Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (253)

plakát

Blbec k večeři (2010) 

“He's friends with Morgan Freeman!“ Tak to se moc nepovedlo. Nepřistupoval jsem k filmu s nějakým přehnaným očekáváním, ale myslel jsem, že to zachrání aspoň Steve Carell… Nezachránil. Občas mi připadalo, že se na filmu nepovedlo vůbec nic. Scénář je nudný, předvídatelný a nemá ani žádný vývoj. Postavy jsou zvláštně divné, jednají nelogicky a mě si ani jedna nezískala. Celé bych to neviděl tak špatně, kdyby to bylo vtipné. Protože komedie má být vtipná. Ale tato není, aspoň pro mě, protože jsem se zasmál tak dvakrát. A když se o to snaží, tak jsou to přízemní vtipy, kterým se já nesměju. Ani obsazení není nijak skvostné, ale rozhodně ho hodnotím lépe než ostatní aspekty filmu. Paul Rudd je sympatický, Steve Carell se postaral o to málo, co bylo ve filmu vtipného a na Stephanie Szostak se moc dobře dívá. Tento film rozhodně doporučit nemůžu, ale třeba se najde pát lidí, kterým se líbí. Já mezi ně ale nepatřím.

plakát

Šestý smysl (1999) 

“I see dead people.“ Asi deset minut před koncem filmu jsem si myslel, že jde o povedený mysteriózní thriller, ale nic víc. To, co se stalo na konci, mi ale vyrazilo dech a donutilo přehodnotit názor. Už od začátku filmu mě pohltila Shyamalanova typická mrazivá atmosféra, kterou ale občas lehce i vtipně odlehčí. Výborná je režie, kamera, ale nejvíc mě dostal scénář, který tak dlouho diváka uklidňuje, aby mu na konci připravil opravdu hodně nečekané (aspoň pro mě) zakončení filmu. Neskutečně promyšlený konec. Kromě scénáře má film ještě jeden faktor, který musím pochválit, a to hlavní role. Bruce Willis opět výborně a přesvědčivě ztvárnil svou typickou a přesto trochu odlišnou roli, Haley Joel Osment mě přesvědčil, že nominaci na Oscara získal plným právem, protože hraje dokonale a není nic, co bych mu nevěřil. A i Olivia Williams se mi líbila. Nakonec už musím jen pochválit výborný soundtrack Jamese Newtona Howarda, který je opět… mrazivý. Celý film jsem byl přesvědčený, že dám 4*, po konci ale nemůžu dát jiné, než plné hodnocení.

plakát

Disturbia (2007) 

"This is a lot harder than it looks on the Internet." Celý film Disturbia dokonale charakterizuje začátek a konec, k sobě se sice hodící, přesto hodně odlišné. Celý film jsem si pokládal otázku, jestli je to komedie pro teenagery nebo napínavý thriller… Po konci filmu jsem musel uznat, že měl film od každého něco. To by sám o sobě nebyl až tak velký problém, kdyby nebylo jedné věci – naprosto naivního a někdy až nelogického scénáře. Ano, chápu, že je to jenom film, ale některé věci už byly příliš přetažené. Závěr filmu není nic extra originální, myslím, že ho hodně diváků čekalo, ale vůbec jsem nebyl proti tomu, aby to takhle dopadlo. A abych jenom nekritizoval, tak bych chtěl vyzvednout výkony dvou herců – výborně svoje role zvládli mladý Shia LaBeouf a také David Morse. Co se týče soundtracku, tak ten odpovídá typu filmu a některé skladby byly velmi dobré. Není to vůbec špatný film, ale mé dojmy z něho jsou takové, jaké je jeho žánr – smíšené. Lepší 3*.

plakát

Informátorka (2010) 

"And now you come along with this scandal... - I don't want a scandal. I'm just doing my job." Velmi dobře natočené drama, na kterém je ale nejhorší, že je inspirované skutečnými událostmi. O to víc je celé vyznění filmu smutnější a depresivnější. Námětu a scénáři také odpovídá mrazivá atmosféra, která se pomalu táhne celým snímkem, a dokáže vystihnout podstatu děje i bez přesných zobrazení všech „hrozných“ scén. Scénář je povedený, ale místy mi připadalo, že děj hodně rychle přeskakuje ze scény do scény (a na první pohled bez zřejmé souvislosti) a je dost zkratkovitý. To platí spíše o začátku filmu, postupem času se to zlepšilo. Z obsazení pak celý film táhne hlavní postava v podání Rachel Weisz – ta hraje skvěle, uvěřitelně a ještě u toho většinou vypadá “krásně“. Ostatní obsazení je slušné, ale rozhodně je ve stínu Rachel. O hudebním podkladu můžu s klidným svědomím napsat, že se povedl, ale divák zaujatý dějem ho asi ani moc vnímat nebude. Nejvíce mě zaujala poslední skladba při titulcích, ta nejvíce vystihla tísnivou atmosféru filmu. Další výborný filmový počin, který můžu v tomto roce doporučit. Přesto, že toho filmu nemůžu moc vytknout (pouze drobnosti), plné hodnocení nedám – lepší 4 hvězdičky.

plakát

Konspirátor (2010) 

“One bullet killed our beloved president. One bullet but not one man!“ Historická dramata nepatří úplně k mým oblíbeným žánrům, ale s filmem The Conspirator jsem byl velmi spokojený. I když jsem o zápletce něco věděl už před filmem, párkrát se mi stalo, že mě film překvapil. Z toho vyplývá, že zápletka je docela předvídatelná, ale to co s ní udělal Robert Redford, mě potěšilo. Napětí je budováno už od začátku, sice nijak negraduje a film se nese pořád ve stejném tempu, ale to je v podstatě jen drobnost. Podle mě mohl film skončit tak o 10 minut dřív, ale je mi jasné, že ten konec tam být musel (tak, jak mi psala kamarádka). Celý film podkresluje velmi sympatický hudební složka, která speciálně v některých momentech výborně film doplňuje. Všechny složky filmu ale převyšují herecké výkony. Nemůžu říct, že by někdo svou roli nezvládl, ale zejména James McAvoy, Robin Wright a především Tom Wilkinson (ač byla jeho role docela malá) ostatní o trochu převyšovali. Do paměti se mi vryly hlanvě dva projevy u soudu – jeden Wilkinsona, druhý McAvoye – a samozřejmě také scéna tak 10 minut před koncem. Takže výborný filmový zážitek, kterému mohu vytknout opravdu jenom pár chyb. Doporučuji, lepší 4 hvězdičky.

plakát

Pátý element (1997) 

"It's a - it's a - it's a - it's a - it's a - it's a... - No no no no no no. 'Cuz if it was a bomb, the alarms would go off 'cuz all these hotels have bomb detectors, right?" Pátý element má prakticky od všech žánrů něco a ani přesto z toho nevznikla slátanina, která paroduje sama sebe. Vznikl z toho zajímavý (i když někdy trochu ujetý) film, který pobaví i dojme zároveň. A nebyl by to film s Brucem Willisem, aby v něm nechyběla pořádná dávka akce. Scénář je stejně jako celý film (a možná i režisér) mírně bláznivý, což je ale v tomto případě spíše prospěšné. Vlastně to celé připomíná Hvězdné války a já nevím, co ještě… Ale jako bonus to nabízí spoustu výborných hlášek (jak jinak, když je to film s Brucem). Film ale stojí hlavně na hereckých výkonech, ze kterých musím vyzvednout mého oblíbence Bruce Willise a hlavně výborného Garyho Oldmana. Ani ostatní nehráli špatně, jediný, kdo mě docela vadil, byl Chris Tucker (ale zase měl nejvíc hlášek). Vše pak podkresluje neméně povedený (i když opět trochu ujetý soundtrack). Pátý element je rozhodně zvláštní film, který ale stojí za podívání. Dávám slabších pět hvězdiček (hádejte, kvůli komu je ta jedna navíc)!

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

“I never caught your name. - I'm Agent Lynch. - Of course you are...“ Ano, takhle nějak by měl vypadat správný akční film – parta naštvaných chlapů, kupa vtipných hlášek, výborná hudba a skvělé efekty! Ale nikdy nic není dokonalé a v tomto případě kazí dojem hned celá druhá polovina filmu. K první půlce bych totiž neměl ani jednu výtku. Ale v druhé půlce, kde se začne víc mluvit, a kde je kladen větší důraz na děj, vše dobré nějak přestává fungovat. Konec filmu ale celkový dojem zase trochu spraví. Kromě výborných efektů ale táhnou film především představitelé hlavních hrdinů. Liam Neeson a Bradley Cooper předvádí to, co jsem od nich čekal, tedy výborný výkon. Nejvíce mě ale překvapil Quinton Jackson a hlavně Sharlto Copley. Hlášky, které za film pronese, se už ani nedaly počítat. Vše pak podtrhuje kvalitní, vhodně zvolená a trochu i retro hudba. A-Team je výborná jízda, která ale funguje pouze v první polovině, druhá je dobrá, ale kvalit první poloviny nedosahuje ani v nejmenším. Slabší 4*.

plakát

Captain America: První Avenger (2011) 

“Do you want to kill Nazis? - I don't want to kill anybody. I don't like bullies; I don't care where they're from.“ Captain America, jak už vypovídá z názvu, je film, který je naprosto přehlcen americkým vlastenectvím. A je to asi taky první film, kde mi to vůbec nevadilo, protože patriotismus k hlavní postavě prostě patří. Vůbec mi nevadila ani více než dvouhodinová stopáž, protože není opravdu čas se dívat na hodinky, děj plyne svižným tempem až do konce. Vyjadřovat se k akci ve filmu je asi zbytečné – je svižná, promyšlená, dobře se v ní orientuje a tak to má být. Akorát zpomalených záběrů mohlo být ve filmu možná trochu víc (ale těch si užijeme dost v novém Shelockovi). Soundtrack taky není vůbec špatný, i když není tak chytlavý jako u některých jiných filmů v tomto žánru. Výjimku tvoří pouze skladba Star Spangled Man, kterou jsem z hlavy nemohl dostat ještě hodně dlouho. Herecké obsazení filmu je v pořádku, akorát Chris Evans mi připadal poměrně nevýrazný do tohoto typu role, čímž ale netvrdím, že hrál špatně. Výborně svou roli hlavního padoucha zvládl Hugo Weaving, i když víc se mi líbil se „svým“ obličejem. Z dalších rolí pak vyzdvihnu Hayley Atwell, která hraje moc dobře a navíc se na ní i dobře dívá, Dominica Coopera v roli staršího Starka (kdo pak asi zdědí jeho firmu?) a Stanley Tucciho. Potěšily mě i dvě malé role pro Richarda Armitage a Amandu Righetti. Captain America je další z řady povedených komiksových adaptací, kterému rádi odpustíte hned několik logických chyb a radši se budete u filmu pořádně bavit. A rada na konec – počkejte si na konec titulků…

plakát

Pevné pouto (2009) 

“My name is Salmon, like the fish. First name: Susie. I was 14 years old, when I was murdered on December 6th 1973. I was here for a moment, and then I was gone. I wish you all, a long, and happy life.“ Ano, Peter Jackson natočil dokonalou trilogii Pán prstenů. Ale to neznamená, že všechny jeho filmy budou stejně dokonalé. Ale i přesto, že jsem k filmu Lovely Bones nepřistupoval s přehnaně velkými očekáváními, mé dojmy z něho jsou trochu rozporuplné. Scénář k filmu je na jednu stranu obyčejný, takových tady bylo dost a zřejmě i bude, ale na druhou stranu je zajímavě zpracovaný. To, co režisér zvládl, je ale vizuální stránka „posmrtného“ života – s tou jsem neměl problémy, spíše mi moc nezapadala do stylizace „normálního“ děje. Úplně nejvíc mě ale na filmu zaujaly herecké výkony hlavních hrdinů. Mark Wahlberg a Rachel Weisz se k sobě skvěle hodí, Susan Sarandon hraje výborně a navíc i baví, Saoirse Ronan i nadále ukazuje, že je obrovský talent, ale to nejlepší jsem si nechal na konec – Stanley Tucci dokázal zahrát svou postavu tak odpudivě, že si toho Oscara měl taky dostat, na půl s Waltzem. Ani konec nebyl tak hrozný, jak už jsem několikrát četl. Až na jednu scénu v něm jsem byl poměrně spokojený. Takže, Lovely Bones není vrcholné režisérovo dílo, ale za podívání určitě stojí.

plakát

State of Play (2003) (seriál) 

“I'm sorry, but you're going to have to read that in tomorrow's paper, all right?“ Televize BBC opět nezklamala a nabídla mi výborný seriál (nebo minisérie, chcete-li). To, co se vešlo do dvouhodinového filmu, roztáhl režisér Yates do šesti hodinových dílů, přesto jsem ani jednou neměl pocit, že je děj zbytečně natahován nebo vycpáván. Celkově děj výborně plyne, zápletka se skvěle rozvíjí, občas vygraduje a nezadržitelně spěje k výbornému finále. Nebudu seriál srovnávat s filmem, každý je povedený něčím jiným, přesto se mi seriál líbil o malý kousek víc. A to hlavně díky obsazení. Netvrdím, že bylo zase o tolik lepší než ve filmu (hlavně u postavy Delly mám dilema, kdo jí zahrál lépe), ale působilo na mě ucelenějším dojmem. Musím pak vyzvednout hlavně výkony Johna Simma, Billy Nighyho, Jamese McAvoye a hlavně krásné a úžasně mluvící Kelly MacDonald. Výborná byla i hudba, která nijak nerušila, pouze děj dokreslovala. Takže bych se ani nebál tvrzení, že se jedná o jeden z nejlepších britských seriálů všech dob. Seriál určitě stojí za vidění, šest dílů se dá shlédnout během jednoho dne. A mně už chybí jenom knižní předloha.