Xeelee

« Ingen kommentar (bez komentáře) je i přes dost brutální násilí docela vtipnej experimentální snímek o vztahu dvou postaviček, žijících na spodku obřího filmovýho políčka. Črty znázorňující budoucí pohyb jsou opravdu zajímavý. Tomu říkám láska na první pohled ♥ | ► Ingen kommentar »

Ve videoklipu Varför är det sa mycket svart (Proč je tam tolik černé) dovedl Max k naprostý dokonalosti stop motion animaci. Kromě animování předmětů totiž rozfázoval i pohyb kamery, pohybující se v trojrozměrném prostoru potemnělým pokojem plným zvláštních postaviček, panenek a pavouků. Pohyb kamery navíc ještě doprovází zvláštní zvuk, kterej dokresluje lechce psychedelickou punkovou atmosféru snímku. | ► Varför är det sa mycket svart

Lolita separerar (Lolita odděluje) je podivnej hluchoněmej punkovo surrealistickej film pro otrlejší publikum. Lolita je taková milá až roztomilá holčina a když jí Max sněd rybičku, tak mi jí bylo fakt líto. Max se tu mimo vykreslení krize jednoho mladýho páru strefuje mimo jiné i do víry (ocelovou trubkou). BTW Tonyho Vibrata bych si docela rád poslechnul na vlastní uši :-) Film je sice hluchoněmej, ale přeci jen se tam jeden zvuk objevil a v titulcích je hudba tvrdšího ražení, hodící se k tématu a rozklepaným titulkům. Později vznikl postavou Lolity inspirovanej šestistránkovej hluchoněmej komiks Lolita, kterej vyšel ve sbírce Kontejner Maxe Anderssona. | ► Lolita separerar

Knihu jsem nečetl a o filmu jsem prakticky nic nevěděl. Námět ale vypadal zajímavě, tak jsem si jednou sednul k televizi a čekal, co na mě vybafne. Průměr hodnocení osmi lidí z topky (32,5 %) vypadal opravdu lákavě. Doufal jsem, že to bude trochu lepší, ale je to jen dlouhá nezáživná přeplácaná nuda se stupidním scénářem a zvraty, který se dějou naprosto mimo diváka. Ten prostě nechápe a jen nevěřícně čučí, co že mu to ty plochý postavičky pořád vysvětlujou za konspirační teorie (v přítmí) a kam a před kým že to zas utíkají (v přítmí). Nejhorší ale na filmu je stupidita postav, podtržená nijakými hereckými výkony. Scénárista se zřejmě slepě řídí předlohou a neřeší ani mezistupně jako třeba uvěřitelnej přesun z místa A do místa B (policie opustí dům a žene se za štěnicí apod.). Kdyby na mě tak nedoléhala prázdnota tohodle díla a nezájem většiny účinkujících, tak bych se asi nad stupiditou spousty scén skvěle bavil. BTW když jsem si představil, jak vypadá rodokmen a jak nádherně košatej by byl po dvou tisíciletích… Nenapsal předlohu nějakej komik? Škodolibě jsem se ale bohužel pousmál až ve chvíli, kdy jsem zjistil, že Šifru vypískali v Cannes :-) Zajímavé komentáře: kiddo, Lima, Marius, choze

Číslo 9, aneb jak se panáček oprostil od intelektu a dal se cestou víry. To jediný, co na tomhle filmu za něco stojí, je původní nápad a animace. Scénář je opravdu nedotaženej (být to hranej film, tak po něm neštěkne ani pes), přináší spoustu otázek (obsahuje spoilery), týkajících se logiky příběhu, a za ideologickou rovinu by si někdo zasloužil pár facek. Charaktery postav jsou naprosto plochý, nijak se nevyvíjí (kromě přerodu Devítky) a děj se odvíjí podle nalinkovanýho schématu, i když spousta scén, který maj děj posunout, působí naprosto nevěrohodně. JFL to vystihnul naprosto přesně, když psal o křesťanský agitce o čistotě lidský duše, jež zaručuje spasení, a intelektu, kterej přináší smrt a zmar. Z toho by jeden zvracel. Takhle znechucenej jsem nebyl ani u Spielbergovy Války světů.

Pomodli se za mě, ano? – Ráda, ale nemám ponětí, co to je. Oklamaný je zvláštní mrazivé mysteriózní drama se znepokojující snovou atmosférou, perfektně napsanými postavami, které jednají tak trochu jinak, a velmi silným erotickým nábojem. Navíc při operaci zamrazí i trošku někde jinde (a to tak že velmi). Zajímavé komentáře: StarFan

Strhující a řekl bych stále aktuální kritika vězeňství. Něco tak drsnýho v realistickém ušmudlaném kabátku už dneska asi těžko někdo natočí. Na inkognito příjezd novýho ředitele se nedá zapomenout. Věznice patří pár vyvoleným vězňům a jejich zvrhlým praktikám. No a pak Brubaker začne bojovat proti větrným mlýnům a všudypřítomné korupci. Velmi působivé, obzvlášť poslední scéna.

Říkal jsem si, že zas po dlouhý době zkusím trošku zariskovat a kouknu na něco českého bez jediného hodnocení na databázi. Minule to bylo docela příjemný romantický překvapení. Tenhle paskvil se spoustou provařenejch známejch herců s jejich rutinními znuděnými výkony jsem ale málem nedokoukal. Za prvé na tom není nic romantickýho ani vtipnýho a za druhý má Bekyně mniška naprosto stupidní scénář, kterej by zvládl napsat snad i žák pomocný školy. No a za třetí je to strašná nuda a kromě scénáře je naprosto mizerná a amatérská i kamera a další technický věci. Takže o čem to je. Následuje těžkej spoiler, kterej snad každýho odradí. Pokud nechcete přijít o příšernej zážitek, tak to nečtěte. Ona ale asi bude příšerná i četba zbytku tohodle komentáře. Takže, jedna svobodná ženská (tragéd) se přes internet seznámí s idiotem (taky tragéd), za kterýho všechno píše jeho pošahaná starší sestra, která má potřebu se o něj starat. (To vše v nějakém neexistujícím programu, ve kterém se nějakým mě neznámým způsobem zobrazuje v reálném čase písmenko po písmenku text, který vám někdo píše.) On odjede do lázní, ona s kamarádkou za ním. Seznámí se. Je to strašnej suchar, kterej furt mele o motýlech. (Mohu vám ukázat svou sbírku telegrafních sloupů 20. století? Na otřepanější klišé než sbírku motýlů autoři zřejmě nenarazili.) Ona se do něj zamiluje (darovanému koni…). Kamarádku se snaží vojet lázeňskej švihák (taky tragéd). Naši dva tragédi se mezitím seznamují. Kamarádce se švihák začíná líbit, protože její manžel je tragéd. Svíčková bez brusinek je jako neděle bez seriálu. – Jasně. Tragédi se pořád seznamují. Je nám naprosto lhostejný, jak to s nimi dopadne a z jejich keců už nám začínají naskakovat pupínky. On prohlásí, že miluje kamarádku, což udělal pro to, aby si švihák, se kterým náhodou bydlí na pokoji, neudělal čárku do deníčku a aby se zbavil tý krávy, se kterou se seznamoval, protože si ke konci filmu uvědomí, že miluje svou bývalou ženu. Tragédky odjíždí domů. Tragéd švihák jede 150 km za kamarádkou, dělá jak ji miluje, tři minuty si s ní užívá (o dvě déle než manžel), udělá si čárku a odjíždí. Hlavní hrdinka (učitelka) skončí na škole plný sígrů (s touhle ještě stupidnější zápletkou ze školského prostředí vás radši ani nebudu zatěžovat), kde se seznámí s učitelem (tragéd), kterej se s ní začne bavit o obsahu komolého jehlanu. Ve stejném duchu si pak začnou psát v tom imaginárním programu a pozve ji do kina. Kaněc filma. Jdu zvracet.

Ale jo, je to pěkně natočený, se skvělejma postavičkama a spoustou minimálně geniálních scén. Jako celek mě ale Hodný, zlý a ošklivý nijak za srdíčko nechytnul a navíc tam bylo dost vykonstruovanejch a přesně načasovanejch zvratů ve scénáři, aby vše mohlo zdárně pokračovat k onomu perfektnímu konci.

Anarchieeeeeeee!!! Až se vzpamatuju z toho co jsem právě viděl tak napíšu víc. Perfektní surrealitka.