Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (6 983)

plakát

Pitbull: Ostatni pies (2018) 

Mě to srovnání s posledními Pitbully přijde trochu mimo. Zatímco Vega naservíroval nekompromisní střílečku plnou postav i postaviček, které neopomněly říct za každou větou "kurwa", Pasikowski to pojal jako klasický infiltrační kriminálku s uhalzenějšími i sofistikovanějšími padouchy. A povedlo se mu to. Oproti minulým dílům je tu méně postav, které by vytvářely zmatek, ubylo brutality, ale o to větší měla grády, něco do sebe mají i přestřelky a baví i příběhová linka, byť je v jistých aspektech předvídatelná. Herecky bez výhrad a vedle Dorocińského baví i přítomné hezké holky. 90%

plakát

Tichá revoluce (2018) 

Východní Německo, 1956. Maturitní ročník drží během hodiny minutu ticha za padlé, kteří zemřeli během Maďarského povstání. Pouhé gesto v očích úřadů přeroste v kontrarevoluci a začíná kolotoč vyšetřování. Němci zase zabodovali. Je sice pravda, že film nepůsobí až tak naléhavě, protože studentům nehrozí drakonické tresty, kterým by se za nacismu nevyhnuli, ale tady jde spíš o to, jestli se třída dokáže semknout proti státní moci. A na téhle bázi film funguje výborně. Emotivní závěr, který připomene Vyšší princip mě pak dotlačil k téměř maximálnímu hodnocení. Respekt všem tehdejším studentům. 90%

plakát

Střídavá péče (2017) 

Z počátku to vypadalo, že role rodičů zůstanou nevyhraněné a divák bude hádat, jestli je matka manipulativní mrcha či otec psychpatický násilník. To mě bavilo. Nicméně tohle vzalo celkem rychle za své a příběh se stal vlastně tuctovým. Na co mohl film sázet především byla tísnivá atmosféra a herecké obsazení, ale nemohu si pomoct, vzdor silnému tématu na mě občas zazívala prázdnota. Celkový dojem napravil až vyhrocený konec, ale i přesto se nemohu ubránit mírnému zklamání. 70%

plakát

Bodyguard (2018) (seriál) 

Je pravda, že tady tvůrci tolik přemýšleli a kombinovali, až to místy nedávalo smysl. Ono taky skloubit dohromady teroristy, obyčejné zločince, podplacené i neúplatné policisty, tajné služby, zatrpklé válečné veterány a politiky, to dá docela zabrat. Zjednodušení by ději prospělo, ačkoliv věřím, že na papíře to mohlo vypadat smysluplně. Nicméně scénáristické díry se tvůrcům daří vyplňovat tempem, které dává jen minimální prostor pro hluchá místa a pak také castingem. Madden to celé odehrál takřka na jeden výraz a přesto byl výborný, líbila se mi Keeley Hawes v roli ministryně či policejní šéfka Gina McKee. Pokud se v tom nebudete přehnaně šťourat, tak si to, myslím, užijete. 80%

plakát

Gemini (2017) 

Máme tu mrtvolu a smrtící zbraň, na které jsou jen dvoje otisky a to zavražděné a její kamarádky. Sebevražda to být nemohla a tak je tu pro policii jediná logická volba. Jenže kamarádka si je jistá svou nevinou a rozhodne se vypátrat pravého vraha. Nic nového pod sluncem a i když je to zabalené do docela zajímavého vizuálu, je to blbé až to bolí, protože příběh pracuje s nesmyslnou premisou. Alespoň nějaké tempo, které by člověku dalo zapomenout alespoň na část z nesmyslů, se tu také nevyskytuje. vedle již zmíněné obrazové stránky věci film obstál alespoň herecky, ale i tak se jedná o bídu s nouzí. 30%

plakát

The Children Act (2017) 

Dokud se příběh držel v rovině soudního jednání bylo vše v pořádku. Nejednalo se o nic vyhroceného a dané téma by si určitě zasloužilo víc, ale i díky výborné Emmě Thompson se na to dívalo víc než dobře. Fungovala i vedlejší linie s manželskou krizí. Nicméně jakmile se film přehoupl do druhé poloviny, dostala prostor špatně zrežírovaná hra na city, kterou zakončil pitomý konec. Neseděl mi ani Fion Whitehead, který mi pil krev už v Dunkirku a tady jen potvrdil, že ho nebudu mít rád. 50%

plakát

První očista (2018) 

Černošský režisér je téměř vždy zárukou angažovanosti a tady tomu nebylo jinak. Vznik Očisty je tak podán jako snaha bílých politiků o redukci chudých barevných. To bych ještě dokázal rozkousat, ale to by se to tady muselo pořádně mydlit a k tomu se celkem dlouho nikdo neměl. Jo, občas tu někdo někoho majznul, nebo bodnul, ale v tomto případě to bylo zoufale málo. Jediný Skeletor plnil plán, ale ten dostal bohužel příliš málo prostoru. Až přibližně v poslední třetině film nabral na obrátkách a konečně se bylo na co dívat, ale i tak jsem byl trochu na rozpacích, protože -SPOILER- šéf místních dealerů je tu najednou za klaďáka a se svojí svitou nohsledů masakruje vycvičené zabijáky jakoby se nechumelilo. Ten průměr to nakonec dá, ale z mého pohledu je to asi nejslabší díl. 50%

plakát

Be Here Now (2015) 

I když člověk ví, že Andy Whitfield už tady není, pořád doufá, že přijde nějaký zázrak, který způsobí zvrat v léčbě. To, jak postupně odpadávají všechny naděje, je obrovským náporem na emoce a upřímně řečeno místy jsem měl problém to ustát. 100%

plakát

Gun Shy - Hrdina náhodou (2017) 

Některé scénky rozesmějí a jiné jsou daleko za hranou trapnosti. Bohužel ty druhé převažují. Ale upřímně řečeno pořádně nevím, co si mám myslet. Všechny postavy jsou přepálené, herci přehrávají o stošest a někdy je to tak špatné, že to vypadá jako záměr. Jenže právě ta nerozpoznatelnost to sráží dolů. Banderas se možná během natáčení bavil, ale já zase tak moc ne. 35%

plakát

Tell Me Your Name (2018) 

Ono to většinu stopáže působí jako laciná břečka s nepříliš výraznými herci a nezvládnutou technickou stránkou. To platí zejména pro samotného démona ztvárněného podle té nejpříšernější šablony. Nemůžu říct, že by se na to vyloženě nedalo koukat, ale po cca hodině jsem byl přesvědčen, že budu hodnotit silně podprůměrně. Nicméně když přišlo na řadu vymítání, bylo se na co dívat. Ne že by kněží postupovali jinak než jejich kolegové a ani bubák se nesnažil přijít s něčím novým, ale film získal grády, maska byla celkem fajn a došlo i na nějakou chuťovku. Škoda, že se se DeVan neodvázal dřív. 50%