Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Horor

Recenze (608)

plakát

Chip 'n' Dale: Rescue Rangers (2022) 

Po ohlášení tohoto "comebacku" jsem byl hodně podezřívavý, po traileru mírně natěšený a po zhlédnutí nepokrytě nadšený. S drobnými výhradami. Tohle je asi nejblíž modernímu Králíku Rogerovi, co jsme mohli dostat. Ale nadčasovost "Falešné hry" zde vystřídal podvratný meta humor. A není to vyloženě na škodu. Ostatně režie se ujal Akiva Schaffer a jedné z hlavních rolí Andy Samberg, tudíž jde v podstatě o film parodické kapely Lonely Island. Pokud bychom Rychlou Rotu počítali jako další z řady "live action remaků" od Disneyho, tak by se jednalo o suverénně nejvydařenější kousek. Tohle je ale spíš pomrknutí na fanoušky původního seriálu, kteří se rádi vezou na vlně nostalgie a různých "multiversů". Ovšem pomrknutí veskrze láskyplné. Hodně silné čtyři hvězdy.

plakát

Jimmy Savile: Britský horor (2022) (seriál) 

Předně musím říct, že jsem věděl, kdo Jimmy Savile byl, ale ani zdaleka jsem netušil, jak monumentální kult osobnosti si v Británii vystavěl. Už z toho důvodu kvituji rozdělení dokumentu na dvě části. První je svým způsobem "jen" zlověstná a detailně sleduje Savilův vzestup na výsluní včetně konexí s královskou rodinou. Z druhé se regulérně zvedá žaludek a dojde i na výpovědi obětí. Jistě, pokud jste v dané době žili v Británii, nejspíš tohle všechno už víte, ale pro českého diváka je to skvěle natočený dokument o lidské zrůdě, která si dobrými skutky snažila koupit místo v nebi. Můžeme jen doufat, že se jí to nepodařilo.

plakát

Krychlič (2022) 

Krásně "lidsky" natočený příběh jednoho neobyčejného člověka. Citlivý náhled do duše zdánlivě nesmrtelné ikony pardubického nádraží, o které kolovaly různé zvěsti, ale jen málokomu se do jejího života podařilo proniknout a hlavně ho pochopit. Smekám před Silvií Dymákovou, protože tvůrčí rozhodnutí nechat Krychličovi doma kameru, bylo geniálním tahem, který autenticitě snímku neskutečně přidal. A prostřihy pomocí čteného textu z dopisů vzaly za srdce. Budiž vám země lehká, pane Kulhánku.

plakát

Peacemaker (2022) (seriál) 

"Do you wanna taste it?" Dejte Gunnovi přiměřené množství peněz a zcela volnou ruku a dostanete poklad! Po (ne)překvapivě zábavné, ale bohužel prodělečné The Suicide Squad dostal Gunn zakázku na spin-off seriál o jednom ze superhrdinů dle vlastního výběru. A volba padla na Peacemakera Johna Ceny, což byl majstrštyk, protože tohle je Cenova životní role a bojím se, že už ji ničím nepřekoná. Je to však vůbec na škodu? John Cena JE Peacemaker! A diváci to tentokrát už dokázali ocenit i co se sledovanosti týče. Tvrdě "R"kový seriál s naprosto výtečným soundtrackem (nordic sleazy rock rules!) a výborným obsazením ve všech rolích. Zvláštní uznání zaslouží Danielle Brooks, Annie Chang a mimoňský psychopatický Freddie Stroma. Sem s druhou řadu! Pronto!

plakát

Uncharted (2022) 

Jako rozjezd případné filmové série je to... ucházející. S představiteli hlavních rolí nemám sebemenší problém, ač postava Sullyho je v této verzi napsaná o dosti víc nesympaticky než v herní předloze, za což ovšem Wahlberg nemůže. Peněz na to očividně padlo dostatek, rychlé přeskakování atraktivních lokací se videohrám vyrovnalo a samotné dvě zásadní akční scény byly ve výsledku (očekávaným) highlightem filmu. Největším problémem Uncharted tak je rozhodně sterilní scénář a režie. Pokud diváci dají Uncharted šanci a filmu se podaří vydělat slušné peníze, na dvojku se budu těšit hodně, protože potitulkovka slibuje (aspoň podle her) o poznání zajímavější dobrodružství bez zbytečných představovaček. Pokud možno tedy s někým jiným na režisérské židličce. Obávám se však, že rekordy v návštěvnosti Uncharted bořit nebude.

plakát

Bob Ross: Šťastné náhody, zrada a chamtivost (2021) 

Spolu s Fredem Rogersem byl Bob Ross zřejmě nejznámější tváří stanice PBS. Alespoň z pohledu Evropana, ke kterému se tyto kulturní ikony dostávají se značným zpožděním až díky všemocnému internetu. Na "Mr. Rogersovi" by se hledala špína jen horko těžko, Bob Ross byl obyčejný člověk se svými chybami, ale neutuchající láskou k malování, kterou chtěl předávat dál. O to smutnější je status quo, kdy jeho jméno a veškerý odkaz mají v rukou chamtiví bývalí partneři. Samotný dokument je čiročirý průměr a bohužel se nevěnuje té zradě do hloubky (což vzhledem k zámožné protistraně s armádou právníků lze asi pochopit), ale i tak ho musím doporučit. Už jen z toho důvodu, že představuje zajímavou osobnost Čechům prakticky neznámou.

plakát

Přes prsty (2019) 

Petr Kolečko UMÍ psát vtipy, ale bohužel neumí moc dobře režírovat. Není náhodou, že nejlépe jeho scénáře fungují pod režijní taktovkou Jana Prušinovského. Mám takový pocit, že sám Kolečko se nedokáže krotit a má pocit, že každá jím napsaná "hláška" je darem lidstvu, která musí mermomocí na světlo světa. Bohužel čtyři z pěti takový na sílu tlačených hlášek působí neskutečně trapně. OVŠEM ta jedna, která funguje, stále převyšuje naše sterilní komediální prostředí o několik délek (zde např. legová terminologie). Neuvěřitelně přestřelený film. Hvězdičku navíc dávám za odvahu natočit v dnešní době tak neskutečně šovinistickou komedii. Jako protiklad hyperkorektní době to funguje překvapivě dobře.

plakát

Spider-Man: Bez domova (2021) 

Ultimátní fanservis ve filmové podobě, na který závistivě pokukuje i Endgame. A snad aspoň malá náplast pro kinaře za letošní (další) šílený rok. Objektivně to rozhodně na plný počet není - příběh ani akce už nikoho v dnešní MCU době ze sedaček nevytrhne (navíc nepatří ani zdaleka k nejlepším) - ovšem obsazení a interakce mezi legendárními postavami všechno negativní hravě smaže.

plakát

Kentaurie (2021) (seriál) 

Kentaurie pro mě byla zjevením roku 2021, ale chápu, že spousta lidí jí po letmém zhlédnutí ukázek ani nedá šanci. Zdánlivě infantilní kresba a vtípky děje v Kentaurii jsou v přímém kontrastu s válkou zničeným světem lidí. Tomu napomáhá i fakt, že každý z těchto světů animovalo jiné studio. Příběh zhruba od poloviny první řady nabírá neskutečné obrátky a temné podtóny začnou pomalu převažovat (viz epizoda věnovaná sebevraždě a obecně přítomnost geniálně nakresleného Nikdekrále). Na ploše 20 regulérních epizod (závěrečný díl má trojnásobnou délku) se rozvine div ne Shakespearovská tragédie o odcizení, zradě i osudové lásce. A ano, všechno je to zabaleno do přitroublého humoru a krásných písní v podání předních hvězd Broadwaye. Rozjezd druhé poloviny příběhu (tedy druhé série) byl takový rozpačitý, ale zpětně kvituji, že tam nic z toho nebylo samoúčelně. V dechberoucím finále se krásně uzavřou všechny dějové linky. Kentaurie klame tělem. Nenechte se ošálit a odradit, nebudete litovat.

Reklama

Reklama