Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (22)

plakát

Trojúhelník smutku (2022) 

Skvělá satira posouvající realistickou absurditu na místa, která jsem snad ještě nenavštívil. Diskutuje zejména o tom, jaký je člověk, když o vše přijde. Strašně krásně provedené interakce mezi zástupci jednotlivých hierarchických skupin jsou zároveň smutné a nehorázně vtipné a člověk jen čeká, co mu Östlund naservíruje v dalších minutách. Protože ten film se skutečně ubírá pořád hlouběji a hlouběji a když už si divák myslí, že je myšlenka filmu více méně hotová, stane se něco ještě ostřejšího. Zkrátka vůbec jsem nečekal, že se bude děj ubírat svým směrem, ale hltal jsem každou minutu a poslední scéna tomu nasadila korunu i hermelín.

plakát

Top Gun: Maverick (2022) 

Technicky výborně udělaný film, který ale moc nevypráví o ničem. Postavy jsou ploché a herci tak ani nemají co hrát. Děj je předvídatelný a popravdě extrémně jednoduchý. Člověk ani neví, kdo jsou vlastně ti nepřátelé, proti nimž celá akce míří. Ale chápu, američtí letci zvítězí, ať už proti sobě mají kteréhokoli nepřítele. Stejný večer jsme se posléze koukali na klasickou Noc v muzeu, kterou jsem si popravdě užil daleko víc. Taky pitomost, ale aspoň si na nic nehraje.

plakát

1899 (2022) (seriál) 

Stejně jako mnozí další mě 1899 zajímalo zejména díky jeho předchůdci (Dark), který byl dokonalý. Narozdíl od mnohých dalších mě nicméně seriál 1899 vůbec nezklamal. Velmi pomalý styl vyprávění v kombinaci se snahou vyzradit toho v rámci epizody co nejméně určitě není pro každého diváka. Ale když na sebe člověk nechá dýchnout tu pečlivě vybudovanou atmosféru, stojí to za to. Příběh se neustále ubírá směry, které divák vůbec nemůže předvídat, až má člověk takové zvraty občas za nesmysly. Tvůrci však mají vše promyšleno a nakonec do sebe vše zaklapne. Snad jediná výtka, kterou bych osobně seriálu udělil, je dost častá nelogičnost v chování postav, které jsou zároveň oproti Dark o něco plošší. Nejvtipnější jsou scény, kdy jedna postava mluví ve svém rodném jazyce na druhou, která je úplně jiné národnosti a vůbec nemůže rozumět, ale to první postavě nevadí a zvesela (teda většinou spíš pochmurně) povídá dál. Druhá postava na ni kouká a mlčí, protože *překvapivě* nerozumí. A tohle se děje POŘÁD. Kromě toho ale skvělá podívaná. Kvality Dark sice zatím nedosahuje, ale super.

plakát

Wednesday (2022) (seriál) 

Ačkoliv se vlastně jedná o klasické americké teen drama, překvapivě seriál skóruje. Tvůrcům se podařilo neudělat z postav otravné středoškoláky, přestože jsem se toho ze začátku lehce obával. Seriál ale nabral trochu jiný směr a daří se mu poutavě vyprávět detektivku spojenou s fantasy. Wednesday sice už není ta děsivá holčička z filmů a vlastně z ní je docela normální teenager, který pouze skrývá svoje pocity, ale v rámci příběhu, který tvůrci vystavěli, vše funguje suprově.

plakát

Andor (2022) (seriál) 

Můžu s čistým svědomím říct, že tohle je zatím skutečně ten nejlepší seriál ze Star Wars. Někteří se možná tomuto prohlášení budou divit, ale i přesto že Mandalorian byl opravdu skvělý, spousta much se tam našlo a některé z nich byly vysloveně zásadní. Už jen to, že kvalita dílů (zejména ze začátku) byla vesměs dost nekonzistentní a některé z nich doslova nudné. Tímto nedostatkem Andor v žádném případě netrpí a v průběhu první série se díly zdají být lepší a lepší. Tvůrci tentokrát zvolili hodně jiný pohled na dalekou galaxii - o mnoho vyzrálejší. Není to o silných správných hrdinech bojujících proti silným zlým záporákům. Tentokrát příběh objevuje postavy daleko spíše v jakémsi "šedém spektru" a snaží se jim dát mnohem lidštější tvář. A přestože tento nápad lze v moderní tvorbě potkat celkem často, je jasné, že není snadné se s ním vypořádat a podat kvalitní výsledek. Andor tohle však zvládá na výbornou. Seriál dává čas dialogům, abyste poznali charaktery postav, abyste pochopili spletité intriky rebelských senátorů, abyste se nadechli té poněkud ponuré atmosféry opatrné a tajné války proti impériu. A o to víc se vám tají dech, když se schyluje k akci, které je docela poskrovnu a naštěstí nikdy není nevkusná a pompézní. Tímto bez diskuse zařazuji Andora vedle Rodu draka k nejlepším seriálům tohoto roku a pevně doufám, že další Star Wars se aspoň trochu inspirují.

plakát

Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství (2022) 

Asi se to nedá jinak říct, než že potenciál námětu Mnohovesmír naprosto nevyužil. Kdyby to bylo o něco víc hravé, o něco víc promyšlené a ideálně taky o dost méně předvídatelné, mohl by to být asi celkem fajn film. Takhle to ale vlastně v ničem nevybočuje z marvelovského průměru, kterého čím víc je, tím méně může zaujmout. Nakonec film nedokázala zachránit ani značka "horor," ostatně protože si nedovedu vysvětlit, kde k ní autoři přišli. A tak se nám rýsují dvě hodiny toho, co už jsme mnohokrát viděli. Škoda. Vy, kteří jste toužili po pořádně šílené jízdě mezi paralelními vesmíry s dávkou neotřelého chaosu, pusťte si raději Everything Everywhere All at Once (2022), které tuto tématiku zpracovalo stokrát zábavněji a zajímavěji.

plakát

Boba Fett: Zákon podsvětí (2021) (seriál) 

Tohodle seriálu mi je líto. Po Mandalorianovi asi všichni čekali další pecku, takže jsem si myslel, že na něj byly kladeny vysoké nároky už od začátku. Když jsem na něj začal koukat já, zdálo se mi, že je to prostě další skvělý starwarsový western a byl jsem dost spokojený. Tou dobou mi ale ještě nedošlo, že se vezu na nadšení z Mandaloriana a že Boba Fett není ani zdaleka tak dobrý seriál, jak jsem si myslel. Příběh je nekonzistentní, předvídatelný a neví, o čem vyprávět. Místy se sem tam objevuje naprosto směšná logika postav a vždycky to je dost smutný. Snad kromě linky s Taskeny to v podstatě není zajímavé a diváku nezáleží na postavách; možná tak na Boba Fettovi, ale není to proto, že by byl dobře zpracovanou postavou, ale protože ho má rád ze starých starwars epizod, přičemž svoji tehdejší tajuplnost pochopitelně ztratil už tím, že se stal hlavním hrdinou, ale zároveň z něj udělali v podstatě tuctového hodného dědu, s čímž nevím, jak by drsný bounty hunter z Návratu Jediho souhlasil. No a skvělou příležitost se záporákem (nebudu spoilovat) taky prošvihli (což mě možná mrzí úplně nejvíc). Prostě mi je toho líto, protože bych jim byl přál další povedený starwarsový seriál, ale Boba Fett jím zkrátka bohužel není.

plakát

Král (2019) 

U mnoha filmů jsem v poslední době zaznamenal výrazný problém, který má na celkový dojem naprosto zásadní vliv: nevědí totiž, čím chtějí být. Oproti seriálům je tohle pro filmy mnohem větším kamenem úrazu, protože mají zkrátka méně prostoru. O to lepší je, když pak člověk narazí na snímek, který tímto netrpí. A Král zkrátka přesně ví, kam míří a co chce divákovi vyprávět. A ačkoli je děj vlastně docela pomalý, nakonec skvěle odsýpá a v žádném případě nenudí. Když pak tohle skloubíte se suprovým historickým zpracováním, výpravou a úžasnými hereckými výkony (zas a znovu mě uchvátil Pattinson - tentokrát skoro karikaturním zpracováním slizkého francouzského šlechtice), dostanete prostě parádní snímek. A přitom je to jenom od Netflixu. Ale tím se tentokrát vůbec nenechejte odradit.

plakát

Vlkochodci (2020) 

Tak jako Píseň moře, nemůžu si tendle animák vynachválit. Rozhodl jsem se na něj podívat, protože mě hodně zaujala ta výtvarná stránka a můžu říct, že je to skutečně umělecky něco vysloveně nádherného. I kdyby nic jiného, ten vizuál sám o sobě stojí za shlédnutí celého snímku. Ale není to jenom o tom. Jednoduchý ale dobře odvyprávěný příběh, zajímavé a zejména lidské postavy se suprovým voice actingem. A pro dospěláky i malý historický přesah. No prostě co víc bych si mohl přát?

plakát

Obi-Wan Kenobi - Část II (2022) (epizoda) 

Fakt hodně jsem chtěl, aby se mi to líbilo. Těch negativ je ale prostě moc, takže lépe to hodnotit nejde. / Z trailerů jsem se trochu bál, jací budou inkvizitoři, protože se mi zdáli dost směšně namaskovaní. Nakonec ale zapůsobili docela dobře. Bohužel kromě inkvizitorky Revy, u níž jsem pochopil, že z ní chce seriál mít hlavního záporáka. Má stejnou potíž jako Yennefer v Netflixovém Zaklínači - místo silné, rozhodné a schopné ženské postavy je z ní prostě příšerně otravnej tryhard, co se snaží být vopravdu hustej, ale strašně moc v tom selhává (jak běží po střechách je tak neuvěřitelně komický :D). Daleko radši bych byl, kdyby tam měl hlavní slovo Grand Inquisitor, který se nakonec vyklubal pozoruhodně dobře. / Docela fajn je interakce mezi Leiou a Obi-Wanem, ačkoli teda to děcko je napsáno skoro dospěle, což na mě působí dost směšně. / Občasný výskyt nesmyslných momentů by měli autoři omezit, v Knize Boby Fetta jich bylo dost a hodně tím ten seriál utrpěl. / Ale abych si jenom nestěžoval. Celé to samozřejmě tahá dopředu Ewan McGregor; jeho podání Obi-Wana jako utrápeného člověka je vážně supr a ty smutné oči mu prostě věřím. No a vizuální stránka je přirozeně taky provedená mistrně. / Takže koukat dál určitě budu a musím jen doufat, že kvalita bude v průběhu epizod stoupat. Takhle by mi Obi-wanův příběh rozhodně nestačil.