Malarkey

Dost zajímavý a originální námět si připravili tvůrci z Estonska. Za sebou mám tak třetí film, který jsem z této země měl tu čest vidět. Přičemž Byl jsem tady momentálně stojí na druhém místě. Klass je holt jiná klasa a Krvavá revoluce se zase trošku nepovedla. Přesto ale tenhle film má hodně Skandinávie v sobě. Je depresivní a má brutální konec, který vyrazí dech. Škoda jen těžšího rozjezdu, který ale rozlomí parádní akce. Přes svojí délku se do toho ale dá dostat vcelku dobře.

Já nechápu co se tady nad tím filmem tak rozčilujete. Marmaduke je film určenej snad pro Vás? Pokud jste děti, tak ano, přičemž bych je na Vás i tipoval, když se takhle vyjadřujete. A ohánět se hodnocením z imdb? No kde to jsme...Vždyť když se film natočí pro děti, neznamená, že musí být okamžitě špatný. Mně se Marmaduke docela líbil. Neviděl jsem na něm nic hloupýho, účel by splnit dokázal. Sice jsou ty zvířata spíš digitální než opravdový, ale pořád je to jenom rodinný film. Disney Channel taky nějaký čas tvořil jeden rodinnej film za druhým a nikdy to nikomu nevadilo. Proto bych se držel spíše lepšího hodnocení, protože když se chce, a je na to nálada, tak tenhle film pobavit dokáže.

Kdyby to nenudilo a herci nebyly prkený jak Přemek Podlaha, tak je ten film vlastně docela dobrou zábavou. Je totiž dostatečně akční, natočený taky není špatně a má vcelku pohodový příběh. Je tu ale hezké vidět, jak stačí málo, aby vcelku schopný film zazdili herci, kteří na to nemají, nebo to prostě točit nechtějí.

Michael Haneke a jeho první lekce depresivních obrázků může začít. Celý ten film ukazuje jak se v jedné normální rodině mění nálady, názory a celkově vše spěje k horšímu. Poslední dvacetiminutovka ale utře prdel i zarytým držgrešlým, kteří dokážou ovládnout jakékoliv emoci při sledování filmu. Vystrčí držku do kořán a nechají do ní proudit tuny emocí, který tenhle film zničehonic ze sebe vyrazí. Je to síla a bylo dost těžký ten film vůbec dokoukat a zůstat při vědomí.

Chvíli po filmu Pád jsem měl možnost dokoukat další z takových těch šíleně zvláštních filmů, na které se hezky kouká, protože z nich číší originalita. Škoda jenom, že si to tenhle film neudrží, protože jak je ze začátku pěkný, a milý, časem se to přehoupsne přes ohromnou nudu, která bohužel zasáhne i Prahu, kde se film točil. Nicméně Praha je tu hezká, tvůrci nic nezkazili, žádné ruské nápisy, nic degradujícího, což je od Američaný dost překvapující. Přesto ale film ve druhé půli ztrácí potřebnou sílu, se kterou se na začátku tak pěkně rozjel.

V tomhle filmu se uplně sviňskym způsobem míchá radost a smutek. Tak moc, že je neskutečně náročný na lidský mozek ten film vůbec dokoukat. I tak je to ale velice originální dílo, které sice příběhem blbne na všechny strany, ale natočené je to opravdu hezky. Zajímavě, barevně a s takovým pohádkovým nádechem. Do pohádky to ale má pořád hodně daleko.

Klikněte si na extra recenze. Co vidíte? Samý zasraně nízký hodnocení...proč? Protože si recenzenti myslí, že ačkoliv tahle česká produkce, není ÚPLNĚ špatná, pořád má do dokonalosti daleko. Co jim tam na tom chybí proboha? Co by si víc od českého akčního filmu přáli, aby ho dokázali ohodnotit pěti hvězdičkami? Proboha už se doprdele probuďte a začněte nad tím filmem přemýšlet. Vždyť Vás ty posraně odborný stránky nezaměstnali proto, že z Vás číší sebevědomí a dokážete o každým filmu debatovat dvě hodiny, negativně. Kdyby to šlo, byl bych Váš mindrák, protože se mi z Vašich názorů chce blejt. Co si jako myslíte, že se díky tomuhle filmu dostane Kajínek z vězení? Že to je takticky zvládnutá práce, která mu má pomoct? To jste se asi posrali ne? Uvědomte si, že na tomhle filmu sám Kajínek spolupracoval nejvíc jak mohl, a i když to není bůhví jaký idol (což film sám potvrzuje a veřejně přiznává ke krádežím nejen všeobecným, ale taky účelným) tak je to především člověk, který doplatil na svině, který jsou všude. Já Vám na ty Vaše názory seru. Mně se film líbil. Byl takový, jaký si český producent a režisér může dovolit. Obsahuje trošek akce, trošek dramatu a velkou porci geniálních hereckých výkonů. Pokud si představujete hollywoodskou produkci, strčte si prdel do mlejnku, a odporoučete se jinam, protože tady Vám ta kritika bude naštěstí uplně k hovnu. To také dokazují vyplněné sály, které během jednoho týdne navštívilo přes 200 000 lidí. Je tudíž hezké vědět, že obyčejný fanoušek filmů sere na kritiky a jde se koukat na film, který má co nabídnout. To Vám asi ego hodně sníží. Z české produkce rozhodně má co nabídnout ze všech případů nejvíce, co jen může. Vy, zabedněnci, si radši zapněte bratry Karamazovi a onanujte nad filmem, který vlastně vypráví o tom, jak parta skutečných herců jedou někam hrát divadlo...aneb art až na půdu. Pro mně Kajínek znamená především film, který překročil veškeré hranice české produkce. Jinak řečeno, že když se chce, tak to v týhle zemi jde, jenom se tu musí splašit lidé, kteří ve svém oboru dokážou ze sebe vymáčknout to nejlepší. To ostatně potvrzují i diváci. Film měl totiž po "exkluzivní"premiéře pro nedodělky něco kolem 62 procent, což je odporný. Obyčejný filmový fanoušek ale film okamžitě vrátil do červených vod, čímž dokázal, že pokud se ve filmu nehledá umělecký dojem, dokáže pobavit. Pokud je to český film a má co nabídnout, jde u mě okamžitě nahoru. A nějaký rádoby onanisti si můžou jejich názor strčit s klidem do hajzlu. Tenhle film totiž ještě neřekl své poslední slovo a já se opět rád vyjádřím proti ubožákům, kteří český film v hojném počtu sráží na kolena, i když si to vůbec nezaslouží. Nakonec bych chtěl poděkovat hercům, kteří z tohoto filmu udělali ohromný zážitek, na který hodně dlouho nezapomenu. Konstantin Lavonenko byla úžasná volba, která sice Kajínka představí trochu jinak, než ho ve skutečnosti známe, ale pořád je to film. Tatiana Vilhelmová s bratry Dlouhými už je pak jiný matroš, který dokazuje, jak výborné herce v této zemi máme, nebo jsme bohužel měli, což je další důvod, proč tento film hodnotím tak vysoko. Vladimír Dlouhý, jehož role byla tou poslední, co ve svém životě bohužel stihl, byla totiž tou nejlepší sviňskou rolí, co jsem po dlouhé době viděl. Děkuji mu za tak ohromný zážitek, který jsem mohl dostat, a který jsem prakticky získal v každém filmu, ve kterém se objevil. Naposled v úžasném Hlídači č. 47, kde hrál podobnou roli a opět mě v ní vzbudil pocit obrovské nesnášenlivosti jako v málokterém filmu. Další věc pak byly věci, které se ve filmu objevují, ale ve skutečném příběhu by se v životě nemohli objevit, tedy pokud bky nedostali nějaké záhadné prototypy. V devadesátých letech totiž určitě lidé nepracovali na notebooku Sony Vaio nebo nekoukali na plazmovou televizi, o nových Fabiích, co tam jezdili ani mluvit není potřeba. Když už si tvůrci dali takovou práci s tímhle filmem, mohli to alespoň dotáhnout do dokonalosti. Takhle to plno lidem může vadit, a taky vadí. Mně to nakonec přešlo, vždyť nikdo netvrdí, že jde o věrohodnout rekonstrukci. Akorát se vypráví jeden příběh, ale nikdo neřekl v jakém období se odehrál. No vylil jsem si tu zlost, rozumy a názory dost a dost. Snad se bude líbit více lidem a autoři ho prodají do více zemí. Podle mě to bude pro cizince fungovat stejně dobře jako pro nás, přestože tu na ten příběh koukáme trošičku z jiného pohledu.

Agora je sám o sobě dost důležitý film, který vypráví příběh o křesťanství. Jak začalo, co způsobilo, a hlavně kdo dal ten první podnět v Římě, aby vůbec mělo nějakou šanci se trošičku rozvést. Film sám o sobě je to parádní. Kdybych se u něj v jistých chvílích nenudil, možná bych mu dal i plný počet. Je totiž naprosto parádně natočenej a pojednává o jednom z nejdůležitějším náboženství nejlíp jak může...třeba ty kulisy. Ty bych v Hollywoodu nejradši nechal jako muzeum a multikulturní zážitek pro Američana. Škoda jen, že jsou z 99ti procent digitální.

Vůbec jsem netušil, že nějaký takový film existuje. Pak najednou bum a v televizi se objeví, už na první pohled, takhle zajímavej film. Nevěděl jsem o filmu vůbec nic. Říkal jsem si akorát, že si zrovna Američani představují Ukrajinu jako nádhernou zemi, která by se dala srovnat i s nebeským Edenem. Pak jsem ale viděl nádraží v Oděse a okamžitě mě napadlo pražský Výstaviště. Nevím jak se na film tváří Ukrajinci, ale já mu přílišnou hezkost dokážu odpustit. Každopádně ta lidská nátura se v tom filmu natočila parádně. Ten film se tak natočí na jednu stranu hezky a přesvědčivě, a na druhou stranu nevěrhodně a uměle. Mně je to ale tak nějak jedno. Já jsem si užíval příběh, který vyprávěl o jedné zapomenuté kapitole druhé světové války a parádního Eugene Hutze, kterýho jsem do tý doby znal akorát tak ze šílené kapely Gogol Bordello. To všechno se ale spojilo do parádního filmu, který má od každého trochu a dokáže zaujmout na první pohled. Liev Schreiber je kromě herectví i dobrý režisér a pokud natočí něco dalšího, nebudu se zlobit.

Nadosmrti se omlouván německému národu, o kterém jsem tvrdil trapné nedodělecké řeči typu, že německý národ nikdy nedokáže natočit kvalitní film. Kecy, který jako by z huby vypadly odborníkovi, který o tom ví víc, než samotný Němec. Jenže pak jsem viděl Goodbye, Lenin, Pád třetí říše...a začaly se objevovat ještě zajímavější filmy a mě překvapilo, jak se právě oni s ničím neserou a veškerý vážný témata oni rozebíraj stručně a narovinu. Dokážou přiznat chyby, kterými si jejich národ prošel, a ještě to ukázat světu. To tedy klobouk dolů, protože to, ne každý dokáže. Snad jenom možná Češi, kteří všude tvrdí, jak jsou národ k hovnu, ale přitom jsou taky jedni z mála, kteří to dokážou už od začátku říct na plnou hubu. Holt, každý má něco do sebe a německý národ, ačkoliv pozitivní minulost nemá, dokáže jí upřímně dát divákovi najevo a vše s čistým svědomím převést do světa filmu. Tak vznikl další z německých filmů, odkazující na důležité německé období a na neméně důležitý německý problém, kterým si museli projít. Sice to u mě není na plný počet, ale dokáže to v jistých chvílích vyrazit dech. Ono pokud se něco myslí upřímně a na rovinu, tak ten vyraženej dech je jasná věc.