Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (270)

plakát

Český sen (2004) 

Je mi vyloženě špatně za ty lidi, kteří se nestydí přiznat, že jedinou jejich životní radostí je nakupování v hypermarketu, to musí být opravdu hodně smutný život. Konzumní způsob života je mnohdy hodně negativní, protože mi přijde dost ujeté, že je někdo schopný čekat půl dne jen kvůli otevření obchodu. Zároveň mě ale úplně míjí smysl tohoto dokumentu, protože nám v podstatě chce jen ukázat, že lidé hodně nakupují. To je všechno? Zas tak hluboká myšlenka v tom není, protože tohle všichni už dávno stejně vědí a vzhledem k tomu, že veškeré materiály pro samotný dokument byly docela hodně drahé, tak mi to přijde úplně zbytečné. Mělo se zde nastavit zrcadlo pravdy všem těm konzumním typům lidí? Stejně všichni dohromady nakupujeme, někdo víc, někdo méně, ale opravdu byl k tomu potřeba tento humbuk? Jestli pointou bylo poukázat na zlé marketingové tahy, tak to bylo velmi vágní, protože smyslem běžné reklamy je alespoň lidem něco prodat, tady šlo jen o bezduché nasrání lidí s rádoby moralistickým podtextem. Lidi jsou hloupí, to víme, k takovému poznání jsme tento dokument opravdu nepotřebovali. Ty 2* dávám škodolibě alespoň za ten výsměch hlupákům.

plakát

Baron Prášil (1961) 

Já vím, už se to tu psalo nesčetněkrát, ale také prostě musím napsat, že si nemohu nevšimnout jisté podobnosti ve vizionářském umu Georgese Méliése a Karla Zemana. Tento náš český kinematografický klenot když měl nějakou vizi, tak se do ní zkrátka pustil a vytvořil z ní něco fantastického. Měl bohatou imaginaci, dle které jsou jeho filmy pořád po tolika letech tak líbivé a kvalitní a dnešnímu divákovi může stále co nabídnout. Výborní herci, skvělé kulisy, pěkné barvičky, povedené triky, zkrátka prostě typický Zemanův film.

plakát

Ikarie XB 1 (1963) 

I přesto, že děj byl z velké části trochu nudnější a kolikrát měl zbytečně hluchá místa, která se dala zaplnit něčím záživnějším, tak se jedná o opravdu zajímavý film, který vzhledem k době, ve které se natočil neměl obdoby. Efekty sice nebyly nějak extra, ale rozhodně byly povedené a po estetické stránce se film asi nejvíce vydařil. Film mi v určitých okamžicích připomíná i horor a zároveň má i klaustrofobickou atmosféru, dokážu si představit, že v té době to mohlo lidem připadat velmi děsivé. Je to jeden z těch filmů, za které se česká kinematografie určitě nemusí stydět.

plakát

A co když je to pravda? (2005) 

Myslím, že nemá cenu filmu vyčítat, že je předvídatelný jako smrtka na hřbitově, jelikož u romantických filmů je to většinou standart a nic jiného se moc očekávat nelze, tak i přesto je to příjemný film, se zajímavým příběhem. Samozřejmě určitá klišé zde jsou a samotný konec je klišovitý ažaž, ale je plno jiných romantických filmů, které jsou zbytečně moc přesládlé a klišovité a přesto jsou označovány za klasiky, tak proč by tento film nemohl být také dobře hodnocen? Tomuto filmu dokážu plno absurdních věcí odpustit, protože není tak otravný a trapný, na rozdíl od plno jiných těchto filmů je alespoň více originálnější a dá se na něj klidně podívat i opakovaně.

plakát

Sedmikrásky (1966) 

Film je převážně symbolický, využívající různé metafory a když budeme brát v potaz dobový kontext o tom, jak je vše zkažené, tak to má v podstatě zajímavou myšlenku. Způsob vyjádření mi přijde ale naprosto stupidní a kvůli tomu se na to koukat prostě nedá, potřebujete velkou dávku trpělivosti a taky trochu zvýšit hladinku alkoholu v krvi, abyste to vydrželi dokoukat do konce. Po vizuální stránce se jedná o zajímavě zvolenou formu, ale to ostatní, včetně chování postav mohlo být trochu méně absurdní, ale chápu, že tento efekt Chytilová zvolila záměrně. Myslím, že mít nějaké poselství či myšlenku nestačí a to ani ten originální způsob zpracování to nezachrání, takže ty 2* jsou jen za tyto zmíněné prvky, jinak víc dát prostě nemohu, protože film diváka do děje nevtáhne a ani ho o nic neobohatí.

plakát

Happy End (1967) 

Je velkou škodou, že to je skoro pozapomenutý film, jelikož se jedná o naprostou parádu, která mi svou hravostí, vynalézavostí a důvtipem připomíná nadčasové grotesky Bustera Keatona či Chaplina. Jsem rád, že jsem na tento klenot narazil, jelikož opravdu stojí za to ho vidět.

plakát

Démanty noci (1964) 

Na tento film a obecně filmy jemu podobné nemůžeme nahlížet, jako na klasické filmy, které s sebou nesou propracované příběhy a divácky to nemusí být úplně koukatelné. Tyto filmy s sebou naopak nesou jistou naléhavost a obrazotvornost, která má na diváka hlavně zapůsobit emočně a psychologickými postupy ho nechat se plně vcítit do nitra postav. To se zde opravdu podařilo a i přes svou jednoduchost neztrácí na důležitosti a kvalitě, jelikož i na svoji dobu musím říci, že to je i docela nadčasový film. Rozmýšlel jsem se i nad nižším hodnocením, převážně kvůli jednoduchosti filmu, ale jelikož jsem se nad celým konceptem filmu hodně zamyslel a na základě toho, co jsem napsal výše, dávám filmu nakonec 4*. Díky těmto filmům jsem pochopil, o čem vlastně ta kinematografie je - film nemusí být nutně propracovaný (ať už příběhově, či jakkoliv jinak), musí hlavně umět na diváka nějak zapůsobit a to jakýmkoliv postupem, který autor použije.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Po více než deseti letech jsme se konečně opět dočkali návratu na Pandoru a okusili výjimečný vizuál, který je pro Camerona už tak typický a několik let to mu to jde stále výborně. Líbí se mi, že to neztratilo na kouzlu prvního dílu a stále to umí emočně diváka strhnout a co se týče akce, tak je to opravdu hutná akční paráda. Druhý díl silně navazuje na jedničku a příběh je už lehce slabší a zaměřený na samotnou rodinu, hledající svoji identitu a snahu o přežívání. Naopak se zde Cameron snaží mnohem více soustředit na vizuální krásu a zobrazit to, co nejvíce miluje a tím je mořský svět a právě tomu dal velký prostor. Záběry a scény na vodní svět byly sice dlouhé ale vůbec to nevadí, byla to opravdu paráda, na kterou se hezky koukalo. Ač byl příběh trochu více slabší, než v jedničce, stále to dokáže neuvěřitelně strhnout a jsem zvědav, co v dalších dílech vymyslí. Sice se toho trošku bojím, jelikož nevím, o čem by se mělo dále pojednávat a vzhledem k tomu, jak tento díl skončil, je mi jasné, kam se to bude ubírat, ale nechám se překvapit, protože věřím, že mě to opět nezklame.

plakát

Wednesday (2022) (seriál) 

Dost jsem se toho bál, jak to pojmou ale byl jsem mile překvapen a musím říct, že jsem se u toho bavil. Jenna Ortega se na roli Wednesday opravdu hodí a roli pojala naprosto přirozeně, bez zbytečného tlačení být co nejvíce Wednesday, což mě hodně překvapilo, a hlavně také těm jejím pronikavě temným očím prostě nelze nepodlehnout. Velmi je znát také Burtonův podpis, který prostě poznáte a nemůže vás zklamat. Co se tvůrcům vydařilo bylo také obsazení Christiny Ricci, díky čemuž se zasloužili o kousek nostalgie. Konec byl na můj vkus až moc přehnaně žánrově klišovitý a určité věci mohly být trochu jinak, ale v podstatě jsem to čekal a na příjemném překvapení ze série to nic nemění.