Malarkey

Nepřišlo mi to nekonečně depresivní ani neomezeně smutné. Ian prostě neměl štěstí na život a pochopení od ostatních. Což chápu. Také jsem pro něj neměl chvíli pochopení. Po oné chvíli jsem se k němu ale snažil dostat, protože jsem zjistil, že zlé stvoření to není. To ale nic nemění na tom, že i přesto si prošel těžkostmi, které by ostatní jen tak neustáli...a pakliže ano, tak minimálně s trvalými následky. Milovat smrt má hodně zvláštní, až ponurý nápad. Dlouho by se nad ním dalo přemýšlet a rozjímat nad tématem smrti. Tudíž to není úplně pro každýho. Filmařské kvality se mu ale upřít za žádných okolností nedají a je jen a jen dobře, že právě takový námět se projevil u irských tvůrců. Irsko do něj padlo jako prdel na hrnec. Tudíž mi opět potvrdilo, že v rámci Evropy těžko může hledat konkurenci.

Umělecky jsem viděl už hodně věcí, ale písečnou bouři v Austrálii ještě ne. Strangerland tlačí na pilu jako svině a přitom se jedná v podstatě o klasické drama, ve kterém se ztratí dva haranti jedné rodiny. Jenže film z toho udělá kovbojku a svádí nás k různým myšlenkám. Nejhorší na tom všem je, že ani sexuální scéně s Nicole Kidman v tomhle filmu prostě nevěříte. Nezbývá tedy nic jiného, než se zaměřit na úžasnou kameru, která to jediná vyhrála. To, že ale bude ve špatném filmu, mohl horko těžko někdo tušit.

Dosud asi nejdepresivnější islandský film, který jsem zatím viděl, a který přesně vystihuje tu skandinávskou ponurou náladu. Islandská vesnička na kraji ostrova, kde mají jak benzínku, tak šarlatána. Jediný, kdo do ní nepatří, je právě Noi, čemuž se nelze divit. Noi žije svůj život osamělosti jen a pouze proto, že plno lidem na islandském okraji společenstva nerozumí a nechce přijmout jejich způsob života. Se spoilerem na závěr dodám, že tak depresivní film, s brutálním obratem na závěr, se jen tak nevidí. Jo a Tómas Lemarquis se svojí rolí Noie je jak z jiného světa.

Krize je satira na politiku, což je na první pohled dost lákavý. Viděli jste ale Jistě pane ministře, které je mistrem v oboru? Pakliže ano, tak na tohle vůbec nekoukejte. Těšil jsem se a těžce mě to zklamalo. Jack Black jede svojí klasickou postavu paka, což mu nemám za zlé, ale do politické satiry se to sakra nehodí.

Typ seriálu, který se, podle mě, přesně hodí do amerického prostředí. V Evropě těžko prostředím amerického fotbalu nadchne. Taky to skoro vypadá, jak kdyby si The Rock chtěl vyprodukovat něco, kde by si všechny kritiky namazal na prsíčka a jednoduše rozmazal. Mě teda ničím nedostal.

Tady je hodně těžké přijmout a pochopit ty pocity, co se režisér Christian Vincent snažil do Isabelly a Daniela vměstnat. Když to budu hodnotit ze strany chlapa, chvíli jsem Danielovi rozuměl a chvíli jsem byl úplně mimo. U Isabelly jsem tomu jakožto chlap nerozuměl vůbec, protože žena se ze strany muže (takřka) nedá pochopit. A naopak. Herecky to pak bylo francouzsky naprosto poctivé.

Sandler a jeho komedie mají takový zvláštní punc originality. Na jednu stranu dokážou parádně bavit, ale kolikrát tak moc odkazují na popkulturu, že bez ní budete úplně ztraceni. A když se nechytáte v té americké, tak Vám často plno fórů unikne. No a u Dovolené za trest je ten problém, že humor přejala právě ta popkultura, kde kdyby mi přítelkyně například u jedné scény neřekla, že se jedná o narážku na Kardashianovou, tak bych to vnímal jako dost trapnej moment. A těch jsem ve filmů zažil hrozně moc. Vždyť jak dlouho mi třeba trvalo, než mi došlo, že celá ta africká hudební skupina v čele s Crewsem je vlastně brutální narážkou na Old Spice reklamu. Opravdu hodně dlouho se mi nestalo, abych nevěděl, jak mám hodnotit film a natož ještě komedii. Dovolená za trest má v sobě tu klasickou pohodu filmů se Sandlerem, ale na stranu druhou tam bylo tak strašně moc nevtipnejch momentů a hlášek, že jsem víc kroutil hlavou, než jsem se zasmál. A to je co říct, protože jsem se kolikrát fakt upřímně zasmál. Třeba ten nápad s Afrikou je hrozně fajn. Vlastně i díky ní se na film hezky kouká. Jenže to ztvárnění Afriky je tak strašně úchylný, že z Američanů dělá nadlidi, kteří jsou ochotní utratit neskutečné peníze za šílené absurdnosti. Nejlepší chvíle byla například v momentě, kdy různé safari výpravy na jeepech jezdili přímo před lvy, aby si je prohlídli z blízka. A nejenom před lvy.

Věčně mladá má už od začátku takový zvláštní nadpřirozený nádech, kterým se může pyšnit například Forrest Gump nebo Podivuhodný příběh Benjamina Buttona. I proto se na něj po celou tu dobu hrozně hezky kouká a v podstatě se mu nedá ani nic zásadního vytknout. Jediné malinké mínus mi maximálně přišlo v tom, že jak film přichází se zajímavým filmovým nápadem, tak zpracování je naprosto klasické, aby nikoho neurazilo. Každopádně klasicky kvalitní v rámci takovýchto filmů, kterých není moc, ale každý další udělá velkou radost. A krom toho mě hodně překvapila Blake Lively, která svojí roli, na které stál celý tento film, zvládla naprosto perfektně.

Vlastně ani není od věci, že jsem novou Carrie viděl jako první a až pak se vrátil k té původní, kterou měla na starosti legenda v oboru - Brian De Palma. Nová Carrie se mi totiž až do shlédnutí staré verze zdála docela dobrá. To jsem ale netušil, jak zajímavý je horor právě od De Palmy. Na tehdejší dobu naprosto perfektně zvládnutý horor, který o telekinezi mluví jen po málu, aby na konci rozjel brutální změť scén, na které čeká každý z nás. A opravdu stojí za to. Z povinnosti nové Carrie strhávám jednu hvězdičku. Když si uvědomím, že tenhle film je starý takřka 40 let a stále má na poli hororů co nabídnout, jímá mě až hrůza, co by na něj říkali dnešní mladí, pro které je určená právě ta nová verze. Přitom tolik originálních nápadů, se kterými přišla Carrie, byste v dnešním hororu hledali těžko.

Mrzelo mě, že jsem po debatě s paní Mihulovou a panem Polívkou neměl tu možnost, abych tento film viděl na festivale ve Varech. Naštěstí jsem si ale vše vynahradil, protože kino v Mladé Boleslavi Domácí péči do oběhu poslalo a tak jsem neváhal a rozhodl se tenhle film okamžitě podpořit. A nutno dodat, že to stálo za to. Slávek Horák je výborný režisér a perfektně zde spojil jeden ne úplně jednoduchý životní příběh s humorem sobě vlastním, který ve vypjatých scénách naprosto lidsky zjemňoval už dost tak nelehkou životní situaci. Bolek Polívka zde předváděl naprosto poctivý výkon, který mi strašně připomínal Bohuše z Dědictví. O to víc, že jeho milá, kterou hrála Alena Mihulová, se zrovna na potvoru jmenuje Vlasta. Každopádně u paní Mihulové bych se na chvíli zastavil. Její herecký výkon byl něco naprosto úžasného a nádherného. Hrozně rád bych jí za to ještě jednou někde osobně poděkoval. Zasloužila by si za tuto roli moře pochval od nás všech. Stejně tak, jako by si zasloužila jakékoliv ocenění potvrzující její kvality. Její neuvěřitelně těžkou roli zvládla tak neuvěřitelně lidsky, že civilnější roli jsem v českém filmu hodně dlouho neviděl. Za ten těžký příběh, ale i za tu lidskou stránku v něm včetně samotného humoru nemůžu dat jinak, než plnou palbu. Domácí péče je nádherný film a opět potvrzuje fakt, že český film umí být vysoce kvalitní.