Legas

Chvíli se film tváří jako dokument, potom vybalí svůj letmo načrtnutý příběh cesty za sestrou a skončí nečekaně "před koncem". Z některých scén mám rozporuplné pocity; třeba s útěkěm ženy před ležícím kostlivcem v poušti. Film působí nekonzistentně, ale na druhou stranu má relativně velkou výpovědní hodnotu a nabízí spoustu zajímavých situací.

Už když můj DVD player odmítal plynule přehrát film Šeptej, jsem měl podezření, že s tímto Ondříčkovým filmem nebude něco v pořádku. A bylo to horší, než jsem čekal. Omlouvám se panu Troškovi, že jsem kdy slovně napadl některý jeho film, protože to co předvádí Ondříček v prvních dvaceti minutách (dál už jsem se bohužel nedostal), je prostě a jednoduše STRAŠNÉ. Vůbec jsem nepochopil, o čem ten film má být a co mají jednotlivé scény vlastně vykreslovat. Ten film vypadá, jakoby nějaký amatér vyrazil s kamerou do některé městské kavárny mezi místní hňupy a prostě točil, jak žvaní o tom hnědém, smradlavém. A pak se prostě a jednoduše přesunou do bytu a tam to pokračuje. Příšernost!! Nulové charaktery, nulová výpovědní hodnota. Už i ti Samotáři jsou docela průměrnou, nevěrohodnou sondou do života odrostlé mládeže, ale aspoň je to zábavný film.

Mimořádně silný příběh z minových polí, vyprávěný prostřednictvím dětí s dospěláckým postojem k životu - bohužel jim ani nic jiného nezbývá. Moc se mi líbila ústřední postava chlapce s příznačnou přezdívkou Satelit, který nejen že zařizoval kontakt se světem, respektive s válkou, ale v podstatě řídil celý uprchlický tábor. Zatímco Satelit poskytuje filmu humorné odlehčení, lez snad říct i nadhled, pak jeho vysněná dívka se svým bratrem a dítětem plní ve filmu tu tragičtější rovinu.

Dobrý rozjezd, uprostřed docela nuda, otřesný výkon jedné barbieny v naprosto trapně napsané "rozlučkové" scéně, závěr má už ale opět celkem šťávu. Nevědět o filmu vůbec nic, myslel bych si, že jde o zdařilý amatérský horůrek a nebýt aut, datoval bych jeho dobu vzniku kamkoliv do posledních 40ti let.

Venkovský učitel je pro mě dosavadním vrcholem Slámovy tvorby a jedním z nejlepších českých filmů za posledních 5 let. Prožil jsem velice intenzivně každou scénu. Porozumněl jsem, o čem film vypráví a líbilo se mi, jakým způsobem. A to je u filmu zřejmě to nejdůležitější.

Myslel jsem, že jde o vtip, ale on to je vážně krátký (samostatný?) film, který se promítá před Darjeeling Limited. Nicméně pro něj platí to samé - pěkně se na to dívá, ale neumím v tom číst.

Ve filmech Wese Andersona neumím číst, ale na tenhle kousek se celkem pěkně dívá. Občas jsem si užil i nějakou scénu. Ta úvodní s Billem Murraym je výborná. A nikdy jsem nevěřil, jak můžou být esteticky působivé záběry lidí dohánějících vlak.

Nemám moc rád červenou knihovnu, Rozum a cit Anga Leeho mě už dvakrát unudil, ale Pokání je jiný šálek kávy. Pochopil jsem Brioniny vnitřní pohnutky a následky jejího počínání, což je pro příběh nepostradatelné a tak jsem se jen nechal unášet výborně odvyprávěným filmem. Pěkný konec, moc pěkný. A Joe Wright má u mě pro příště vykřičník "pozor, slibný tvůrce".

Možná krapet nadhonocuji, ale Monstrum mě prostě sežralo se vším všudy. Narozdíl od Blair Witch, kde byl údajně nalezený záznam sestříhán ze dvou (starších!!) kamer, Cloverfield je jakoby čistě odpromítaná jedna páska z jedné kamery (evidentně HD - čili současného stroje, což je v pořádku). A jako amatérský filmař musím uznat všechny vychytávky daného záznamu. Film akceptuje fakt, že na pásce byl už předtím nahraný nějaký záznam, takže během promítání záznamu "Cloverfiled" na nás při přerušení natáčení blikne právě onen původní záznam, který doplňuje drobnosti ve vztahu hlavních protagonistů. Bravo!! Ale pozor, ti, co tvrdí, že charaktery postav ve filmu nejsou dobře vykresleny, nebo že se jedná o nějaké bezvýznamné fracky, vám docela lže (a taky asi nikdy nedokumentoval oslavu narozenin svého bratra). Takové záznamy z podobných akcí vypadají z rukou nezkušeného filmaře přesně jako v Cloverfield - tzn. že zachycují jen plácání několika lidí, jímž většinou absentéři dané párty nerozumí, a taková zaznamenaná pařba žádné charaktery nevykreslí. Pouze může naznačit, že tihle lidé exitují a umí se dobře (nebo blbě) bavit. A proč to všechno tady rozebírám? Během filmu přijde na řadu přisvícení kamery, nightvision, často vidíme jen komíhajícící se zem, nohy atd. Někomu se z toho může udělat nevolno, někdo to může udsoudit, ale má to kurva super atmosféru, je to velice nápadité a pokud by někdo někdy zaznamenal podobnou událost, asi by se výsledek od Cloverfiled příliš nelišil. Chtě, nechtě, i když je to výmysl a vlastně taková blbůstka, zařezalo mě to do sedačky jako Let číslo 93. Ono Monstrum lze brát i jako symbol jakékoliv jiné katastrofy. V Cloverfiled jde o pocity strachu z nečekaného neštěstí větších rozměrů, které rychle a nekompromisně zasáhne do vašich životů. U Cloverfiled jsem měl podobné pocity, jako u sledování záběrů z 11/9. Bez keců.

Nemůžu překousnost fakt, že se Krvavý diamant snaží na mnoha místech o něčem vypovídat, ale přitom je evidentně postaven na příběhu úprku z bodu A do bodu B. V postatě jde o nevtipnou verzi Honby za diamantem s potahem Černého sestřeleného jestřába na pozadí konkrétních událostí ze Sierry Leone roku 1999. A to mi právě vadí. Míchat nijak objevný, hollywoodský příběh, jehož středobodem je postava pašeráka (DiCaprio), se závažnými světovými tématy. Právě DiCapriova postava mi na filmu vadila nejvíce. Kdyby tahounem příběhu byl Solomon Vandy (Djimon Hounsou) a přímíchalo by se víc faktů a slovník konfliktů na dané téma, pak by film byl více k užitku. Na druhou stranu chápu, že takhle osloví více lidí a upozorní na daný problém. Mě se ovšem tato cesta nelíbí. Milí filmaři, berte si příklad z Hotelu Rwanda!!