Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (7 000)

plakát

Hernán (2019) (seriál) 

Z hlediska historického to asi patří k tomu nejvěrnějšímu, co kdy bylo natočeno. Sice se v daném tématu orientuji jen rámcově, ale už jen to, že indiánské kmeny používají různá nářečí, o něčem svědčí. Samotné vyprávění o dvou časových rovinách je ze začátku trochu matoucí a to i proto, že druhá osa postupně dohání tu první, ale dá se na to zvyknout. Stěžovat si nemohu ani na výpravu, ačkoliv je škoda, že tvůrci nedostali trochu štědřejší rozpočet. A sedlo mi to i herecky, přičemž nejvýraznější tváří pro mě byla Ishbel Bautista jako La Malinche. S touhle holkou měl někdo zlatou ruku. 80% a těším se na další řadu.

plakát

Poslední aristokratka (2019) 

Plné klišé i archetypálních postav, převařovaných fórků i opsaných motivů a v několika chvílích to připomíná fakt blbou pohádku. Na druhou stranu najdou se tu i povedené momenty, je to i dobře zahrané,pokud nepočítám Dykovou, a hlavně z toho čiší taková ta pohoda, kterou člověk od podobných vánočních záležitostí očekává. A to je asi to nejdůležitější. 60%

plakát

Prázdnota (2020) 

Úvodní bhútánská půlhodina byla výborná a líbilo se mi i přepnutí do klasické městské legendy, ačkoliv její definice (foukni na mostě do flašky a mysli na strašidlo) mi zpětně přišla neskutečně pitomá. Ale Priorovi budiž přičteno ke cti, že se mu to podařilo zaobalit tak, aby to na první dobrou vyloženě blbě nevypadalo. A bavila mě i linka kriminální s bývalým policistou hledajícím dceru své blízké přítelkyně, kterou byla navíc má oblíbená Marin Ireland. Zkrátka a jednoduše po dvou třetinách jsem byl přesvědčený o plné palbě. Zbývalo to jen všechno nějak smysluplně propojit. A to byl kámen úrazu. na scéně se objevil řekněme ezoterický prvek, který do toho všeho měl vnést světlo a zároveň dosadit několik neznámých. Ale to se moc nepovedlo. Ne že by to nedávalo smysl, ale mě nad tím nebavilo přemýšlet. Upřímně řečeno dal bych přednost něčemu mnohem hloupějšímu. I tak ale na konci přetrvávalu pozitivní dojmy, ale i přes ně to vidím jako trochu promrhanou příležitost. 70%

plakát

Nezvaný host (2020) 

Bruce a jeho tým vs. parazitní emzácké zombie. A je to přesně tak blbé, jak to zní. Pozitivní je, že Willis už se od toho dna může jenom odrazit, protože o moc níž to nejde. Nicméně tohle je docela sranda. papundeklové kulisy a mizerné efekty sem tak nějak patří a totéž se dá říct i o vlastně přiznaném plagiátorství. Suitsovi budiž přičteno ke cti i to, že se mu daří nenudit, byť občas za pomoci strašlivých hovadin. Ale tak co už. je to jasný podprůměr, ale zase ne takový, aby si zasloužil černá čísla. 40%

plakát

Psi nenosí kalhoty (2019) 

Dvě ztracené duše k sobě najdou skrze bolest cestu. Nic víc, nic míň. Co příjemně překvapí je fakt, že i naturalistické S/M hrátky lze natočit celkem vkusně. Dalším pozitivem jsou herci a jakkoliv mám daleko k těmto sexuálním praktikám, Krista Kosonen na mě působila nehorázně sexy. K zapamatování je tu i nehtová scéna, která mi vůbec neudělala dobře po těle. Jen ta komedie mi tu trochu chyběla. Podobné filmy nejsou mým šálkem kávy, ale tohle se mi líbilo. 75%

plakát

Před mrazem (2018) 

Za to, jakým způsobem Noer zachytil dobu, si zaslouží metál. Těžký bezútěšný život dánského rolníka a jeho rodiny se dokázal zavrtat pod kůži. Své si na tom odvedl i Jesper Christensen, který dokázal morouse, peroucího se s nástrahami osudu, ztvárnit naprosto fantasticky. Problém je, že jsem tu prostě nedokázal zachytit výraznější příběhovou linku, která by film nějakým způsobem definovala. Ve výsledku je to jen profesionálně natočený a výborně zahraný odraz doby, ale nic víc. A to je pro mě málo. 55%

plakát

Chlast (2020) 

Z mého pohledu je to jen další z filmů, který říká, že chlastat jako duha není úplně v pořádku. Tvůrci se tentokrát zaměřili na čtveřici pedagogů procházejících krizí středního věku, kteří kdesi vyčtou, že člověk se rodí s deficitem 0,5 promile. Od toho je jen krůček k experimentu, který spočívá v konstantním dorovnávání hladinky. Jak to nakonec skončí je celkem jasné. Přidanou hodnotu tady tvoří školní prostředí a počáteční fáze pokusu, která dokáže pobavit. Ten zbytek je bohužel předvídatelný. Pokud film postavím vedle našich Úsměvů, tak vypadá jako nedomrlý příbuzný. Absolutorium zaslouží jenom herci na čele s Mikkelsenem, ale to je vzhledem k očekávání málo. 55%

plakát

Stín v oblacích (2020) 

-SPOILERY- Hlavní hrdinka je skvělá pilotka, střelkyně, vyzná se v boji zblízka, něco odkoukala od Spidermana a v neposlední řadě je vzornou a úžasnou matkou. A to všechno stihne za hodinu a čtvrt v bombardéru plném šovinistických prasat ostřílených II.SV. Já chápu, že teď tu máme éru silných žen, ale čeho je moc, toho je příliš. Nicméně pokud tohle pominu (což tak úplně nejde) a přeskočím sáhodlouhou pasáž, která je výhradně o tom, jací jsou chlapi dobytci, jedná se o příjemně přepálenou švandu s roztomilou potvorou a s neméně roztomilou Moretzkou. Kdyby se Liang věnovala víc boji mezi příšerkou a posádkou, hodnotil bych podstatně výš. 55%

plakát

Rovnodennost (2020) (seriál) 

Tak zatímco většina komentujících spílá filmařům za obsazení Danici Curcic, tak já jí vidím jako největší pozitivum. Sice se nejspíš nikdy nestane předmětem mokrých snů, ale herečka je to skvělá. Samotný příběh, který propojuje zmizení autobusu plného studentů s mytologií, by nebyl špatný a asi by ani nevadilo, že vesměs nepřináší nic nového, kdyby chybějící invence byla vyvážená tempem vyprávění či alespoň něčím, co by člověku zůstalo v paměti. Jenže ani jedno jsem se u nedočkal. Sem tam se zablýsklo na lepší časy co se atmosféry týče, pár lehce nadprůměrných sekvencí a to je asi tak všechno. Samotný konec pak byl vyloženě na pěst. 35%

plakát

Os Exterminadores do Além Contra a Loira do Banheiro (2018) 

Brazilská komediální variace na televizní lovce duchů, kteří se ke své hrůze musí utkat s opravdovým strašidlem. Na začátku pobavila vtipná poklona Candymanovi, pak následovala nutná a nudná cca půlhodinová předehra a prakticky ihned po vstupu do inkriminované budovy, v tomto případě školy, se to rozjelo. Bittar de facto přes hodinu servíruje jednu brutalitku za druhou vybuchujícími hlavami počínaje a oživlými embryi či exkrementy konče. Sem tam se sem vloudí odkaz na hororové klasiky jako je Kruh či Vymítač a chvilkami dokáže být film i vtipný. Na druhou stranu pokud zrovna nestříká krev a nevyhřezávají vnitřnosti, je si režisér dost nejistý, což se odráží na tom, co vypouští postavy z úst. Jasně že jsem nečekal vytříbené dialogy, ale nějaká zapamatovatelná hláška by měla být samozřejmostí. i tak se ale jedná o veskrze zábavný splatter a vůbec bych se nebránil tomu, kdyby do toho stejný tvůrčí tým šlápl i v budoucnu. 75%