Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (6 989)

plakát

Hlasy mrtvých (2023) 

Přijít v rámci čarodějnického žánru s něčím novým je majstrštyk a tady se to alespoň částečně povedlo, takže palec nahoru je na místě. Sem tam se podařilo vyčarovat celkem solidní temný vizuál, který v některých momentech přecházel až do gotiky a i když těch pasáží nebylo tolik, je to pro měl další plus. A nakonec je tu Freya Allan, které to tady sedlo a jsem celkem zvědav, kam se tahla holka bude posouvat. Mínusem je chybějící napětí, což je znát skoro až bolestně a pak je tu nedotažený scénář. Nástřel s bosorkou ve sklepě je fajn a líbilo se mi i jak se příběh vyvíjel a osvětloval roli hlavní hrdink. Ale pak se tvůrci zasekli, chvíli přešlapovali na místě a nakonec uplácali konec, který sice není velkým průšvihem, ale bezradnost je na něm znát celkem výrazně. Ale i tak je to solidní mainstreamovka, která za vidění určitě stojí. 65%

plakát

Anaconda (2024) 

Původní Anakondu jsem viděl snad před pětadvaceti lety a nijak mě neoslovila, takže mi v paměti utkvělo jen to, že v ní obří had žral lidi. No a tohle je to samé, jen na čínský způsob. Co musím filmu přiznat je to, že plazy se tu nešetří. Je tu megahad, velký had a spousta malých hadů a háďat, takže v tomto ohledu je se na co dívat.Ale i když je té akce dost, začne to po chvíli působit trošku monotónně, protože had, co se zabíjení týče, není žádný lumen. No a pak je tu ječící potrava, která dokáže ze všeho nejvíc lézt na nervy, což je ale u mě dáno i tím, že jsem tomu asijskému hereckému projevu nikdy nepřišel na chuť. Fandy oroginálu by to mohlo oslovit. U mě je to za 35%.

plakát

You'll Never Find Me (2023) 

Na mě přeci jen trochu moc dlouhá konverzačka, jejíž kontury jsou víceméně jasné, ale tím zase nechci říct, že by to bylo špatné. Rozhovor hlavních protagonistů měl sice dost slabších momentů, ale stejně tak nebyla nouze o ty silné. Své si odvedlo poněkud klaustrofobické prostředí maringotky a v neposlední řadě i dešťová bouře, která zuřila za okny. A bavili i herci. Na olezlé balíky mají Australané monopol a Jordan Cowan byla jedoduše výborná. Závěr jsem si sice představoval trošku jinak, byť v podobných intencích, ale zase úplně mě nezklamal. Slušný debut. 65%

plakát

Evie (2023) 

Holka najde náhrdelník a začne se chovat jako magor. Pak následuje skok do dospělosti, kdy se divák najednou dozví, že děvče bylo adoptované a agentuře se podařilo dohledat jejího bratra, který je ochoten se s ní setkat. No a pak se začíná pomalu odhalovat, co se tenkrát vlastně stalo. Prostředí irského pobřeží je hezké a herecky to jakž takž ušlo, ale tím pozitiva končí. Neseděl mi styl vyprávění, ve kterém se retrospektiva prolíná se současností. Ne že by to bylo nepřehledné. Jednoduše mě to nebavilo. A čekal jsem také trochu víc selkie, což je vodní potvora, kterou si tvůrci vzali za inspiraci. Sice si jí pro svoje potřeby trochu upravili, ale těch pár vteřin, které tu dostala, ukázaly jistý potenciál a o to větší škoda je, že to nerozjela trochu víc. Ale chápu, že finance nejspíš chyběly. Každopádně pokud by se námětu a základní příběhové osy chopil v budoucnu někdo schopnější a s větším rozpočtem, vůbec bych se nezlobil. Materiál to není špatný. Ale za tohle víc jak 30% nevykouzlím.

plakát

Pád Berlína I. (1949) 

Propaganda jako řemen, ale od sovětského válečného filmu z roku 1949 se ani nedá nic jiného očekávat. A stejně tak se dá předjímat, že tu bude plno historických faulů, které budou působit směšně a zároveň i hrozivě, když si člověk uvědomí, že podobné filmy brali lidé z tehdejšího východního bloku za bernou minci. Každopádně tohle všechno už tu bylo napsáno a zkritizováno. Já bych se spíš zastavil u herců. Gelovaní coby Stalin moc náročnou roli neměl a nic zvláštního nemusela předvádět ani ústřední milenecká dvojice, ale Hitler, to byla jiná káva. Byť je tu ústřední nácek víc než cokoliv jiného karikován, Savelev se na něm s gustem vyřádil a místy předváděl úchvatné skoro až divadelní kreace. Jestli tu byl někdo za hvězdu, tak je to právě on. No a Werich byl asi ten nejlepší Göring, jakého jsem kdy ve filmu viděl. Jak vizuálně, tak ve výrazu i pohybově. Jinak filmařina je sotva průměrná a to i vzhledem k době. Hodnotím oba díly jako celek. 35%

plakát

Neviditelné zlo (2024) 

Ona už rodinná sestava dávala tušit, že tady si nikdo s ničím mozkovnu nenamáhal a postupem času se to jen potvrzovalo. Je to takový slepence motivů odevšad zabalený do tisíckrát obšlehnutého příběhu o imaginárním příteli. Navrch to moc nevyšlo ani herecky. Pochvalu tak zaslouží jen samotný začátek a ušlo ztvárnění imaginárního světa, byť se nejedná o nic světoborného. Další zapomenutelný mainstream a Wadlow tu jen potvrzuje svojí stagnaci. 30%

plakát

Jedeme na teambuilding (2023) 

Podobnému druhu komedií se většinou vyhýbám. Je to sprosté, víceméně tupé a je to veskrze plagiát tuctové zámořské tvorby. Ale vzdor tomu všemu mi to celkem sedlo. Je tu slušné množství momentů, které dokáží rozesmát, problém jsem neměl ani s herci a nakonec je tu fakt, že sám dělám v korporátu a kluci z Brna mi připomněli naše teambuildingy. Nic k čemu bych záměrně vracel, ale jestli na to narazím v TV, program nejspíš nepřepnu. 60%

plakát

Prey (2024) 

Parta tří kdysi perspektivních herců a nutné stafáže plácne letadlem doprostřed africké divočiny. A tady to má ošéfované lev, takže radost z přežití havárie poněkud zhořkne. Víceméně by to mělo být o tom, jak přežít lví útoky, ale záběry s kočičákem jsou vesměs okopírované z National Geographic a k plnohodnotnému útoku tu nedošlo vlastně ani jednou. A tak je to vesměs o plkání blostí a dělání hovadin. 10% za to, že to místy bylo tak debilní, že to bylo roztomilé.

plakát

Night Shift (2023) 

Holčina vezme práci v motelu, kde se dějí divné věci. Jednoduché jak facka a odhadnout se dá prakticky všechno včetně zvratu. Pár solidních momentů se tu najde, což je dánb i tím, že místní bubáci jsou přesně mým šálkem kávy, ale díky tomu, že víte, kam film směřuje, je to vesměs takové o ničem. Práci s atmosférou, která by to snad mohla trochu pozvednout, tu obstarává zneklidňující hudební podkres, ale ten je takřka  všudypřítomný, takže ztrácí na efektivitě. Celkově další ze zbytečných filmů, který osloví snad jen úplného žánrového eléva.  30%

plakát

Mladá dáma (2024) 

Výprava pěkná, technicky v pořádku, ale tím to hasne. Na jednoduchý příběh nežehrám, ten se dal očekávat, ale celkové pojetí mi nesedlo. Maloval jsem si to tak, že poté, co si to děvče vyřídí s drakem, vrhne se na zlou královnou a prince a pořádně je vykostí. Zkrátka něco ve stylu Princezny s Joey King. To nevyšlo. Ale pořád tu byl prostor podat to jako temnější fantsy ve stylu Sněhurky a lovce. Ani to se nepovedlo. Zbylo jen pobíhání po dračí sluji a unikání o pověstný vlásek, přičemž jindy nepřemožitelný drak dělal fatální chyby a při chrlení ohně mu selhávala muška. A nesedlo mi to ani herecky. Robin Wright si jela polohu Claire Underwood, takže tady jsem problém neměl, ale Millie Bobby Brown je castingovým přešlapem. Nalíčená a v šatech vypadá jak hastroš a těžko by člověk našel méně princeznovatější princeznu. No a že by to doháněla jinak se také říct nedá.  Celkově zklamání. 35%