M__

„Father, son and house of Gucci.“ // O rodince Gučíků jsem vlastně nevěděla vůbec nic, a ani po zhlédnutí filmu mě nijak neláká si vyhledávat, co všechno byla nebo nebyla pravda. Hlavně, když člověk už na začátku vidí telefonní číslo, které se v dalším záběru změní, ne jen podobou písma, ale i pořadím číslic, a pak se k tomu přidá létající pleška, je potom trochu problém soustředit se na děj. Hodně zajímavý cast, kde mě ale nejvíc oslovila Camille Cottin a Lady Gaga. Cenu si však odnesl Jared Leto, i když s Rezzii se nejspíš chlubit nebude. Vizuálně je to hodně povedené, společně s mixem hudby, který vždycky zaostří pozornost. 65 %

„On vlastně vůbec neměl hudební sluch. Ale to bylo jedno. Zbožňoval mou hudbu“ Člověk si vlastně ani neuvědomuje, že u toho seděl tři hodiny, není tam totiž jediná nudná pasáž a všechno má svůj smysl. Forman je, a vždycky bude jeden z nejlepších režisérů vůbec, ne jen své doby. Ale co shledávám na celém filmu úplně nejlepším, je způsob, jakým je divákovi naservírovaná hudba, při pohledu do partitur, celé to pak vygraduje ve scéně, kdy Mozart diktuje Requiem Salierimu. Geniální, nic jiného se k tomu nedá napsat. Smůla jen, že Salieri byl ve špatnou chvíli na správném místě a Mozart zase ve správnou chvíli na špatném místě. 100 %

„Tahle válka skončí jedině tak, že všichni do jednoho zemřou.“ Linka jednoho člověka, který táhne celý příběh na svých bedrech, ale nutno podotknout, že dokud byli na cestě oba z hlavních hrdinů, bylo to přece jen o krapet zajímavější. Co si drželo laťku na nejvyšší úrovni po celou dobu, byla kamera a Roger Deakins, jenž kdyby nezískal Oscara, bylo by to ještě větší zklamání, než zisk u Willa Smitha. Oskarový chudák Thomas Newman bohužel zase odešel s pouhou nominací, a nebýt Parazita, Sam Mendes by také odcházel se soškou v ruce. Co je ale na příběhu nejpůsobivější, je fakt, že se celý odehrává pouze v řádu několika hodin, přičemž válečné běsnění je dost upozaděno, i když o mrtvoly se tam doslova zakopává. Nicméně to však nepřináší takové boom, které by se asi nabízelo. 75 %

„Znásilnění není zločin proti ženě, je to škoda na majetku jejího opatrovníka.“ Každý jednotlivý pohled na danou věc, je ten pravdivý a přesto zcela jiný. Dozajista skvělá vizuální podívaná. To se však nedá říct o pohledu na Afflecka a vlastně i Damona, jimž stále nedokážu přijít na chuť a pochopit jejich oblibu. Jodie Comer, která znova a stále dokazuje svou velikost a snad každý by ji již měl zařadit do mladé generace geniálních herců. Ridley Scott jenž sice nepatří do mé nejužší skupiny nejoblíbenějších režisérů, však vždy, když si jeho film pustím, mám postaráno o zajímavou podívanou. Skvělý balanc mezi vnímáním mužského a ženského pohledu na věc. Ale i naprosto absurdní zvyklosti tehdejší doby, jenž dokazují vyřčené otázky při výslechu. 90 %

Dozajista jeden z nejpropracovanějších seriálů, který kdy vznikl. Ty detaily, se kterými si Flanagan pohrává, jsou obdivuhodné. Celý seriál, s první sérii v čele, si úžasným způsobem pohrává se slovy dokonalý, brilantní či geniální. A pokud se tomu každým dílem přibližuje, v šestém díle první série těch slov dosahuje. Natočit něco okolo 20 minut s jediným střihem a takhle úžasným způsobem, musí být označeno za masterpiece! Skvělý herci pod parádní režií, perfektní kamerou a scénářem. A to že se každých 5 minut člověk nelekne, nebo že tu je prakticky absence krve, shledávám spíše jako bonus, než zklamání. 100 %

„There is no future. The past and the present are the same thing.“ Pablo Larraín se rozhodl to pojmout úplně jinak než doposud existující verze, které nějakým způsobem vypraví o Dianě. Už jen ten fakt, že se film jmenuje Spencer poukazuje právě na to, že chce Dianu ukázat, ne tak, jak ji všichni známe, právě jako princeznu Dianu, ale spíše jako obyčejnou ženu jménem Diana Frances Spencer. Velmi krátké období, ve kterém však můžeme vidět snad všechny stavy, kterými si princezna z Walesu procházela po celou dobu svého života v královské rodině. Což může mít i neblahý účinek na představu o tom, jaká tedy doopravdy byla. To však nemění nic na faktu, že Kristen Stewart, zde předvedla, zatím životní výkon a upřímně mě mrzí, že toho Oscara nezískala. Spencer je však zároveň i nádherný vizuální počin. 90 %

Tom Holland mi prostě jako nový spidy nesedí a nejspíš nikdy nebude. Takže tenhle díl, potažmo celou jeho sérii, neshledávám nijak zajímavou. Tím však nechci říct, že to je jeho chyba, problém bych viděla obecně v produkci Marvelu, je sice hezký, že valej jeden film za druhým, ale o kvalitě by se dalo polemizovat. A to, že se tu propojili vesmíry a do svých rolí se vrátili i „původní“ spidiové nemění nic na faktu, že je to jen průměrná Marvelovka co vsadila na city fanoušku. 60 %

„I'm vengeance.“ Šla jsem do tohoto filmu s notnou dávkou skepse, už jen proto, že je to takovým trhákem, jenž často osobně shledávám spíše jako propadáky. Tato myšlenka mě však opustila hned u prvního záběru, když zazněla poměrně nečekaná hudba spojená se zajímavým obrazem, už to, mě navnadilo k tomu, že by to nemuselo vypadat jako mé předem vytvořené představy. The Batman představuje opravdu výjimečný balanc mezi věcmi zdánlivě nepropojitelnými, to celé pod taktovkou skvělé režie i hudby, již tak temný příběh ukrývající se v koutech ponurého Gothamu, však rozhodně nepůsobí depresivně. Psát o tom, že tomu něco chybělo by se dalo, tady je však důležité vnímat to, jenž tomu nechybí. 90 %

Pročítám si recenze a musím se smát, je až absurdní jak jednoduše lze zhejtit něco co si hejt vlastně vůbec nezaslouží. Ale už jsem si tak nějak  zvykla na to, že věci co jsou dobrý jsou na ČSFD dost podhodnocené, a naopak věci, co si ve světě nevedou zas tak moc dobře, jsou zde milovány. Killing Eve je vlastně neskutečně povedený seriál s neuvěřitelně skvělým obsazením, i když to samozřejmě zase nahrává všem odpůrcům „žena v hlavní roli“, smůla paka, tady je těch žen v hlavních i vedlejších rolí hned několik a funguje to skvěle. Je to styl humoru jenž mi je neskutečně blízký, a proto tomu není nic moc co vytýkat. Možná jen ne tak dobrá poslední série, která byla trochu zklamáním. 95 %

Po dobu sledování jsem se spíše přikláněla ke třem hvězdám, jenomže ve chvíli kdy se film dostal do druhé poloviny, začala jsem o tom trochu pochybovat v prospěch přidání ještě jedné, no a pak tu bylo posledních 30 minut a to mě i tak nějak utvrdilo v rozhodnutí. To jak byl příběh rozsekaný a rozházený mě vlastně pak i začalo hodně bavit. Vizuálně to nebylo vůbec špatné Aaron Sorkin jakožto scenárista a režisér odvedl opravdu dobrou práci a Jessica Chastain taktéž. 80 %