Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (6 983)

plakát

Somewhere Quiet (2023) 

Ženská má za sebou traumtatickou zkušenost a tak se vydá s manželem do domku v lesích, kde si chce vyčistit hlavu. Chápu. Celkem záhy se objeví manželova sestřenice, která je poněkud dominantní a celkem logicky to mezi holkama začne skřípat. Chápu. A pak jsem to chápat přestal. Rozumím nějakým halucinacím, ale pořádně nevím, co měly znamenat. Stihomamu i podezřívání rozumím také, ale očekával bych, že když už se nedočkám nějakého vysvětlení, poskytne mi film alespoň nějaké vodítko, abych si k eventuálnímu závěru došel sám. Ale ani toho jsem se nedočkal. A navíc mi lezla na nervy hlavní hrdinka. Ale strašně moc. Za každé gesto, za každý výraz a vůbec za všechno co dělala či říkala bych jí nejradši nakopnul. Totéž se dá napsat i o jejím filmovém manželovi. Jediným pozitivem je Marin Ireland, kterou dlouhodobě můžu, ale ta to zachránit nemohla. 10%

plakát

Self Reliance (2023) 

Námět dával mraky možností jak pro situační vtip, tak pro ulítlou akci. Ale tady není ani jedno. Celé je to jen o Johnsonově trdlování, které je minutu od minuty protivnější. No a jestli to mělo nějaké poselství či tak něco, tak jsem ho nepochopil. Ztráta času. 10%

plakát

The Beekeeper (2024) 

Včelař má kámošku, která je vzorem snad všech ctností, na které si vzpomenete. No a když ona dáma vinou internetových podvodníků přijde o všechny prachy včetně fondu pro sirotky, prožene si hlavou kulku. No a to včelaře rozčílí, takže se rozhodne, že za to musí někdo zaplatit. A protože je to ex-agent superspešltajné vládní organizace, rozjede takový kolotoč, že by i Chuck bledl závistí. Je to blbé. Ale fakt straně moc. Ale také je to strašně zábavné. V zásadě jde o to zrubat co nejvíc mamlasů a v závěru si to vyřídit s tím, kdo tomu celému šéfuje. A tak tu na jedné hromadě končí agenti FBI se SWATem, bostonští policisté, ex-vojáci a nechybí ani pár obskurních zabijáků. V tom všem mlácení, mydlení a řezání si člověk nemá potřebu všímat toho, jak se agentovy oběti chovají dementně, ačkoliv občas to přehlédnout nejde. Každopádně pokud něco chybělo, tak je to trochu víc gore, ale jinak je to pro mě povedené pravověrné béčko. 80%

plakát

The Unheard (2023) 

Holce se díky experimentální proceduře daří bojovat s hluchotou, ale vedlejším účinkem je, že začne slýchat divné věci. Jednoduché jak facka s potenciálem solidní žánrové jednohubky. Jenže to by to musel dostat do ruky někdo jiný. Tak třičtvrtě hodiny film primárně hučí jakože je holka hluchá. Pak teda začne slyšet, ale s tím přijdou halucinace, které ovšem také hučí. A sem tam se také mrkne na video, které, světe div se, hučí a většinou i zrní či jinak blbne. Do toho v okolí řádí vrah a taky se tu dost často jezdí autem. Atmosféra žádná a napínavý moment je tu snad jeden jediný. Jediné, co tu není marné, je herečka v hlavní roli, která se chudinka fakt snaží, ale je to houby platné. Zvorat něco tak triviálního, to už vyžaduje talent a Browna si tímto škrtám. 10%

plakát

Noční koupání (2024) 

Klasický mustr. Rodina se přestěhuje do nového baráku, ale postupně se začne ukazovat, že je tu něco špatně. V tomto případě se jedná o bazén, ve kterém asi něco je. Z mého pohledu je to nic proti ničemu. Pár napínavějších bazénových momentů se tu najde, celkově uchopení a vysvětlení mě také neurazilo a herecky je to fajn, přičemž Kerry Condon je pro mě osobně přidanou hodnotou. Na druhou stranu je tak zoufale neoriginální snad ve všech aspektech, že se to jednoduše nedá přehlédnout. Celkově bych to označil jako takový rodinný horor, na kterém si toho žánrový fanda moc nenajde, ale dokážu si představit, že běžný mainstreamový si to dokáže užít. 50%

plakát

The Royal Hotel (2023) 

Upřímně řečeno nejsem si úplně jistý, na co jsem vlastně koukal. Jediné, co mohu napsat s jistotou je to, že film se nedá zařadit do žádné žánrové škatulky. Víceméně je to celé o tom, jak dvě mladé Kanaďanky makají za barem v australském vidlákově a vedle kulturních rozdílů musí čelit dotěrným nadržencům a ožralému majiteli baru. Vzdor tomu, že se tu vlastně nic moc neděje, se mi to překvapivě líbilo. Svůj podíl na tom mají obě herečky, přičemž Julia Garner mě bavila v každém záběru. A pak je tu samotné prostředí hospody i jejího zákulisí, které na mě, nevím proč, působilo důvěrně známě a tudíž i autenticky. Je škoda, že do toho režisérka nešlápla a nevyšponovala film do thrillerova, ale bez toho se jedná o solidní jednohubku. 65%

plakát

Úsvit (2023) 

Technicky tomu není co vytknout a Elišku Křenkovou mám rád, ale tohle je přesně ten typ filmu, který se točí kvůli sbírání cen. A to mě nebaví. Chlupáček vlastně hodil jablko sváru v podobě hermafroditismu mezi konzervativce a liberály, přičemž je celkem jasné, kdo je tu za klaďáky. A tak je divák nucen sledovat, jak se pokroková manželka ředitele továrny snaží tupému prvorepublikovému člověku vysvětlit, že tzv. intersexualita je něco úplně normálního a je ochotna kvůli tomu obětovat i manželský klid. A do toho všeho kdovíproč probíhá odpočítávání do příjezdu továrníka a samotného porodu. Člověk pak mylně podléhá očekávání, že se něco stane. A za to bych režiséra nejraději nakopal. Stejně jako za celý film, byť uznávám, že zrovn já cílovka nejsem. 30%

plakát

Sunrise (2024) 

No vykutat z toho nějaký příběh dá celkem práci, ale v zásadě je to o tom, že se týpek chce pomstít lokálnímu gangsterovi, který se prezentuje jako americký patriot a při té příležitosti ochránit rodinku Asiatů. Jo a v nedalekém lese něco je, ale co to je, proč to je a k čemu to je, to zůstává záhadou. Možná, že kdyby to vůbec nebyloa Baird zůstal jen u prachobyčejného revenge thrilleru, bylo by to lepší. Takhle je to jen o deklamování různých blábolů, dlouhých pohledů a pomalém tempu, což je dohromady účinnější, než plato rohypnolů. 10% za Pearce.

plakát

Trunk (2023) 

Holka se probere v kufru auta a pomocí mobilu postupně zjišťuje, co jí do toho průseru dostalo. Předně je tu potřeba vypnout mozek a i když se vám to podaří, pořád  se tu najdou momenty, u kterých si člověk může ukroutit hlavu. Ale na druhou stranu režii se daří držet tempo a i když se děj takřka výhradně odehrává na minimálním půdorysu, nepůsobí to celkově nijak staticky. Na tom má zásluhu i herečka v hlavní roli, která svůj part zvládla na výbornou. Za mě příjemné překvapení. 70%

plakát

Pitbull (2021) 

No není to ten nejlepší Vega a ani nejlepší Pitbull, ale pořád je to nekompromisní kriminálka, ve které proti sobě stojí dva drsní parchanti. V tomto případě to není tak přímočaré a aby se policie dostala gangsterům na kobylku, musí Gebels nejen poněkud přehnaně kombinovat, ale vzít si na pomoc i Boha. Ale i tak si film drží tempo a nedává vydechnout. Jediné, co mě rozčilovalo, byl hudební podkres, který, jestli se nepletu, nezmizel ani na minutu. Díky tomu jsem měl v některých momentech pocit, že se film teprve rozjíždí, i když byl už za polovinou. Nevím jakk jinak to popsat. Ale tak co už. Sem s dalším Vegou. 80%