující sledovat seriál, jehož hlavním hrdinou je vlastně sebestředný parchant. A nikdo z toho nedělal vědu. No, on Mosby byl vlastně taky sebestředný parchant, ale občas uronil nějakou tu slzu a snažil se působit jako klaďas. Něco takového naštěstí J.D.ho ani nenapadlo... Dalším kladem je janitor, jehož žertíky si drží slušnou úroveň po celé trvání seriálu. Ale zpět, seriál je fajn, akorát by mu (jako mnoha jiným) prospělo časnější ukončení, nebylo nutné to takhle natahovat. Devátá řada je naprostá obludnost. Pokud si na seriál chcete zachovat pozitivní vzpomínky, doporučuji tu devátou sérii ani nesledovat.

plakát

Co všechno věděla Maisie (2012) 

Škoda. Chvílema mi to přišlo na čtyři, občas i na pět, ale toho sentimentu a hraní na city je tam přece jen o dost víc, než bylo nutné (a než by bylo efektivnější). Kladem jsou výkony většiny herců v hlavních rolích, hlavně Maisie (Onata Aprile), co mě naopak děsivě mučilo byl falešně znějící britský přízvuk Margo v podání Joanny Vanderham (což nechápu, když JE původem britka), a některá přílišná našroubování a zjednodušování ve scénáři. Oficiální text distributora je taky pěkná demence, hůř ten film snad ani popsat nemohl. Ve své podstatě proti tomu filmu nic nemám, ale nesnáším ten laciný patos, ten to prostě hned celé shodí, ačkoliv původní myšlenka byla záslužná a zpracování slušné.

plakát

Ať žije život (1984) 

Z dnešního pohledu působí pointa trochu naivně, ale jinak je to svým způsobem jedinečný film, a mj. díky své ponuré a tíživé atmosféře stojí za vidění. Možná je Ať žije život až příliš překombinovaný, ale poměrně zábavný a rozhodně je zajímavé sledovat, jaké postupy volil v polovině osmdesátých let francouzský režisér ke zmatení, okouzlení a vtáhnutí diváka do děje, a také jaká témata byla aktuální, nejednoznačná a diskutovaná (již tehdy).

plakát

Komici (2009) odpad!

Ten Apatow se už úplně zbláznil. 146 minut?! I když pomineme retardovaný Sandlerův projev (což by ale bylo velmi těžké, vzhledem k tomu, že je tam pořád, a skoro pořád něco mektá... fakt je, že když by si člověk pustil toto "dílo" třeba od prostředka, tak by se úplně nabízelo vysvětlení, že je to pocta filmům jako Rain man, Forrest Gump, nebo Sling Blade), naprosto nesympatické hlavní postavy v čele s tou příšernou afektovanou Leslie Mann (ale ani Jonah Hill a Schwartzman se nenechají zahanbit), u které fakt nechápu, jak ji někdo může někam obsadit, stále zůstává základní problém: námět (a délka, proboha, ta DÉLKA!). K tomu všemu to víc doslovný už to ani bejt nemohlo (chudák umírající Sandler se prochází na svém několika akrovém pozemku... ale je sám, chudák, je tak sám... ano, má ty miliony a tu slávu, ale... je SÁM!, což by samozřejmě divákovi asi nedošlo, kdyby se neustále neprocházel SÁM po sém obřím domě nebo po tom pozemku (a samozřejmě prohodí také pár slov se zahradníkem...). A další věc, Setha Rogena mám docela ráda, a je fakt, že přestože jeho charakter zde není zas tak skvěle napsán, vadil mi v tomhle filmu asi nejmíň. Jenomže Američani si asi stěžovali, že je moc normální, moc lidský, a tak mu nařídili, aby zhubnul patnáct kilo... takže v tomto filmu vypadá, jako kdyby nemocný byl on, a ne Sandler. Tedy, až na tu Sandlerovu mentální nemoc. Vtipy jsou chabé, trapné, ohrané a šíleně podbízivé, a na tu délku jich tam vlastně ani moc není.