Trunk

Holka se probere v kufru auta a pomocí mobilu postupně zjišťuje, co jí do toho průseru dostalo. Předně je tu potřeba vypnout mozek a i když se vám to podaří, pořád  se tu najdou momenty, u kterých si člověk může ukroutit hlavu. Ale na druhou stranu režii se daří držet tempo a i když se děj takřka výhradně odehrává na minimálním půdorysu, nepůsobí to celkově nijak staticky. Na tom má zásluhu i herečka v hlavní roli, která svůj part zvládla na výbornou. Za mě příjemné překvapení. 70% (28.01.2024)

Žena zavřená v kufru jedoucího auta a otázky co? Kdo? Jak? Proč? Věřím, že je těžký natočit napínavej, záživnej a nenudící thriller na tak malým prostoru. Tady se to povedlo ale jen z části. V tom smyslu, že to vyloženě nenudí a podívat se na to dalo. Určitě jsem ale viděl lepší a záživnější filmy(thrillery) odehrávající se taktéž na malém prostoru. Lepší 2hvězdy (29.01.2024)

Na to že se 90 % filmu odehrává v kufru auta mě to bavilo od začátku až do konce. Je to takový ten nenáročný thriller. Ano jsou tam nesmysly typu žiju dlouho a blaze s dírou v břiše a ano bylo mi jasné kdo v tom má prsty, ale i tak mě ta jízda autem udržovala v pozornosti. Co se povedlo je kamera a celkové záběry z kufru auta. Dokonce uslyšíme i češtinu  🙂 Dostal jsem to, co jsem podle traileru očekával... (29.01.2024)

Ženská jede na výlet s přítelem po Jižní Americe po cestě se staví na benzínce a oba je unesou. Ona je pak v kufru auta a snaží se přežít s tím, že ví, že  únosce jí už sebral  ledvinu a veze ji někam kde ji chce zabít (proč ji nezabil někde v lese film neřeší). Do toho si volá s policajtkou s tím přítelem s otcem   a jednou její kamarádkou. Chválím , že do toho zapojily Českou republiku  bohužel zhruba od půlky to už nudí a konec a to, že má někdo v kufru auta díru jak kráva a nikomu to nepřijde divné je blbost. 40 procent (03.02.2024)

Co si budeme… už jen první hovor s těhotnou kamarádkou Mone je dost mimo. A asi po 20 minutách se divák definitivně utvrdí, že to vlastně ani nemá chuť či důvod sledovat. Ale dobrá, zkusím to, řekne si. Dezorientovaná absolventka medicíny (a slepě zamilovaná) Malina se probere v kufru auta a zjišťuje, že úplně necítí nohy, a zřejmě jí chybí důležitý orgán. A taky spousta odpovědí. Musí se vzchopit, přicházejí první zoufalé kroky a pokusy, jediným pojítkem s vnějším světem se stává její mobil. Divák musí nejednou přivřít obě oči (policejní operátorka by při zastávce na benzince snad radila, že klíčová je lokalita, na kterou se má ptát), jindy absolvuje předlouhé hovory bez emocí na druhé straně. Vedle toho se ale musí nechat, že i když jde o obyčejný kufr auta, tvůrci jsou energičtí, mění úhly a perspektivy, hýbou postavou, dbají na zvuky, všímají si detailů. Jen je to prostě tak nějak stejné. Logicky jde o celovečerní formu, ale aby fungovala, chtělo to méně minut a víc dobrých nápadů. Sice je těžké odhadnout další vývoj událostí, ale i s fanděním hlavní hrdince to je na dvě věci. I když zároveň přiznávám, že jsem nebyl nejpozornější divák… (03.02.2024)