Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Drama

Recenze (238)

plakát

Ore dake Level Up na Ken (2024) (seriál) 

S1: Ze začátku bylo tempo anime takové pomalé, táhlo se a vzhledem k tomu, že jsem nečetl manwhu, tak jsem neměl ani ponětí, co od toho moc čekat. Naštěstí asi od epizody 3 se vše rozjelo a začala to být zábava. Prakticky můžu jen vynachválit character development, postavy samotné, animace, úžasnou hudbu i příběh. Příběh tu je ale trochu jídelní stůl, co má 3 nohy místo 4. Stojí to, člověk si to užije a vážně to je jeden z těch lepších kousků, na které lze za poslední dobu narazit. Ovšem jedou tu 2 paralelní příběhy: příběh kolem Sung Jin-Woo (hlavní postava), kolem jeho vývoje, levelování a postupu v dungeonech. Pak tu je ale 2. příběh kolem asociace hunterů a ten je alespoň v 1. sérii pro nezasvěceného diváka trochu nepořádek. Není to moc provázané s hlavní postavou a co víc, některé scénky nemají moc výpovědní hodnotu pro někoho, kdo viděl jen anime. Vlastně nejvíce to dokazuje poslední epizoda. Jsem si jistý, že tohle bude dotažené v další sérii, kam autoři nalijí nějakou omáčku navíc a vše bude vysvětleno, ale takhle samostatně to působí trochu zmatek. Kvůli tomu mi nepřijde ten příběh v některých částech až tak osobní a je to zatím spíše rozfiletovaná ryba, která se musí dát dohromady. Byla by ale chyba si myslet, že to je špatné anime. I když to cílí na fanoušky akčních a dobrodružných anime, zcela očividně to cílí i na fanoušky isekai, ačkoliv o isekai nejde, přesto přináší mnoho prvků z iseai a komponuje je do příběhu. A ono to funguje mnohem lépe než by člověk na první pohled čekal. Rozhodně stojí za zkoušku.

plakát

Next (2007) 

Zajímavý námět, který v hlavní postavě ale sází na Nicolase Cage, který v tomto filmu tedy nemá zrovna dobré herecké výkony. Je to strojené, nemastné a neslané. Být tam jiný herec, mám z toho možná o trochu horší nebo stejný dojem. Spíše takový průměr, který neurazí ale ani nenadchne.

plakát

La Parta (2015) (pořad) odpad!

Šmakuláda spíchnutá narychlo, aby se zalíbila Barrandovu a hraná před komparzisty. Od původní Partičky to mělo hodně daleko, díky bohu, že moc dílů nevzniklo. Chybu bych nehledal ale v hercích, spíše v Barrandově a v tom, že někdo reálně očekával, že 20 nebo kolik komparzistů, kteří mají umělý smích a vlastně spíše moc nereagují, budou tvořit stejnou atmosféru jako klasické představení před lidmi, co si koupili lístek a baví je to. Barrandov, co dodat...

plakát

Partička (2011) (pořad) 

Pořad, který sleduji od jeho počátku, se v poslední době řítil dolů a vlastně od nové generace byly některé aspekty silně diskutabilní. Přinesl se koncept ze zahraničí, nejdříve to Dangl dělal na Slovensku, pak to se Suchánkem rozjeli v Česku, Suchánek k sobě nabral dlouholetého parťáka Genzera a Chmelu se Sokolem. Prvních pár dílů drhlo, pak se to už ale rozjelo a asi od 15. epizody až po tu 117. to byla jízda a zábava. Pak přišlo vyhození z Primy, asi 8 dílů nebo kolik na Barrandově, což byla katastrofa a po letech se Partička vrátila na Primu v novém obsazení. Jenže v novém obsazení nahradil Sokola Michal Novotný, který nevím, jestli do toho vůbec sedne ani po letech. Asi to vypadá, že ho to baví, jenže ty výkony nedosahují ani z 20% toho, co tam dělal Sokol a ono to je znatelně vidět každou epizodu. Ten pokus s hosty na pár sérií byl taky takový divný, zatímco někteří vypadali, že tam jsou rádi, jiní spíše vypadali, že by nejradši odešli a kazilo to zábavu. Hřebíček zábavě dal ale Michal Suchánek a jeho nezkrotitelná arogance a ego. Zatímco je asi jeden z největších tahounů té zábavy tam, ty jeho hysterické výlevy a nutkání mít vše pod palcem i před kamerami, to vážně kazí. Původní Partička byla ve složení 4 rovnocenných herců, kteří alespoň před kamerami měli stejnou startovní čáru a stejnou váhu hlasu. Do toho to moderoval Dangl a hrál hudbu Čurko. Jenže nové série jsou o tom, co chce Michal Suchánek v danou chvíli, Dangl prakticky nic z toho skoro nemoderuje a ostatní herci jen přitakávají. Působí to špatně v pořadu. Ještě ke všemu když si Suchánek pravidelně před kamerami stěžuje, že je potupné tohle hrát v jeho věku atp... Takže zatímco původní pořad byl skvělý, nové série jsou postupně horší a horší až jsme se vlastně dostali k tomu, že se tam hledají noví herci z prakticky bizárů české společnosti.

plakát

47 róninů (2013) 

I když uznávám, že ne vše je historicky přesné ve filmu. Na druhou stranu jsem našel i názor, že se jedná o nesmysl, který je špatně vymyšlený. Autora by asi zajímalo, že jde o film založený v dosti aspektech, včetně příbehu, na reálných historických událostech. Osobně si myslím, že některé části šly zpracovat i lépe, ale eye candy navrch mi prostě zakazuje dát něco jiného než 5*. Film byl zajímavý, místy zábavný, místy smutný, místy napínavý. Zpracování je rozhodně poutavé a zaujme kohokoliv, kdo se zajímá o japonskou kulturu, historii nebo o tento typ filmů. Za mě jsem si tam neužil tolik Reevese, jak jsem čekal, na druhou stranu, kdyby měl více prostoru, možná by to utlouklo ostatní postavy, takže to je pravděpodobně takto i dobře.

plakát

Minority Report (2002) 

Člověk musí brát trochu v potaz, jak film z roku 2002 trochu nesmyslně předpovídá některé věci, které jsou už i dnes mnohem dál. Na druhou stranu, jako sci-fi základ to vůbec není špatné - bylo to zábavné, mělo to své zvraty, mělo to zajímavé sci-fi prvky. A Tom Cruise do toho sedne perfektně.

plakát

Overlord (2015) (seriál) 

Tohle anime spolehlivě boří předsudky kolem isekai žánru a přináší svěží vzduch. Příběh je vyprávěn ze strany hlavního "padoucha", který se ze svého MMORPG světa přenese jinam, NPC dostanou vlastní vůli a on si jde hrát na dobyvatele světa. Zpočátku diskutabilní koncept se vyvinul velice dobře už v 1. sérii, kde ale stejně nebylo moc akce nebo příběhu, který by fanoušek mohl rozvíjet. 2. série byla standardně, jak to u většiny delších anime bývá, spíše určena k tomu, aby zasadila další postavy do příběhu, ustálila nějakou vnitřní logiku a celkově byla poměrně nudnější. Ovšem od 3. série anime vezme obrátky, příběh jde kupředu a s ním i docela dobrá dávka humoru a soubojů. Vlastně humor je něco, co jsem zde v takové kvalitě a rozsahu opravdu nečekal a jelikož to je seinen, tak jsem se nad těmi situacemi a vtipy docela často smál. 4. série ještě víc zamíchává kartami v podobě několika dalších postav (a také má skvělý op), které začnou dělat zvrat v příběhu, je tu i nějaké suspense rozuzlení části příběhu a velice příjemně to překvapí, protože anime tady dostává hned několik dalších rozměrů, které to posouvají ještě dál. Potvrzená je prakticky 5. série, i když nebyla ještě oznámena, protože se čeká na dokončení předlohy, ale tohle má docela dobrou šanci se ve finále dostat mezi ty úspěšnější kousky. Co mě spíše zaráží je fakt, že někteří lidé označují tohle anime za generic isekai nebo to dokonce přirovnávají k SAO. Tam se jen jednoduše dá poznat, že to neviděli... Rozhodně jsem osobně rád, že nejde o generic isekai a je to něco, k čemu si rád člověk sedne a může skutečně vypnout, protože tam nejsou rušivé elementy ale jen kupa kvalitního příběhu a humoru. Waiting for season 5...

plakát

Mimoni 2: Padouch přichází (2022) 

Osobně mi přijde, že tahle série má trochu jinou cílovku než celkové universum. Neřekl bych, že tohle je pořád zaměřené na rodinný animák, spíše to má více za cílovku děti, což nemusí být nutně špatně, kdyby to tak i bylo prezentováno, což není. Navíc se mi zdá, že z tohohle konceptu se vyždímalo už prakticky vše a trochu se to idejově už točí v kruhu. Původně se mi tenhle animák líbil, ale přijde mi, že se to začíná stáčet do dojné krávy, což nikdy nekončí dobře. Pro děti asi fajn zábava, jako rodinný animák bych si to ale moc nezvolil.

plakát

Aquaman a ztracené království (2023) 

Původně jsem si myslel, že hodnotit tenhle film bude složité, ale není. Je to katastrofa. Samotný příběh stojí tak nějak na 1 noze a to ještě hltá plno klišé z DC filmového universa. Když to člověk spojí i s faktem, že tohle je poslední Aquaman v podání Jasona, tak je s podivem, že tu nebylo něco víc. Momoa prostě ten film sám utáhnout nemůže a je jedno, jak moc se snaží. Jeho herecké výkony jsou skvělé a očividně do toho dal i hodně energie, ovšem v tom zbytku se to ztratí. Amber Heard je vlastní kapitola, i když odmyslím to, co to je za člověka a budu se snažit posuzovat její postavu nezaujatě - nesedla mi ani v jedničce, nesedla mi ani teď. O nějaké chemii mezi její postavou a Aquamanem se nedá moc mluvit, prakticky neexistuje. Vtipy postav nejsou ani klišé, občas člověku ani nedojde, že jde o vtip, protože ten humor tam chybí. Ve výsledku tak Aquaman nedostává moc důstojný odchod, na druhou stranu je určitě dobře, že už je konec, vytvářet další díl tohohle by bylo silně diskutabilní.

plakát

Demon Slayer: Kimetsu no Yaiba - To the Hashira Training (2024) 

Mám zde stejný problém jako myslím s předchozím filmem? Je to prostě jen pár dílů naházených do sebe a nástřel další série. Pravidelného diváka to vážně ze židle nezvedne, nováčka můžou nadchnout animace, ale takhle daleko v příběhu se možná ztratí v některých pojmech a souvislostech. Situace by byla jiná, kdyby se opakovala věc s Mungen Train Arc. Udělá se film, pak se to po roce rozkouskuje na samostatnou sérii, přidá pár detailů a všichni jsou spokojeni. Tohle ale není samostatná série a je to mišmaš, který má nalákat předpokládám na další sérii? A to pak je otázka, jak moc je tohle v praxi použitelné, protože jsou lidé jako já, kteří některá anime jedou v kuse, protože to dodává lepší zážitek a Demon Slayer je jedno z nich - utnout to vždy v nějaké části po týdnu by byla prostě bolest. A to stejné zažívám u filmu, takže je to spíše kontraproduktivní. Na druhou stranu jsem rád, že se drží nějak ta počáteční fáze toho, kdy se k nám více a více dostávají anime filmy a asi je lepší do kin dostat tohle než kdybychom se vrátili o 10 let zpět a dostali jsme Naruto filmy, kde by divák potřeboval nějaké znalosti příběhu a backgroundu - tohle v kině určitě zaujme i nováčka, i když si to asi nebude moci užít na 100%. Série jsou super, ale toto pojetí filmů asi není můj šálek kávy, no...