AGAMENON

Zde došlo k neskutečně absurdní situaci, koupit třetí film série (celkově má čtyři díly) a nedokoupit ostatní, je opravdu značně podivné. Sledování tedy od diváka vyžaduje zvýšenou pozornost, neboť neví, zda se jedná o kriminálky ve stylu Sherlocka Holmese, tedy s ustálenými postavami, či je jediným pojítkem doba, ve které se film odehrává. Naštěstí byl film opatřen kvalitním českým dabingem, který usnadňuje orientaci v ději i postavách a slyšet Jiřího Holého po dlouhé době v kladné roli je požitek. Děj snímku není špatný, i když divák pro diváka nejsou vrazi neznámí, spíše jde o to, jak celkově snímek scénáristé zakončí. Pro českého diváka jde o zajímavý pohled do dění tehdejší doby, obzvláště je pěkné, že žádná postava není ani černobílá, neboť i hlavní hrdina má dost nedostatků. Režisérovou snahou bylo dodat scénáři punc autentičnosti, což se odráží hlavně na soubojích, kdy má postava problémy zabít „pouze“ tři vrahy a je ještě dokonce zraněna, bohužel tohle všechno je porušeno při závěrečném masakru. Solidní westernová hudba. Zajímali by mne i ostatní díly.

Nejambicioznější Makedonský film, který nenaplnil naděje do něj vkládané. Snaha o vytvoření veledíla ala Tarkovský je naprosto zjevná. Film bych nejdříve hodnotil po stránce formální, a až poté po stránce obsahové. Po formální stránce je film nesmírně zajímavý. Makedonie, jako převážně hornatá země, je nesmírně fotegenická a má i dost zachovalých historických památek. Proto je velká škoda, že režisér s kameramanem toho příliš nevyužívají. Tam kde by jiný režisér točil ve velkých celcích, v Utrpení převažují detaily, což je obrovská škoda. Zřejmě se tvůrci báli, aby tím neslabili myšlenkové poslání. Velmi dobrou ruku měl režisér s obsazováním rolí mezinárodními herci (Srb, Makedonec, Rus), hlavně Sovagovič je v roli episkopa skvělý. Ještě je nutno vyzdvihnout vynikající výpravu. Jen škoda nezajímavé hudby a nepřehledně natočené akce (snímání v detailu ji činí značně zmatečnou). Po obsahové stránce je, pro některé diváky, ještě zajímavější. Někdo by film mohl označit za náboženský. Já osobně bych se poněkud zdráhal. Tak jako na pedagogické metody lze nazírat z různých hledisek, a dle zvoleného zorného úhlu je i členit, totéž je možné u spojení náboženství a filmu. Náboženský film definuji jako zfilmování příběhu biblických (lhostejno z jaké knihy), prvotních křesťanů, života svatých či významných osobností z dějin církve. Zdůrazňuji, nemusí se vždy jednat o snímky historické. Do skupiny náboženskch filmů řadím i filmy ze současnosti, kde se střetávají křesťanské hodnoty s hodnotami moderní doby (často za námět slouží biblické příběhy, např. o marnotratném synu atd.). Co tato díla spojuje je nepopiratelná snaha o evangelizaci, prohloubení a upevnění víry. Při vší úctě k Utrpení, nesplňuje film ani jednu podmínku. Přesto je možno film zařadit do množiny filmů, které ač vysloveně ateistické, nesou (skrytě) náboženskou myšlenku či obsahují alespoň jednu náboženskou scénu, příkladem může být závěrečná scéna z Attily od Francisciho z roku 1954. Rozklíčování skrytých (převážně křesťanských) motivů (myšlenek) může někdy činit velké svízele, neboť by se nepochybně našli jedinci, kteří by i Pána prstenů zařadili do této množiny, pokud by jej rovnou neoznačili za náboženský film. Zde je opravdu přání otcem myšlenky. Patří tedy Utrpení do této množiny? Rozhodně ano. Je možno, a oprávněně, namítnout, že zločin a trest rozhodně není biblickým výdobytkem, budiž příkladem Oidipus, toho přeci nikdo nemůže označit za uctívače Bible. To opravdu není. Avšak skladba motivů naprosto zřetelně odkazuje na Abraháma, jeho syny Izmaela a Izáka, a při trochu obrazutvornosti, i na Izákovy syny Jakuba a Ezaula. Pokud někdo tyto příběhy nezná, přirozeně ani tyto odkazy nemůže rozklíčovat. Dalším výrazným motivem filmu je tolerance, zde konkrétně tolerance náboženská. Pokud bývá ve filmech zobrazen střet dvou náboženských myšlenek, tj. souboj „pravověrných“ (= katolická církev) s rozkolníky, je prezentován velmi schématicky. Buď jsou heretici ozdravnou silou (husité) nebo nepříčetnými šílenci (adamité). Bogomili v Utrpení vidí scenárista jako ty prvé (většina herezí vznikla v byzantské sféře vlivu). Ve filmu nikdy pořádně nezazní, čím tento náboženský směr tolik popuzoval církev, ale to je spíše technická poznámka. Za důležitější (oprávněně) scenárista považuje zobrazení situace, kdy se prolnou touha po moci se zaslepeným náboženským fanatismem (krásná scéna dialogu kněze s episkopem v kostele). Je potupou všech papežů a církevních hodnostářů, kteří proti heretikům použili „ohně a meče“, prostředků neslučitelných s Kristovým učením. Vždyť již svatý Řehoř I. Veliký odsuzoval pogromy a napsal, „Lidi, kteří jsou mimo církev, je získávati jediné pravé víře přívětivým napomínáním a laskavými domluvami; hrozbami a násilím se nikdy nedají získati“, nebo „Jsme pastýři a nikoliv pronásledovatelé. Není slýcháno, abychom vytloukali víru palicí.“ Řehoř byl papež před schizmatem a ctí jej i pravoslavná církev. Utrpení považuji za silně křesťanský, avšak antiklerikální film s poněkud rozvolněným tempem.

Oslavný historický film natočený ke kulatému výročí založení města Jaroslavli. Podobných výročních snímků bylo natočeno již přehršel, tento je však zajímavý, že v něm divák přehledně dostane všechny body politického programu baťušky Putina. Je to oslava velké, širé Rusy, chvalozpěv na množství obyvatel i varování před cizáky, kteří byť se zdají přáteli, vás určitě jednou bodnou do zad. A tak by se dalo pokračovat ještě dlouze. Pokud se podíváme na film čistě technicky, tak to žádná velká sláva není. Rozpočet je na evropské poměry slušný, přesto měl být původně dvakrát větší. Ač by se to u podobného díla čekalo, postrádá film jakékoliv velké bitevní scény, je zde sice pár akčních scén (kamera se překvapivě moc neklepe a je to všechno podezřele přehledné), avšak ty jsou spíše komornějšího rázu. Pokračujme dále, scénář se vyznačuje značně sinusoidním tempem, hudba za nic nestojí, výprava je mimořádně povedená, herci dobře typově obsazení, tj. jedná se o klasický průměrný historický film bývalé SSSR. I když je to smutné konstatování, dosažení mety položené Velkoknížetem Jaroslavem je pro české filmaře zhola nemožné.

Český ekvivalent sovětských Premií, tj. film ukazuje jaký panoval bordel v socialistickém stavebnictví. Proč se film soudruhům nelíbil, není moc těžké uhádnout. Jediný spravedlivý komunista proti všem, i zasloužilým straníkům, navíc krajský tajemník, který zdánlivě celou kauzu vyřešil, se musel do akce mnoho přemlouvat, což nebyl dobrý obrázek, politických pracovníků. Je krátkozraké dílo odsoudit kvůli přídavku komunistické politiky, neboť myšlenka je aktuální pořád, jen místo neschopného ředitele a zkorumpovaných politruků, stačí dosadit volené představitele samosprávy, lhostejno z jaké partaje. P.S. Moc jsem nepochopil, proč Jiří Brož, jeden z nejznámějších a nejobsazovanějších brněnských dabérů byl předabován.

Velmi zajímavý akční historický film, který má dle mého soudu několik hrubých chyb. Jednat je to absolutně otřesná kamera v akčních scénách, klepající se jak stoletý důchodce po maratonu. Poté je to několik do očí bijících nesmyslů, např. hned ze začátku, když děti utíkají lesem, je stíhací psi nedokážou vystopovat po čichu. Bylo osvěžující nevidět desetihodinové antigravitační souboje na meče mezi dvěma velehorami. Lučištnické souboje měly opravdu grády, byť uznávám, že šípy byly digitální a v toulcích záhadně nedocházely. Jednoduše řečeno, tento film měl podle mne velký potenciál, který tvůrci nenaplnili. Ještě jsem si po celý film říkal, jaký ti Jihokorejci jsou potvory, takhle pomlouvat hodné soudruhy z Číny, že ubližují svým milým korejským sousedům. Tohle by v KLDR nikdy neprošlo.

Nejakčnější policejní inspektor na světě, který sice nikdy nic nevyšetří, ale svýho vraha vždycky dostane, podle záhadného klíče si zvolí náhodnou oběť, kterou svými telefonáty a neustálým obtěžováním dožene až ke kajícnému přiznání.

Na obalu DVD by mělo být napsáno, "Zákaz sledování divákům na 10 let". Protože, pokud je Vám více, tak podobné křesťanské pohádky už asi nerozdýcháte (maximálně tak možná ještě o vánocích a flašce rumu do cukroví). Příběh o očištění jména otce hlavní hrdinky, je až příliš pohádkový (= naivní, nereálný,..), tvůrci nezkušení a rozpočet nulový. Ale mám dneska dobrou náladu, tak proč nebýt velkorysý.

Fanatický křižák Alex Kendrick, abych parafrázoval místního kolegu, natočil svůj čtvrtý a nejvyzrálejší film. Opravdu nelze než Kendricka, veskrze renesančního muže, obdivovat. Každý jeho film má v sobě zakódovaný nějaký morální problém, které musí postavy vyřešit. Tentokráte se rozhodl pro odpovědnost otců ke svým rodinám, což je téma, které již nakousl ve svém prvém díle. Žádné z témat, které zpracoval ve svých dílech není kontroverzní, naopak znějí jako dobrý námět na oskarový film. Tak proč je kolem jeho děl tolik kontroverzí? Hlavní příčinou je, že je Kendrick křesťaň a ještě k tomu pastor. A to je u nás sakra velký problém. Představte si, že je Vám sedmnáct, jste věřící a chodíte do kostela. Zkuste to říct svým vrstevníkům. Jejich reakce bude, že trpíte duševní poruchou srovnatelnou s homosexuální nekrofilií. Výše uvedený příklad je sice možná trochu nadsazený, ale celkem výstižně ilustruje, jak mohou někteří diváci přistupovat k filmu se silným křesťanským nábojem. Je to opravdu škoda, protože pokud pomineme náboženské motivy, zůstaneme nám více než dobře odvedené filmařské řemeslo. Navíc je nutné si uvědomit, že drtivá většina osob, podílejících se na výrobě jsou amatéři. Nelze než před Kendrickem smeknout klobouk, udělal od svých začátků opravdu velký pokrok. Sice film není dokonalý, je přeci jenom dílem člověka a ten má k dokonalosti sakra daleko. Přesto, akční scény jsou natočeny dobře, přehledně, jen by se ta kamera mohla klepat o trochu míň, ale na dnešní poměry je "totálně statická". Pak mi trochu vadilo, jak rychle se Mitchellova rodina vzpamatovala z tragické události, která je postihla. A nakonec ta nejsubjektivnější výtka, ačkoliv se mi film líbil, předchozí Kendrickův film V jednom ohni se mi líbil o malinkatý kousek víc. Možná je to tím, že téma manželského soužití je mi přeci jenom zatím bližší.

Jak málo stačí k natočení výborného filmu. Jednoduchý příběh s pár postavami (obsazené výtečnými herci) a jedním tajemstvím, depresivní kulisou pouštní lochny, solidní hudbou a dokonalým brněnským dabingem.

Úchylné, šílené, křečovité, originální a sakra zábavné. Konečně někdo další, kdo se nebojí zabíjet kojence.