Morholt

Za pomoci autentických vizuálních i zvukových záznamů a z výpovědí svědků a policistů sestavuje Reed krůček po krůčku celkový obraz, který ukazuje vše, co se dělo od útoků v redakci Charli Hebdo až po zlikvidování posledního parchanta. Hodně mrazivé. 100%

Tady asi záleží nejvíc na tom, jestli vám sedne Gublerův projev. Dokážu si představit, že jeho teenager, který to má v hlavě tak trochu jinak, může lézt leckomu na nervy. Mě nijak zvlášť nevadil, takže jsem se u téhle lehce divné hororové komedie docela bavil. Čiší z toho pohoda, líbil se mi záměr s retro triky, pár povedených vtípků se tu také najde a nakonec potěšila účast Raye Wise a Kate Dennings. Nic pamětihodného, ale ani ztráta času. 55%

Námět nebyl zase tak špatný, herci měli mé sympatie a Stephen Lang byl dokonce parádní. Jenže zpracování kulhalo na obě nohy. Chybělo tomu snad všechno, co dělá horor hororem odpovídající atmosférou počínaje a napětím konče. Pouze zmíněný Lang dával tušit, o jaký žánr jde. Sice se to dá přežít, ale celkový dojem je nemastný, neslaný. Škoda. 30%

Mizérie. Prakticky celou dobu jsem měl chaos v tom, co se tam vlastně děje a chytil jsem až když se blížil konec. Pokud se režie pokoušela dát divákovi nějaké vodítko, dělala to výhradně za pomoci zběsile se komíhající kamery a šíleného střihu a to člověka maximálně tak nase*e. Ale i když jsem na konci tak trochu pochopil, o co vlastně jde, pořád to neznamenalo, že to celkově dávalo smysl. Relativně dobrá technická stránka věci tak v tomto případě nestační na víc, než 10%.

Ani Jean Reno roky nezastaví a už je na něm vidět, že je trochu těžkopádnější, ale narozdíl od svého vrstevníka Depardieuho na to pořád ještě má. Notabene když má podporu takového týmu, jako tady. Antigang je prostá akčňárna o drsném policejním týmu, který pase po zločineckém gangu a ani si na nic víc nehraje. Hodně se tu střílí, kope, cajti se ohánějí basebalkama i beranidly a sem tam se tu prožene auto vyšší než přípustnou rychlostí. A víc jsem ani nechtěl, takže jsem spokojený. 75%

Pomalé a přetažené, ale přesto precizní a zábavné. První polovina mi dala vzpomenout na naše televizní Ex Offo a příběh obhajoby K.H.Franka doktorem Reslerem. Donovan to od rozzlobené americké veřejnosti schytával podobným způsobem a ještě hněv posiloval svojí umanutostí. A právě s tím jsem měl trochu problém, protože v této části filmu mi přišlo Hanksovo podání až příliš americké čímž chci říct, že jeho Donovan byl ztělesněním právnické cti a to bylo místy protivné. Ale Bůh ví. Třeba to tak bylo. Naopak hodně mě bavil Mark Rylance. V roli zajatého špeha sice zachovává dekorum a za všech okolností drží poker face, ale hraje naprosto úžasně. Druhá část odehrávající se převážně v Německu příliš chyb neměla. Tempo se sice nezvýšilo, ale na řadu přišlo vyjednávání o výměně za sestřeleného pilota, které se zkomplikovalo, když do hry vstoupil uvězněný americký student. Tady jsem Donovanovi zatleskal. Spielberg to ještě osolil několika prchavými, ale o to intenzivnějšími záběry Berlínské zdi a něco do sebe měla i havárie špionážního letadla. Všudypřítomná dobová atmosféra jen dokreslovala celkově velmi dobrý dojem. Až by se chtělo říct, že Spielberg je zpět, ale raději si to nechám až na příště. 85%

Co se týče kritiky rasismu, tak ta symbolika je sice jasná, ale mě to přišlo strašně laciné. Ostatně psi se dají vycvičit tak, že reagují útokem na jakýkoliv impuls, takže kdyby na místě černochů byli třeba blonďáci, nebo kravaťáci, vyšlo by to nastejno, protože postup při odnaučování by byl úplně stejný. Nejzajímavější tak byl až samotný konec. Plusem jsou solidní herci, R2D2 a samozřejmě hlavní hvězda filmu, kterou byl jednoznačně hafan, ale čekal jsem podstatně víc. 50%

Tenhle film si pro sebe ukradl Ed Harris a dobře udělal.. Jeho komunistický fízl, který nahlodání svého světonázoru charismatickým knězem řeší tím nejzvrácenějším způsobem, je jedna z nejlépe napsaných i zahraných postav vůbec. Tím nechci nějak dehonestovat výkony ostatních herců na čele s Lambertem, ale jejich charaktery nebyly až tak složité. Samotné podání doby vyšlo tak napůl. Pokud jde o fízlování a tehdejší poměry, bylo vše v pořádku. Bohužel mi tu chyběla šedivá depresivní atmosféra, která byla v totalitních 80.letech všudypřítomná v celém východním bloku a v Polsku během výjimečného stavu obvzlášť. I tak se ale jedná o vysoce hodnotnou poklonu Jerzymu Popieluszkovi a všem ostatním, kteří proti bolševikovi jakýmkoliv způsobem bojovali. 85%

Coven a Freak Show mě za srdce nevzali a dlouho jsem se rozmýšlel, jestli se do Hotelu vůbec pouštět, ale nakonac jsem byl rád, že jsem to udělal. Tvůrci najeli zpět do kolejí prvních dvou sérií a poslali na jídelní lístej mix z hororu, psychologického thrilleru, kriminálky a poněkud zvrácené romantiky, to všechno smíchané s koktejlem obskurních postaviček, podávané v prostorách pompézního ubytovacího zařízení z dvacátých let. Jediný problém bych tu viděl v tom, že některé díly se do temnoty nořily až moc a stávaly se nepřehlednými. K hercům nemám jedinou výhradu, každopádně zaujal mě Denis O'Hare a špatná překvapivě nebla ani Lady Gaga, ačkoliv na Zlatý glóbus to podle mě nebylo. Hotel u mě zabodoval, takže doufám, že to další řady potvrdí. 85%

Sice jsem se trochu bál zbytečného filozofování, ale nakonec to dopadlo dobře. Van Dormael se totiž nesnaží jít do hloubky a jenom tak klouže po povrchu, ale dělá to s pomocí laskavosti a romantiky tak šikovně, že ve své podstatě kýčovitá životní moudra nepůsobí lacině. A když už jsem měl občas pocit, že to překračuje únosnou mez, zjevil se Bůh v podání rozkošně nesnesitelného Poelvoordea a postaral se o humornou stránku věci. Čekal jsem něco střelenějšího, ale i s tímhle jsem byl na konci nadprůměrně spokojený. 80%