Malarkey

Mám Drew Barrymore už dlouhodobě rád, ale tady v tomhle filmu se chovala fakt jak ta kráva nevymáchaná. Těžký si takovej film oblíbit.

Na pohádce je hrozně znát, že jí točil Jirka Strach. Je z ní cítit určitá kvalita. Horší už to je s příběhem, který v podstatě neexistuje a pokud ano, tak nepřináší vůůůbec nic nového. Také by mohly být spory o tom, na kolik jsou některé postavy v pohádce pohádkové, protože Italovi Trojanovi, Amíkovi Taclíkovi a Němcovi Pleslovi jsem místy jejich zkomolené češtině vůbec nerozuměl. Dokonce jsem měl podezření, že Ivan Trojan asi dvakrát zaklel slovo "kurva", což mě docela překvapilo. Celkově vzato jsem se ale nenudil. Prostředí nádherné, legrace byla...takže nač víc tápat?

Je to podle očekávání strašně pitomý. Vůbec se nedivím, že jsem o tomhle filmu v životě neslyšel. Šéfkuchař z kraje filmu omdlí v kuchyni, protože mu do restaurace přijde nějakej pan Michelin a následně se tvůrci rozhodli, že komediální prvky rozšíří i o scény, kde zpovídají pracovníky restaurace a celé to působí jak nějaký pseudo dokument ve filmu. Kravina na entou, kde o jídle jsem se nedozvěděl vůbec nic.

Tak nějak je fajn herce jako Maciuchová, Medřická, Dvořák nebo Satoránský vidět v nějaké takové jednohubce, které se dřív točily poměrně často. Neurazí to, navodí to náběh na vánoční atmosféru, je to tak nějak průměrně vtipné, ale za tu půl hodinu se to dá úplně v pohodě skousnout.

Určitá snaha o invenci v americkém nezávislém dramatu by tu byla. Náhodné popisky, jakože dovětky k jednotlivým postavám, jsou hrozně fajn a dost mě to s jednotlivými postavami sblížilo. Jenže jak jsem některým rozuměl víc a některým míň, tak výsledný dojem stejně byl klasický neurážlivý průměr, na který se dalo podívat, ale za týden už o něm nevím.

Jak si tady čtu ty komentáře, tak se musím přiznat, že mě spíš začala bavit až druhá půlka filmu, která se odehrávala na Islandu. Záběry byly krásné, příjemně to ubíhalo...jen ta hlavní romantická dvojka byla na přesdržku. On byl jak po lobotomii mozku a ona se chovala, jak kdyby si nedokázala spočítat jedna plus jedna. Hrozný. Legrace ale místy byla a dokonce Vám můžu zaručit, že na jednom filmovém záběru nepotkáte více nahatejch Islanďanek, jak v tomto filmu. Jestli je to dobře nebo špatně, to budete muset posoudit sami, až si tenhle film pustíte. Oddechovka to ale byla příjemná.

Na první pohled vidíte dětské dobrodružství, kde tématem je fotbal. To opravdu nezní špatně. No a jelikož tu obecně na zdejší hodnocení nedám, tak jsem neváhal a tento německý zázrak si pustil. Během filmu se mi ale vysloveně udělalo blbě. Vzpomněl jsem si na nejdebilnější dětskej film - Spy Kids (první díl ještě jakžtakž, ale ty další?) a došlo mi, že žánr dětská rodinná debilita tu má přímého konkurenta...šílený!

Pro mě osobně obrovské překvapení. Režisér S. Craig Zahler mi letos už dokázal u filmu Kosti a skalp, že by z něj mohlo něco bejt, ale že mě po zpackané postavě v Temném případu přesvědčí i Vince Vaughn, to jsem vážně netušil. Hodně slušný revenge film, který se sice každou chvílí odehrává někde jinde, ale i když kamera většinu času snímá vězení, nemůžeme tu mluvit o vězeňském dramatu. Naopak. Představte si jednoduchou počítačovou hru, kde na začátku máte jasný cíl a vy se klestíte jednou úrovní, druhou úrovní, třetí, čtvrtou...až se dostanete ke konečnému bossovi. Takhle jednoduchý tenhle film je. Jednoduchý, ale natočený dost nesmlouvavě, nekompromisně a hlavně dost kvalitně. U bitek to pochopíte a zároveň si uvědomíte, že Vince v sobě má něco, co po celou dobu v těch jeho komedií neukázal. Proč? Toť otázka. Teď ale doufám, že bude mít štěstí na lepší a zajímavější role, než jen to, co točil do nedávna.

Na pochopení postavy Wolverina jsme tu měli bezpočet filmů. Obecně můžeme říci, že jsme všichni pochopili, jak to s Wolverinem Hugh Jackman myslel. Pořád to na sklonku devadesátých let byl jeden z prvních super hrdinů, který se objevil v Hollywoodu a za to si zaslouží obrovský respekt. Nicméně po těch všech letech s Wolverinem moc dobře chápu, proč tvůrci chtěli Wolverinovy patálie ukončit. Jednou a provždy. Doteď jsem totiž pořádně nepochopil, jak ty jeho film šly po sobě. Pravda, nikdy jsem po tom nijak závratně nepátral, ale taky mi to ve filmech nikdo moc neusnadňoval. Naštěstí je v tomto filmu námět zřejmej a není kdoví jak složitej. Naopak. Hugh Jackman se tu samozřejmě loučí se vší parádou a tak tu počítejte s naprosto parádní akcí, které dominuje postava, která mě tímto filmem dokázala přesvědčit o tom, proč bych jí neměl nikdy zapomenout. Takže díky, sbohem a šáteček.

Standardní, efekty trošku béčková sci-fi podívaná. Záměrně píšu efekty, protože některými záběry si film hraje na Gravitaci, ale přitom je na něm hrozně vidět, jak je Gravitace někde úplně jinde, zatímco tento film se o tu kvalitu jenom pokouší. K plusu má ale suprovou partu, kde co herec, to borec. Takže tady zklamání neočekávejte. No a po příběhové stránce? Tam to snad nemůže být jasnější ne? Klasická sci-fi hororová fráze. Na začátku máte všechny a na konci...máte konec.