Xeelee

Nenávist je jedním z mála hororů, při jejichž sledování mi opravdu běhal mráz po zádech. Atmosféra snímku je neopakovatelná, a to z nemalé části díky hudbě. Nejděsivější je to, co pořádně nevidíme a jen to tušíme někde ve tmě nebo za sebou. Přesně takovýhle pocity jsem měl při četbě Kruhu od Kodži Suzukiho. Načasování lekaček ve filmu funguje výborně. Bobky jsem z něj ale neměl a po nocích, cestou potmě na záchod, na mě za rohem nečíhala Sadako jako po shlédnutí remaku Kruhu. A to jsem oba filmy dokoukal k ránu sám za naprostý tmy. Každopádně jde o neopakovatelnej zážitek.

Le Mans příběh mimo dráhu opravdu škodí. Burácení motorů nadupanejch aut, kterejm řidiči pěkně dupou na krk, určitě přivede nejednoho automobilovýho nadšence k orgazmu a dokonalá kamera a střih nekompromisně vtáhnou na asfalt do nadupanejch závodních speciálů. Člověk pak úplně cítí přetížení v zatáčkách a návaly adrenalinu. Dokonalé. Nic se nevyrovná bedlivému sledování trati z pozice řidiče, aut před sebou a přemýšlení nad tím, jak se konečně dostat před ně.

Takhle to dopadá, když už se novináři v honbě za senzacemi a sledovaností/čteností neobtěžují ověřovat informace a lidé jsou moc líní na to, aby nad tím nepřeberným množstvím informací, který se na ně valí ze všech stran, přemýšleli. Ve skutečnosti to vrtění určitě nebude taková zábava. Američani jsou s tím svým vlastenectvím a střílením lidí na jejich pozemku fakt divní. Zábava je to ale prvotřídní.

Droga může být cokoliv. Tak nevím, jestli to tady na ČSFD trochu nepřeháním, když mi tu právě přibylo 1000. hodnocení. U mě závislost na dietách nehrozí, ale nerad bych skončil jako doma zavřená roztěkaná paranoidní troska, sedící u počítače a závislá na internetovém připojení. Já totiž pořád mám sen. Všechny ty ztracený existence ve filmu působí fakt odstrašujícím dojmem. Nejvíc mě ale do kolem dostala osamocená matka, která je schopná si pro pár chvil štěstí zničit už tak mizernej život. Lednička nikdy nebyla a nebude tak děsivá. Mě ale mrazilo i při scénách z toho televizního pořadu.

[Filmasia 2009] Pomalá meditativní sci-fi v minimalistickém stylu, kde jde především o psychologii postav a dlouhé záběry na to, jak jdou odněkud někam po nějaký cestě pěknou přírodou? Tohle byl hodně zvláštní zážitek a je moc škoda, že jsem byl tak unavenej a při projekci jsem málem usnul. Kdybych se dokázal plně soustředit na plátno, tak bych asi s pátou hvězdičkou tolik neváhal. Paralela mezi bratry a klony mi ale přišla poněkud vykonstruovaná. Jinak filmu nemám co vytknout.

[Filmasia 2009] Prej katastrofickej film… Katastrofa to byla, ale scénáristická. Velkolepejch digitálních scén je poskrovnu (ale to pak stojí za to, obzvlášť v kině), ale většinu času jsem byl nucenej sledovat osudy neuvěřitelnýho množství nezajímavejch lidí, plný klišé a patosu. Jako drama Haeundae rozhodně nefunguje a všechno pak zabíjí stupidní pokusy o humor a situační gagy v těch nejnevhodnějších chvílích. Ke konci pak nastupuje na řadu citový vydírání a enormní množství nesmyslů. Ne, před elektrickým proudem se v zatopený ulici opravdu nedá zachránit lezením na sloup, ze kterýho teče voda.

Příběh o tom, že s pozitivní náladou a pytlíkem na sprostá slova se psycholog k jádru problému nikdy nedostane. To je tak neuvěřitelně pravdivej film… Navíc i já umím bejt občas pěkně ironickej a cynickej. Moc zábavný psychologický drama.

Není to tak nepříjemná podívaná a prostřední část je dějově opravdu prakticky o ničem. Kronika smrti ale nenudí, protože se příběh přetransformuje v psychologickou studii vraha. S příběhem je holt u snímků podle skutečných událostí potíž. Život většinou nepíše kvalitní scénáře. Na scény jako úvodní pokus o umlácení/upálení nebo závěr se ale nezapomíná. Zaokrouhlím lehce nahoru.

Odkaz od uživatele HelloNiky mě děsí. Na týrání zvířat se opravdu koukat nemusím. „Vidíte – už se zase zvedl! vejde do dějin chovatelského tmářství.“

Zde naznačená dystopická vize neosobního totalitního světa je naprosto podmanivá. Vše ve velmi stylizovaném minimalistickém kabátku. Odevšad na diváka útočí všemožné pípání, příkazy, souřadnice… V Lucasově světě si člověk připadá jak v řídícím středisku v Houstonu nebo jako kosmonaut. | ► THX 1138 4EB