Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (6 986)

plakát

Prvotní světlo (2018) 

Nízkorozpočtové sci-fi o kontaktu s těmi nahoře. Je tu hromada motivů známých z jiných filmů ať už se jedná o Blízká setkání nebo třeba o Zámotek, ale vzdor tomu to nepůsobí tak okoukaně. Výhrady nemám ani k hercům, přičemž ti mladí příjemně překvapili. Najde se i pár efektů, ačkoliv je fakt, že vzhledem k financím se nejedná o nic extra, ale jsem toho názoru, že těch pár dolarů se povedlo využít. Samozřejmě že to má i mouchy jako třeba nudný vizuál či spoustu hluchých míst, ale s tím jsem se tady dokázal, s jistou mírou tolerance, smířit. Ušlo to, ušlo. 60%

plakát

Pohanský král (2018) 

Příběh se odehrává ve 13. století na území dnešních Litvy a Lotyšska. Baltský kmen Zemgalů tu pod vedením mladého panovníka Namejse stojí proti křižácké expanzi, jíž velí nemanželský papežův syn. Takové nenáročné historické dobrodružství ne nepodobné některým dílům Vikings. A není to jen přítomností Edvina Endreho alias Erlendura. Co mě potěšilo byla brutalita. Najde se tu nepřeberné množství podříznutých krků a upadne i nějaká ta hlava, takže milovníci cákající krve si přijdou na své. I bitkování je tu dostatek, ale tady bych měl výhrady ke kameře, která občas z nepochopitelných důvodů zešílela. Stránka příběhová je trochu slabší, což je dáno i čistě černobílým pohledem. Na jedné straně jsou víceméně hodní pohané, mezi kterými se sice najde pár červavých jablek, ale to jádro je zdravé a čisté. Na straně druhé stojí extrémně zlý papež, který vysílá do akce svého ještě horšího bastarda. Jasně, většina podobných historáků jede na podobném principu, ale James Bloor svojí postavu tak přehrával, že to bylo prostě moc. Každopádně já se i tak bavil celkem obstojně a i když se nejedná o nějaký nezapomenutelný zážitek, za pozornost to stojí. 65%

plakát

Ant-Man a Wasp (2018) 

Ant-Man je sice asi nejifantilnější z avengerovských hrdinů, ale z mého pohledu asi nejzábavnější. Stejně jako v jedničce i tady se jedná o rodinné dobrodrůžo, které snad oproti jedničce nehýří tolika nápady, ale to neustálé měnění velikostí je pořád zábavné a přispívá k dynamice akčních sekvencí. Funguje i vtip, ačkoliv od Paula Rudda jsem čekal trochu víc. Na druhou stanu užvaněný Peňa ho dokázal v pohodě zastoupit. Bavila mě i záporačka v podání Hannah John-Kamen a byl bych celkem rád, kdyby Ghost byla využita i v dalších marvelovkách. Potenciál určitě má. Celkově velká spokojenost. 85%

plakát

Pitbull: Ostatni pies (2018) 

Mě to srovnání s posledními Pitbully přijde trochu mimo. Zatímco Vega naservíroval nekompromisní střílečku plnou postav i postaviček, které neopomněly říct za každou větou "kurwa", Pasikowski to pojal jako klasický infiltrační kriminálku s uhalzenějšími i sofistikovanějšími padouchy. A povedlo se mu to. Oproti minulým dílům je tu méně postav, které by vytvářely zmatek, ubylo brutality, ale o to větší měla grády, něco do sebe mají i přestřelky a baví i příběhová linka, byť je v jistých aspektech předvídatelná. Herecky bez výhrad a vedle Dorocińského baví i přítomné hezké holky. 90%

plakát

Tichá revoluce (2018) 

Východní Německo, 1956. Maturitní ročník drží během hodiny minutu ticha za padlé, kteří zemřeli během Maďarského povstání. Pouhé gesto v očích úřadů přeroste v kontrarevoluci a začíná kolotoč vyšetřování. Němci zase zabodovali. Je sice pravda, že film nepůsobí až tak naléhavě, protože studentům nehrozí drakonické tresty, kterým by se za nacismu nevyhnuli, ale tady jde spíš o to, jestli se třída dokáže semknout proti státní moci. A na téhle bázi film funguje výborně. Emotivní závěr, který připomene Vyšší princip mě pak dotlačil k téměř maximálnímu hodnocení. Respekt všem tehdejším studentům. 90%

plakát

Střídavá péče (2017) 

Z počátku to vypadalo, že role rodičů zůstanou nevyhraněné a divák bude hádat, jestli je matka manipulativní mrcha či otec psychpatický násilník. To mě bavilo. Nicméně tohle vzalo celkem rychle za své a příběh se stal vlastně tuctovým. Na co mohl film sázet především byla tísnivá atmosféra a herecké obsazení, ale nemohu si pomoct, vzdor silnému tématu na mě občas zazívala prázdnota. Celkový dojem napravil až vyhrocený konec, ale i přesto se nemohu ubránit mírnému zklamání. 70%

plakát

Bodyguard (2018) (seriál) 

Je pravda, že tady tvůrci tolik přemýšleli a kombinovali, až to místy nedávalo smysl. Ono taky skloubit dohromady teroristy, obyčejné zločince, podplacené i neúplatné policisty, tajné služby, zatrpklé válečné veterány a politiky, to dá docela zabrat. Zjednodušení by ději prospělo, ačkoliv věřím, že na papíře to mohlo vypadat smysluplně. Nicméně scénáristické díry se tvůrcům daří vyplňovat tempem, které dává jen minimální prostor pro hluchá místa a pak také castingem. Madden to celé odehrál takřka na jeden výraz a přesto byl výborný, líbila se mi Keeley Hawes v roli ministryně či policejní šéfka Gina McKee. Pokud se v tom nebudete přehnaně šťourat, tak si to, myslím, užijete. 80%

plakát

Gemini (2017) 

Máme tu mrtvolu a smrtící zbraň, na které jsou jen dvoje otisky a to zavražděné a její kamarádky. Sebevražda to být nemohla a tak je tu pro policii jediná logická volba. Jenže kamarádka si je jistá svou nevinou a rozhodne se vypátrat pravého vraha. Nic nového pod sluncem a i když je to zabalené do docela zajímavého vizuálu, je to blbé až to bolí, protože příběh pracuje s nesmyslnou premisou. Alespoň nějaké tempo, které by člověku dalo zapomenout alespoň na část z nesmyslů, se tu také nevyskytuje. vedle již zmíněné obrazové stránky věci film obstál alespoň herecky, ale i tak se jedná o bídu s nouzí. 30%

plakát

The Children Act (2017) 

Dokud se příběh držel v rovině soudního jednání bylo vše v pořádku. Nejednalo se o nic vyhroceného a dané téma by si určitě zasloužilo víc, ale i díky výborné Emmě Thompson se na to dívalo víc než dobře. Fungovala i vedlejší linie s manželskou krizí. Nicméně jakmile se film přehoupl do druhé poloviny, dostala prostor špatně zrežírovaná hra na city, kterou zakončil pitomý konec. Neseděl mi ani Fion Whitehead, který mi pil krev už v Dunkirku a tady jen potvrdil, že ho nebudu mít rád. 50%

plakát

První očista (2018) 

Černošský režisér je téměř vždy zárukou angažovanosti a tady tomu nebylo jinak. Vznik Očisty je tak podán jako snaha bílých politiků o redukci chudých barevných. To bych ještě dokázal rozkousat, ale to by se to tady muselo pořádně mydlit a k tomu se celkem dlouho nikdo neměl. Jo, občas tu někdo někoho majznul, nebo bodnul, ale v tomto případě to bylo zoufale málo. Jediný Skeletor plnil plán, ale ten dostal bohužel příliš málo prostoru. Až přibližně v poslední třetině film nabral na obrátkách a konečně se bylo na co dívat, ale i tak jsem byl trochu na rozpacích, protože -SPOILER- šéf místních dealerů je tu najednou za klaďáka a se svojí svitou nohsledů masakruje vycvičené zabijáky jakoby se nechumelilo. Ten průměr to nakonec dá, ale z mého pohledu je to asi nejslabší díl. 50%