GodComplex

Berlin, dokonala Charlize a naprosto fantasticky soundtrack. Nic jineho me nezajima. 9/10

Prekvapive vyborne. Po hodne rozporuplne sedmicce, ktera vlastne jen kopirovala episodu 4 je tohle konecne nejake nove kvalitni Star Wars zradlo. Je to dobre natocene, zabavne, vtipne a pro me naprosto necekane emocinalne silne (tekutin vyteklo skutecne velke mnozstvi). Par momentu to sice lehce srazi, nejaky ten do oci bijici green screen, nebo az moc velka parodie v podani Domhnalla Gleesona, ale vubec nic co by mi zncicilo jinak vlastne non-stop kvalitni zazitek. Cekal jsem hodne malo a dostal jsem nejlepsi Star Wars za poslednich mnoho let. 8/10

Kult Carpentera, Johna Carpentera. Na muj vkus to zacne tlacit na pilu prilis brzy, ale jinak idealni smer, kterym se nova era hrorovych filmaru muze ubirat, pokud maji dobry vkus a vyrostli na kvalitnichh 80's legendach. 7/10

Z dnesniho pohledu uz lehce naivni, ale stale nadherny oldschool muzikal v krasnem prostredi. Neskutecne pozitivni a prijemny kousek. 9/10

Stranger Things byli famozni v prvni casti prvni serie. Dokud to bylo mysteriozni a drzelo si to napeti a ocekavani z toho co se deje. Ve chvili, kdy tenhle trumf padnul to byl uz jen nezbytny dojezd a jasne jsem psal, ze tohle dalsi radu nepotrebuje, protoze to nejlepsi uz ma serial za sebou. Druha serie to jen naprosto dokonale potvrzuje. Stale je tam ta 80tkova hudba a dobri herci, takze je to ok koukatelny, ale scenar je uz pomerne dost zoufale vareni z vody a ve chvili kdy se to zacne zvrtavat v jakysi Resident Evil uz jsem jen obracel v oci sloup. 5/10

Sice lehce zklamani (Necekat od toho nic investigativniho ohledne smrti, nebo detaily ohledne samotne hudby z produkcniho hlediska). Ale jinak pomerne slusny biopic od narozeni po smrt. Jinak navod k nesmrtelnosti - 1. Zacit fetovat. 2. napsat pod vlivem par sjetych songu. 3. Najmout si Butche Viga at z toho zprodukuje kvalitni album. 4. Ustrelit si hlavu. 5. Status legendy na dalsich xxx let. 6/10

Pro me jeden z nejsilnejsich filmovych zazitku poslednich let. Kdybych to vnimal okem objektivniho filmoveho kritika, tak je na tom spousta veci spatne, a bylo by to tak max na 8. Prilisna doslovnost pribehu, ktery ve vas vlastne vubec nezanecha zadne otazky (jeden ze silnych aspektu puvodniho BR), par pochybnych hercu (hlavni zenska villain androidka uhh), az rusive otravna scena ve vode tocena nekde v umelem akvarku? Ale o tohle nejde. Tady jde o ten Villeneuvuv/Deakinsuv vizualne vytribeny podklad, kde jen plesate nad nekterymi scenami, zabery a jejich atmosferou u ktere se neda jinak nez chrochtat blahem. Odkazuje to na puvodni BR, ale zaroven si to jde razantne svou vlastni cestou, ktera do mixu puvodni noir sci-fi prispiva velkou davkou postapo feelingu a nejakych tech Fallout influenci, coz je vlastne nejlepsi predstavitelna kombinace. Ale hlavne - a z toho mam radost nejvetsi - cele je to nadopovano neskutecne pusobivym zvukovym utokem Hanse Zimmera, ktery mi zni v usich jeste ted. Hodne jsem se bal proc puvodne zamysleny skladatel Jóhannsson od projektu odstoupil a proc ho na posledni chvili nahradil Zimmer/Wallfisch, ale tohle je mozna presne ten duvod a ta nejlepsi odpoved. Ty ofenzivni syntezatorove steky se mi dostali primo pod kuzi. Zimmer mi ten soundtrack nasal do injekcni strikacky a je jsem si to poustel primo do zily (bez kvalitniho kina s excelentnim sound systemem tohle nema smysl vubec davat). Dokonale spojeni moderniho pristupu s lehkymi nostalgickymi vsuvkami na original, ktere mi minimalne 3x strikli slzy do oci. V Denisove predchozim filmu Arrival jsem byl nadseny z te asi minutove sceny preletu mraky za doprovodu udernych alien zvuku. Tahle kratka audio-vizualni extaze je tady natahnuta na vice nez 2 hodiny. Nevim jaky vliv na to meli ty kafe co jsem u toho pil, ale v takovym tranzu jsem u filmu snad jeste nikdy nebyl. Behem finalnich credits jsem zustal prikovany v sedacce, poslouchal to svate hudebni opojeni a mel jsem pocit jako bych dojizdel po nejakem ultimatnim tripu. Puvodni Blade Runner je jeden z mych top10 filmu a Vangelisuv puvodni soundtrack povazuju za nejlepsi soundtrack vubec. Pokud tedy jak o novem filmu, tak jeho hudebnim/zvukovem doprovodu napisu, ze jde o dustojne nastupce, je to to nejlepsi co o BR 2049 muzu prohlasit a nemuzu jinak nez jit na plny pocet. 10/10

Kvalitka. Ten Fincher z toho sala jako nuklearni radiace. Rozjezd je sice pomalejsi, ale je to cim dal lepsi a jak u serialu obecne nesnasim kdyz se umele roztahuji na vice serii, tak tady mam naopak pocit, ze prvni serie byla teprve intro k jeste lepsim zitrkum na ktere se tesim vsema deseti. 8/10

Vypada to, ze i po 10ti letech od vydani prvniho dilu je nase planeta stale nadherna a zije na ni spousta zajimavych zviratek. Tentokrat technicky jeste vymakanejsi a zviratka si pro nas pripravila spoustu vlastnich nervy-drasajicich pribehu. 10/10

Woodyho nezavazna serialova sestihubka. Miley Cyrus me tam sice vylozene otravovala, nicmene vtipne to obcas je, hlasky to ma a bavilo me to. Vic od Woodyho v jeho veku necekam. 6/10