Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Drama

Recenze (269)

plakát

Podfukáři (2013) 

Upřímně tenhle film mě po rewatchi nikdy už nenadchnul tak moc jako poprvé. Ten wow efekt na konci dělá svoje. Jinak celkem dost zábavný film o partičce kouzelníků, kteří předvádí svoje triky a probíhá tam naháněčka s policií. Není to moc náročné a je to zábavné, což je kombinace, která se u takového filmu často nevyplácí, tady ano.

plakát

Šifra mistra Leonarda (2006) 

I když nejsem věřící a ani nemám kink na žádné pradávné příběhy a podobné věci, symbolismus v příbězích miluji. Dá se kolem toho stvořit vždy tolik skvělých věcí a tady to je navíc vložené do thrilleru. Herecky to byla krása, hudba super, příběh fajn. Viděl bych tam pár much a pár hluchých částí, které šlo doplnit lépe, ale ve finále se jedná o velmi zdařilý film.

plakát

Re: Zero kara hadžimeru isekai seikacu (2016) (seriál) 

Čas tu přidat recenzi na mého favorita. Re:Zero je takové nenápadné anime, které se na začátku tvářilo strašně průměrně a že to de facto pojede po stylu klasických vizuálních novel a bude založené na ne moc pevných základech. Musím říct, že ale už po pár dílech tohle anime hodně překvapilo. Dá docela práci narazit na anime, které má tak dobře propracovaný příběh a zároveň se snaží i o nějaký fan servis, který je nenásilný a vlastně i zábavný. Hlavní předností tohohle anime je, že se snaží prorazit v isekai způsobem, který by člověk čekal už někdy třeba tak v roce 2010, jenže do první série tu nic podobného nebylo. Postavy jsou až nad očekávání skvěle napsané a příběh taktéž. Subaru v roli hlavního hrdiny zde prožívá nějaký svůj character development z ufňukánka, co by nejradši vždy vše vzdal až po člověka, který získává nějaké své zásady, hranice a uvědomění si vlastních schopností. Do toho mu je přidána schopnost vracet čas, kterou tam několikrát rozporuje a díky tomu anime chytá i decentní psychologický aspekt na několika úrovních. Hlavní nějaký romantic plot mezi ním, Emiliou a Rem je tak dobře napsaný, že člověk z toho nemá chuť vrhnout, není to ani zbytečně přecukrované ani abnormálně iracionální, je to prostě perfektně napsané do světa, který tam je budován. Svět sám o sobě je neskutečně živý a díky tomu má člověk pocit, že se děje i něco mimo a ne jen to, co má zrovna na obrazovce. Postavy nejsou napsané odfláknutě a stylem "něco jsi udělal, odpustím ti za 5 sekund", ale každá důležitější postava tam má ve skutečnosti docela propracovaný background, který se poodkrývá každým dílem, což je taky něco, co se moc často u isekai nestává. Celý fantasy svět a příběh s úžasnými postavami a dobrými a kvalitními linkami doplňuje ještě hudba, která tam perfektně pasuje a člověk si občas protočí i díky hudbě a příběhu kolečko emocí. Fakticky se mi vážně hodně dlouho nestalo, že bych neměl anime co vytknout a tohle si jednoduše tu nálepku zaslouží. Od začátku to je velké překvapení a každou sérii jsem zatím hodnotil 10/10, což je vlastně jediné anime takového druhu na mém listu. Na to, jak dokážu být pes na chyby ve fantasy a speciálně isekai, tady prostě jsem nenašel nic, na co bych si mohl stěžovat, co by mě podráždilo nebo mi jen nějak vadilo. Kousky jako tenhle jednoduše dokazují, že isekai má svoji cenu, pokud je propracovaný a udělaný pořádně. 10/10

plakát

Přehlídka smrti (2015) (seriál) 

Death Parade je všude doporučované, opěvované, ale já si z toho odnesl trochu zklamání. Ono po letech sledování spletitých a vážně plných příběhů už má člověk očekávání trochu někde jinde od něčeho, co má takovou pověst. No a ta očekávání se zde úplně nenaplnila. Anime působí na začátku dost dobře a ta kvalita časem moc neupadá. Příběh je zajímavý, to rozdělení na něco zajímavého a na nějaký aspekt každou epizodu, je docela odvážný tah, který se vyplatil. Co mi zde ale přišlo nedotažené, to je příběh a také ta psychologická část. Ono člověk od psychologického anime čeká trochu nějakou hloubku, jako když jde do bazénu nebo do moře a skončí tam alespoň po pás a je happy. Tady si člověk tak maximálně namočí kotníky. Ty myšlenky tam nejsou tak moc unikátní a ani hluboké a vlastně by to do sebe mohlo pasovat lépe a fungovat jako celek lépe. Poslední epizoda moc nedotáhla příběh jako takový k něčemu uspokojivému. Ve výsledku to není nuda, je to zajímavé, má to svoji osobitost, má to svůj charakter. Ale úplně bych tohle nepostavil do popředí jako něco, co bych vypálil jako doporučení na první dobrou. I když hodnotím 7/10, zde jsem se rozhodl přiklonit k těm 4*, protože to asi více odpovídá tomu, co od toho očekávat, zase to nebyl žádný průměr ani děs, který by člověk vypnul v 1. epizodě. Nejvíc nedořešenými tam jsou prostě ta psychologická a příběhová stránka, bohužel.

plakát

Rod Draka - Série 2 (2024) (série) 

2. série byla jen co je pravda trochu natáhlá. Některé díly byly lepší než z 1. série, některé nudnější. Opravdu nechápu z řad některých porovnávání 1:1 s GoT. Tohle není full prequel ani další příběh na stejné úrovni jako GoT, je to spin-off o části kde je tanec draků. A musím říct, že jako spin-off to pořád funguje skvěle. Nebudu skrývat zklamání, že jsem už taky čekal alespoň počátek nějaké větší akce, na druhou stranu v posledním díle 1. série bylo tak trochu jasné, že jen na základě té události se oba rody do sebe instantně nepustí a vše neskončí, když i tehdy se spekulovalo, že by měl mít seriál minimálně 3 série, nyní 4. Daemonova linka mi osobně zas tak slabá nepřišla, trochu psycho zmatení do toho všeho docela sedlo a s výstupem, jaký to mělo, to nebylo na škodu. I když bez pochyby to jsou fillerové části a asi nemusí sednout každému. "Odchod" některých postav z popředí trochu zamrzel, speciálně Rhaenys jsem měl jako postavu v oblibě. Aegon zase působil, že by mohl nadělat více zlé krve v téhle sérii, tam se ale o to postará jeho bratr, takže tam asi zase taková ztráta není. Veškerá ta vata kolem teda nebyla na škodu a trochu to kompenzovali hořící přisluhovači pod dračími křídly. Chápu, že tohle asi není nic pro lidi, co neudrží pozornost u ničeho, pokud tam není co 2 minuty nějaká akce, ale 2. série měla svůj význam a tvůrci si dali překvapivě dost práce s detaily. Poslední 2 díly asi perfektně shrnuly situaci a i když poslední díl vážně z nějaké části působil už jen jako natahovačka, aby tam těch 8 dílů bylo, pořád to nebylo tak strašné na nějaké další snížení hodnocení. Ten seriál má nelehký úkol: vysvětlit lidem, že to není plnohodnotný prequel, že to je jen spin-off a že v každé epizodě nemusí být gore a akce v každých 2 minutách. Diváky si to našlo a já jsem zatím spokojen, takže není asi moc co řešit. To, že by některé aspekty mohly být lepší, se asi nedá rozporovat. V důsledku toho čekám od 3. série už trochu dupnutí na plyn a počátek něčeho spletitějšího, protože do této chvíle tohle bylo fajn a seriál si postup obhájí, ale kdyby v tomhle duchu měla jet i 3. série, tak už to moc zábavné nebude.

plakát

Pán času - Série 14 (2023) (série) 

2* primárně za skvělé první 3 speciály, které se diametrálně liší od zbytku. Na začátek bych rád řekl, že jsem velký a dlouholetý fanoušek Doctor Who, který hltal nejednu sérií vícekrát. Taky mi absolutně nevadí Ncuti Gatwa v hlavní roli. Upřímně, když jsem tehdy o tom četl, tak jsem byl docela překvapený a zvědavý, jak mu to půjde, protože jsem v něm viděl talent (který tam asi stále je). Považoval jsem tedy další výběr Doktora za skvělý a čekal, co z toho vznikne. 3 speciály s Tennantem mě nadchly a i bez té vlny nostalgie je považuji za dost povedené díly, které jednoduše kopaly hluboko do historie tohoto seriálu a snažily se celkem dost zaujmout tradiční diváky. To, co přišlo po tom, je už jiná kapitola. Jakkoliv mi nevadily změny prostředí, stylu vyprávění, příběhu, apod., tak kosa narazila na kámen, jakmile tahle série začala zpochybňovat celý seriál a jeho základy. Doctor Who je hodně tvárný seriál, kde s trochou šikovnosti se dá vážně udělat cokoliv a příběhově si to obhájit. Seriál tu je už desítky let a i ten moderní tu je už nějaký pátek a nikdy jsem neměl problém s deus ex machina řešením některých částí příběhu nebo některých absurdních věcí, protože si to seriál příběhově jednoduše obhájil dostatečně na to, abych to akceptoval. Nejde ale moc akceptovat to, když nová série, která měla tedy primárně sloužit jako takový mini-reboot seriálu a přilákat nové diváky, popírá některé aspekty cestování časem, které si seriál sám vytyčil nebo některá pravidla, která tam fungují dlouhodobě. Zvykl jsem si na to, že za časů například Smitha tam byly vyrobeny některé skvělé nápady, které pak nebyly dotažené do konce. Ale tady to je přesně naopak: tady je těch nápadů málo, jsou strašné a jsou dotažené do konce. Vadí mi snad rasa Doktora? Ne. Vadí mi jeho orientace? Ne (protože ta byla divná vždy, kdo sleduje seriál dlouhodobě, ví). Vadí mi snad ten nový divný styl oblékání? Je to křiklavé, ujeté ale nutně mi to nekazí zážitek ze seriálu, je mi to upřímně jedno. Co mi vadí, tak je to brutální prznění nejen toho, co mohlo být někdy v budoucnu, ale především už tak křehkého stavu tohohle seriálu po tom, co se Chris Chibnall zakousl a nepustil v předchozích sériích. A místo nějaké nápravy škod tu přichází rádoby mini-reboot, který ve finále se ani nesnaží tvářit, že nějakým ofiko rebootem je, i když má být. A paradoxně nejvíce se tam vytahují věci a dělají poznámky na buď dosud nezmíněné věci a nebo na Chibnallovu spanilou jízdu příběhem. Sakra však to psal Russell T. Davies, ten nepatřil k těm špatným, tak co se tu stalo? To vážně jako zatlačilo Disney a poslalo seriál k ledu jen protože může? Nebo mu jednoduše tak dlouhá pauza od Doctor Who dala tak na zadek, že se z toho už nevzpamatoval? Moffat to samé. Tohle ale prostě a jednoduše nenavazuje ani na moderního Doctor Who a ani na toho původního. Dá se tedy celkem s jistotou říci, že se nejednalo o nějakých pár špatných výstupů kvůli 1 scénáristovi, ale tohle je nějaký trend, kterým se tento seriál očividně hodlá ubírat. A mně to je dost líto a je to velká škoda, ale nebýt těch speciálů na začátku, tak to má ještě o hvězdu méně. Bylo tu bezostyšně pošlapáno to, co tu vytvořil původní seriál a na co prakticky perfektně pak navázali především Tennant, Smith a Capaldi. Nová generace diváků dost možná nepochopí, o co přišla, dokud se nepodívá na předchozí série. Tady je chyba ve scénáři a vůbec té ideji, ne v obsazení, které je dost sympatické...

plakát

Marvels (2023) 

No a je to tu, dno MCU. Byl jsem varován, že to je hrůza, i tak jsem tomu dal šanci, že určitě lidi přehánějí. Ne. Film postavený prakticky jako modla pro hlavní ženské trio, což by samo o sobě nebylo asi nic špatného. Jenže ta přeplácanost prakticky vším, tuctovými strojenými dialogy, do kterých se tam náhodně zjevuje Nick Furry, aby to trochu krotil, je prostě moc. Barvičky mi lezly krkem už po 20 minutách a ten stupidní a prázdný scénář taky. Nejděsivější na tom je asi to, že tohle je prostě pevná součást MCU se kterou očividně hodlá Marvel dál pracovat do budoucna. A tak mě jen napadá otázka, jestli jednoduše jen nenávidí svoje fanoušky? Tohle nejen že je špatný film od začátku do konce a k odpadu tomu chybí jen 1 další špatné rozhodnutí, ale především to popírá dost vlastní logiky, kterou Marvel v MCU roky buduje. Tohle prostě asi nemůže akceptovat nikdo, kdo viděl už nějaký kus MCU, ta kvalita je totálně jinde. Já se budu modlit, abych na tenhle kousek hodně rychle zapomněl a vůbec ignoroval, že tenhle film existuje.

plakát

Obhájce (2011) 

Tenhle film asi ve větší míře upřímně tahá McConaughey, ale není to asi na škodu. Je to svižné, zabaví to, jako drama se to bez pochyby obhájí. Má to svoje zvraty a téma, které jsem nečekal, že by mě oslovilo. Herecké výkony hlavních postav jsou uvěřitelné a skvělé.

plakát

Kung Fu Panda 4 (2024) 

No, tahle studna začala pomalu vysychat. Po výborném 1. a ještě lepší 2. dílu jsem myslel, že tohle je šance na animák, který si udělá pár dílů a tvůrci u něj budou vědět, kdy je čas skončit. No, očividně nevědí. Už 3. díl působil místy trochu levně ale pořád to bylo minoritně a ve finále si člověk na to nevzpomněl. Ale 4 jednoduše ukazuje vyčpělost buď nápadů tvůrců nebo potenciálu tohohle animáku. Zatímco polovina filmu se dá shrnout dost kladně, pak jsou tu ty části, které to kazí a srážejí jednoduše na průměr. Některé vtipy jsou mdlé, občas film doslova vykrádá sám sebe, jako by vážně už došly nápady a celý závěr je takový dost pochybný, že i na přestřelený animák je tam asi už moc přeplácanosti. Nová postava v podobě lišky je fajn, je dobře sepsaná, má dobré dialogy, moc ale nepasuje dohromady se vším tím okolo. Pokud se to tady utne, pořád si určitě dost lidí řekne, že ty 4 díly byly fajn a nebude na to hate. Ale je čas skončit, jestli je plánu někde další díl, je to hodně špatný nápad, protože to dost jednoduše tímto tempem může zabít i tu nostalgii hodně lidí, co ji pořád mají.

plakát

Hannibal (2013) (seriál) 

Na tenhle seriál musí mít člověk silnější žaludek a stíhat sledovat tak milion podprahových zpráv a náznaků v každém díle. Je to náročnější na sledování, ale ve výsledku to má svoji cenu a myslím si, že za ten čas to rozhodně stojí. Příběh o Hannibalovi je zde ušitý na míru Mikkelsenovi, který si očividně tu postavu užívá do poslední kapky potu a krve. Spolu s Dancym tvoří vážně zajímavé dějové duo, které je radost sledovat, protože jak charakterově, tak i herecky se ty postavy neskutečně dobře doplňují. Jako třešnička na dortu zde je Fishburne, který po většinu času buď nemá nejměnší ponětí, co se děje nebo jde za svým podezřením, jen aby si s ním Mikkelsen mohl hrát. Celá ta atmosféra a kultura kolem postavy Hannibala je vcelku dost precizně vykonstruována a navzdory tomu, že seriál to s realističností často přešvihne, dokáže si to obhájit pak v následných hereckých výkonech. Díky tomu, že se seriál nesnaží zalíbit nutně všem, si člověk, který má rád thrillery, drama, nějakou krimi stránku a gore, přijde v tomhle na své. 3. série mi přišla o něco slabší, místy mi to připadalo trochu uměle natahované, ale nakonec to nebylo špatné. Jako celek to funguje dobře, i když první 2 série asi zůstanou pro mě top.