Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (786)

plakát

Zítřek nikdy neumírá (1997) 

Tato brosnanovka je takřka nejhůř hodnocená, ale zkrátka si nemůžu pomoct - já jí mám nejraději a není to jen proto, že jsem jí ze všech bondovek viděl vůbec nejčastěji. Asi za to může ten příběh, který si hodně bere na paškál média a pokud odhlédneme od akce, má i (minimálně na to, že je to bondovka) hlubší přesah. Navíc Brosnan je tady asi v největší formě a pro mne je tady zkrátka dokonalým Bondem. Nemám co vytknout, snad jen charizmatičtějšího zabijáka, ale to je celkově problém všech novějším dílů - charizmatiční vrahouni odešli s Rogerem Moorem, od té doby jsou bondovky sice víc "action a high-tech", ale charizma a úchylní záporáci už jsou pryč. To není kritika, jen pouhý fakt, zkrátka doba už je jiná.

plakát

Žiješ jenom dvakrát (1967) 

Co si budeme povídat, tenhle Bond není o Bondovi, ale o Blofeldovi. Legendární padouch zde získal tvář a to tvář démona. Donald Pleasance byl naprosto luxusní a určitě si zasloužil větší prostor (proč ho vlastně neobsadili v následujícím filmu?). Connerymu, až mu ještě není ani 40, tady už nějak dochází dech a švih z prvních tři bondovek už to nemá. Spíše tedy lepší tři, ale Blofeld to tlačí nahoru.

plakát

Srdečné pozdravy z Ruska (1963) 

Srdečné pozdravy jsem měl už od doby, kdy jsem je viděl poprvé jako kluk, zapsané jako temný film. I když jsem vyrostl a teď už jsem velký kluk, působí to na mně podobně, minimálně v kontextu většiny ostatních bondovek. Hlavní důvod bych viděl v tom, že tady umírají postavy, ke kterým si divák v průběhu filmu už utvoří vztah, kdežto ve většině jiných bondovek jsou to bezejmenní sněhuláci, kteří nám jsou víceméně šumák. Connery už tady není tak dominantně působící jako ve filmu prvním, ale naproti tomu už je aspoň i trochu vtipnější. Nejlepší postavou je zde ale stejně Robert Shaw, který je patrně totiž i nejlepší hercem z celého ansámblu...jen škoda, že na konci začal mluvit...dokud byl nemluvný, byla jeho postava ještě démoničtější.

plakát

Dr. No (1962) 

Prostě první bondovka, není třeba víc moc dodávat....ještě to nemá takovej švih a je to v dost vážném tónu, ale zato mi tu přijde Sean Connery snad v největší formě a navíc ta Ursulla, že jo...:-) Snad nikdy nebyl také bondovský záporák tak velkou část filmu obalen takovým tajemnem jako Dr. No, což taky dělá své. S tímto filmem byla nastartována jedinečná série, kterou si buď oblíbíte anebo vás bude prostě míjet. A nejspíš to poznáte hned podle tohoto filmu, případně dvou následujících:-)

plakát

Moonraker (1979) 

Další ze super mooreovek, která šla s tím netradičním finále hodně do rizika, ale pokud mám mluvit za sebe, nenechalo ve mně nakonec žádné dojmy a film bych hodnotil stejně jako kdyby tam ty "Star Wars" nebyly. Důležitější je fajn příběh s opravdu šíleným záporákem, řadou klasických vychytávek (hlavně gondola v Benátkách) a tradičním mooreovským humorem. A sympaťák Jaws se tady definitivně stal snad nejpůvavnější postavou bondovské historie:-)

plakát

Žít a nechat zemřít (1973) 

Roger Moore nastoupil na scénu ve velkém stylu a tohle je klasa se vším všudy. Vtípky, akce, šarm, šerif Pepper, záporák kleveťák, voodoo, honička na člunech.....Díl rozhodně z best of bondovky

plakát

Casino Royale (1967) odpad!

Neskutečná pitomost a dvě hodiny totálně ztraceného času. Film bez hlavy a paty, parodie bez vtipu, prostě ve všech směrech naprosto nepoužitelné. Kvůi pár gagům jsem chtěl dát aspoň jednu hvězdu, ale naprosto dementně groteskní závěr to dovedl k jedinému možnému hodnocení. Snad po několika letech dávám nějakému filmu nejnižší hodnocení, ale tady opravdu nelze jinak. Vyhnout se širokým obloukem....

plakát

Povolení zabíjet (1989) 

Tahle bondovka je opravdu jiná než všechny (záměrně píšu) předchozí a bohužel to odnesla nejen na zdejším hodnocení. Z mého pohledu to však bylo hodně velké zpestření a navíc mě hned napadla paralela, že jestli se Povolení zabíjet něčemu blíží, tak novějším, zejména craigovským dílům. Je to nejen motivem pomsty, ale rovněž se tu třeba ve větší míře objevila krev a "chuťovkové" konce padouchů. Celou délku akce svižně ubíhá a já se nenudil ani chvilku, i když většinu by člověk nepoznal, že sleduje bondovku...on vůbec ten film působí i po více než 20 letech dost současně a je to trochu paradoxní, ale možná i krapet předběhl dobu v žánru akčňáků. Možná i proto, aby to vypadalo víc jako klasická bondovka, tak tady dostal větší prostor Q, aby přinesl bondovskou atmosféru a že se mu to sakra daří! Scény s ním patří jednoznačně k tomu nejlepšímu...no a speciálně se u tohohle filmu musím zastavit u obou bondgirls, které se extrémně povedly a jen dokreslily, že pro mě je Povolení zabíjet určitě z TOP 3 Jamese Bonda. Timothy Dalton se určitě do série nezapsal špatně a klidně si mohl ještě aspoň jeden film střihnout...

plakát

Dech života (1987) 

Překvapivě solidní a Timothy Dalton rozhodně není tak špatným představitepem Bonda, jak se říkalo (vůbec se mi zdá, že všichni Bondi byli v pohodě, jen některé si zkrátka veřejnost a kritici oblíbili, jiné ne). Určitě má charisma, i když mu chybí šarm předchůdců, což ale nahrazuje super fyzickou akcí, která v posledních mooreovkách chyběla. Příběh není nijak zvlášť zajimavý, ale samozřejmě má pro nás dost přitažlivé a především zábavné lokace aneb kterak Bond prchl do Rakouska přes hory kousek za Bratislavou:-)))

plakát

Než ďábel zjistí, že seš mrtvej (2007) 

No, oslava optimismu a film na romantický večer s čerstvě získanou přítelkyní to tedy určitě není. On je to spíš pěkně hnusnej film a to už od počátku, až postupně graduje tam, kde hlavní hrdinové přestávají znát slova jako charakter, sebekontrola a pod tlakem za sebou nechávají jen větší spoušť. A to se přitom nejedná o žádnou velkou střílečku...Sidney Lumet tady až drtivým způsobem ukázal, jak i stařík může držet tempo s mladou režisérskou generací. Škoda, že se v některých scénách nevyvaroval rozvleklosti a film neodsýpá svižněji. Jinak ale není moc co vytknout, i když konec nebyl tak úplně překvapivý, svou sílu najevo dal. Hereckým králem filmu je pro mě patrně Philip Seymour Hoffman, který zde tradičně zúročil ksicht, který mu příroda nadělila a navrch přidal ještě kupu emocí....