slunicko2

Rádobyvtipný mockument. 1)  Parodie na cokoli rostou ve filmových studiích jako houby po dešti. Je daleko snazší si z něčeho utahovat, než něco nového nebo alespoň nově předvést. Pokud vidím vtipné záseky do usedlé či usedle prázdné tvorby, pak mi nevadí a naopak se u nich občas i lehce pobavím. To ovšem není případ Popstar. Znalci chlapeckých boybandů a amerického hudebního mainstreamu si možná učůrávají blahem. Jak výstižně a trefně, och Bože, jak to jen dokázali... Smůla (bezpochyby moje) je, že takovým znalcem nejsem. Na chlapeckých skupinách mě zajímají právě jen ti chlapci, povětšinou pěkného těla i kukuče, jejich taneční vystoupení a více či méně sexuálně vyzývavé chování na scéně. Méně pak už jejich písničky, které až na pár chytlavých songů, bezpochyby vytvořených pomocí automatů Ministerstva pravdy k uspokojení širokých mas prolétů, nestojí za poslech. No a vůbec už mě nezajímají osobní osudy protagonistů, pokud nejde o vyjímky definované výše._____ 2)  A tak ani toto dílko si v mých očích na chleba nevydělá._____ 3)  38letý Andy Samberg je důvodem, proč jsem snímek dokoukal do konce. Smysl pro humor má tento herec, producent, scenárista a zpěvák ovšem odlišný od mého. Nesměji se jeho vtípkům, naopak mi jím hrané komediální a parodické role připadají nudné a mnohdy až nevkusné. Ale je tu něco, co nemohu jen tak pominout. Podsaditý a oholený Andy bez brýlí, s krátkým sestřihem, malinko přerostlým pozadím a širšími boky, než by bylo ideální, je neskutečně přitažlivý. Alespoň tedy pro mne. A tak pravidelně filmům, v nichž má významnou roli, přidávám hvězdičku za něj, ačkoli i tak dojdeme většinou na hvězdičky dvě, maximálně tři._____ 4)  Výstižný koment: verbal****.

Lehce stravitelná aktualizovaná adventura z Velké vlastenecké války. 1)  Všechno je, jak má v sovětském...promiňte, ruském filmu o válce být. Všichni jsou vykrmení a v pohodě, život na učilišti i později na frontě působí hodně kašírovaně._____ 2)  Film sice postrádá oslavné tirády na Stalina a socialismus, omezil se na vlastenectví, ale to jeho agitační roli příliš nesnižuje, jen ji modifikuje podle současných potřeb ruské propagandy._____ 3)  V rozsáhlém výčtu účinkujících zde na ČSFD chybí hlavní (!) postava. Je jí 27letý Arťom Gubin (kadet Saša Lavrov, který přinesl dívce květiny). Dále mě zaujal i 29letý Igor Judin (Míťa Šemjakin, nejbližší Lavrovův kamarád, který s ním měl dohodu o děvčeti) a 26letý Gleb Danilov (kadet Nikitin)._____ 4)  Podrobnější info o tématu uvádí wiki._____ 5)  Fanoušek vojenské techniky ani válek jako takových nejsem, takže mi odpadají důvody, proč snímek považovat za zdařilý. Prostě tuctový produkt o tématu._____ 6)  Koment k zamyšlení: gonga (hodnotil odpad).

Psychologizující snímek o vztahu otce a syna 1)  je taková, řekl bych, lehká křeč, křeč, která nastupuje, už ji cítíme, že se blíží, ale ještě plně nepropukla. Zápletku lze tušit hned od začátku a přinejmenším od okamžiku s pískající konvicí je jasná._____ 2)  Jakub je jinak parádní sympaťák, ale bohužel nepříliš věrohodný._____ 3)  Spoiler! Snímek vůbec neřeší, jak se zachovala matka. Otce za nedbalost v práci posadili do basy a matka si jde za jiným? To by se ještě pochopit dalo, ale svého pětiletého syna tedy odloží do dětského domova jako nepohodlné zavazadlo do úschovy? Co je to za matku? Film je ovšem podán Jakubovýma očima, který takto neuvažuje._____ 4)  Ještě dětský 11letý Filip Renč (Jakub) sice emočně vypjaté role herecky příliš nezvládal, ale jinak už tehdy vykazoval talent. Dobře hraje 37letý Ladislav Mrkvička (otec). Raritkou je 10letý Jan Potměšil (spolužák Saša) ve svém debutu.

Komedie poněkud dětinská.

Kafkoidní svět s napůl šílenými otupělými lidmi předvádí zoufalé zmrzačelé duše. Silná depka. 1)  Hlavní postava je prototypem prostého Rusa, resp. Rusky, zmítané podivnými okolnostmi a poměry, které nemůže ovlivnit a které vlastně ani nechápe. Ani divákovi zběhlém v sovětské i postsovětské iracionalitě není snadné dobrat se toho, o co jde. Z pohledu sofistikované kulturní Evropy ženino chování postrádá logiku, ale co my víme o kafkovském světě kdesi na Sibiři?_____ 2)  Detailní scény ze života stejně jako způsob uvažování běžných Rusů se podařilo vystihnout dokonale. Jistěže tak neuvažují všichni, ale obávám se, že většina víceméně ano._____ 3)  Hlavní část filmu byla natočena v pevnosti Daugavpils v Lotyšsku._____ 4)  Konec filmu, myslím, neuhodnete._____ 5)  53letý scenárista a režisér Bělorus Sergej Loznica vyrůstal a studoval v Kyjevě, kde ve 23 letech promoval na Kyjevském polytechnickém institutu jako matematik. Čtyři roky pak pracoval v Institutu kybernetiky a současně jako tlumočník z japonštiny. Poté nastoupil na Gerasimovův institut kinematografie, který o šest let úspěšně zakončil. V roce 2001 pak emigroval do Německa. Je především tvůrce dokumentárních snímků a je to vidět (v dobrém) i na jeho filmové tvorbě._____ 6)  Poznámka ke komentátorovi Daddkovi (hodnotil odpad): Nevím, jak moc znáš Rusy, zvláště ty z nižších vrstev, o nichž je tento film. Ze své vlastní zkušenosti mohu prohlásit, že to, jak film prezentuje jejich uvažování, je autentické a přesné. Ano, takhle oni přemýšleli už za Sovětského svazu a nemám žádný důvod domnívat se, že se to nyní nějak změnilo. Rovněž detaily přesně sedí - zejména chování lidí navzájem (pošta, příjemce balíčků ve vězení). Ano, je to propaganda, ale není lživá._____ 7)  Dostojevského jsem ve filmu nějak nenašel, možná proto, že ho málo znám.

Docela zajímavá podívaná. 1)  Po zběžném průletu internetem jsem o tomto "výchovném experimentu" nenašel ani zmínku. Buď to na internetu není nebo jsem málo hledal anebo si pan Stránský situaci upravil. Podobné pokusy se dějí všude na světě a většinou, pokud je mi známo (moc není), s nevalným výsledkem. Vedou totiž téměř vždy právě k tomu, co ukazuje tento film._____ 2)  Líbil se mi lehce posměšný a ironický typicky český postoj k věci. Těžko říci, jestli by se skutečný odsouzený Trnka choval s takovým nadhledem, jaký zde předvádí, zvláště v tehdejší době._____ 3)  Film nabízí spoustu pěkných kluků. Je tu 35letý mladistvě (jako vždy) vyhlížející Jiří Langmajer (rebel Trnka), 42letý Miroslav Vladyka (Trnkův kamarád Karel), 29letý Pavel Liška (pucák Pepa), 24letý gay Aleš Cibulka (pucák Véna), 30letý Marek Daniel (pucák Jára), 30letý Tomáš Matonoha (pucák Ríša) a mnozí další.

Chlapský film 1)  připomíná americké produkty stejného žánru, ovšem zde je dodán silný sociální podtext._____ 2)  Zamlouvaly se mi psychologicky věrohodně podané postavy příběhu.

Poněkud tuctové mainstreamové písničky zlepšuje 24letý Viktor Sodoma, kterému to fakt sluší.

Kurs francouzského jazyka pro pokročilé. 1) Inu, moc jsem snímek nepochopil, ale rozhodně mě zaujal._____ 2) Poněkud surreální film se nedá příliš logicky vysvětlit. Hlavní postava i další jednají podivně, místy neracionálně. Celé východisko je taky divné. Divné, ale nikoli nepochopitelné. Něco ve filmu se dotýká divákovy duše a rezonuje. Duše odpovídá, chvěje se (jen trochu, nebojte se) a to činí film tak atraktivním a i mezinárodně úspěšným._____ 3) Někteří diváci i kritici se zaměřili na pro někoho kontroverzní scény, některé blízké pornografii - Joavovu nahotu s lehce ztopořeným penisem, jeho neujasněný vztah s Emilem, jeho zážitek s fotografem. Ale v tom jádro pudla nevězí._____ 4) Poté, co Nadav Lapid skončil svou tříletou vojenskou službu v Izraeli, nastoupil na universitu v Tel Avivu studovat filosofii. Začal se rovněž zajímat o film a po roce se spontánně rozhodl ve věku 21 let emigrovat do Paříže. Yoav je režisérovo alter ego. Stejně jako Lapid, Mercier se nikdy francouzsky neučil před svou cestou do Paříže, až během práce na filmu, čímž poskytl postavě potřebnou autenticitu. Zatímco se ovšem režisér posléze vrátil do Izraele, Mercier po filmu zůstal v Paříži._____ 5) 44letý heterosexuální izraelský režisér a scenárista Nadav Lapid napsal scénář společně se svým 71letým otcem Haimem._____ 6) Vysvětlení, které mi hodně pomohlo film pochopit, podává sám režisér: There’s no political party in Israel that could adapt this film. The film doesn’t talk about political dilemmas in Israel. The film talks about the collective Israeli soul and the Israeli collective soul is a sick soul. Something in the deepest essence of the Israeli existence is false – is rotten. It’s not just Benjamin Netanyahu – it’s not special to Israel. But, at the same time, I think this Israeli sickness or nature is characterized by young Israeli men muscular, smiling, who don’t raise any questions and don’t have any doubts. They are extremely proud of being Israeli. They have a totally dichotomist vision of existence: Us versus all the others._____ 7) Na úspěchu snímku se výraznou měrou podílí i hlavní představitel, 26letý Izraelec Tom Mercier (Joav). Tento přemýšlivý chlápek s velmi přitažlivým tělem začal jako úspěšný judista v Izraeli. Pak sport opustil a začal tancovat. Na jeho projevu hereckém i mimohereckém je patrné, že se hledá nejen jako herec, ale i jako člověk. Film je jeho herecký debut._____ 8) Rovněž 25letý Quentin Dolmaire (spisovatel Emile) dodává milovníkům pěkných chlapců další podnět._____ 9) U zmíněných herců jsem nezjistil, zda jsou homosexuální anebo ne. Hrají ale často (Mercier tedy 2x) ve snímcích s gayovskou tématikou.

Zmatené. Děj nemá hlavu ani patu, o logice nemluvě. Nikdo nic neřeší. Omládnete o čtyřicet let a nezajímá vás, jak se to stalo? No comment...