Master19

Pro děcka dosti strašidelné. A to nemyslím jen tu lávovou potvoru, ale i bouřky, vlny či nekonečnost oceánu. Písničky tu fungují jako takový uklidňovač. O gagy se stará kohoutek, o estetiku příroda a Vaiana, příběh plyne. Pak se objeví Maui a strhává vše na sebe a druhá půlka už je jedno velké "drama". Velkým plusem filmu je exotické prostředí, které je tak odlišné od pohádek, které máme a známe.

Já se na jednu stranu nedivím Jamesi Radovi a Gerome Ragnimu (autoři muzikálu), že se jim nelíbilo, jakým způsobem Weller s Formanem upravili děj, ale ve výsledku tohle podání mělo (má) možnost a sílu oslovit mnohem širší spektrum lidí. Formanova preciznost v každém záběru (i v těch co běží za titulky) je podmaňující a Vlasy prostě musí strhnout každého. Famózní závěr a mnoho scén a choreografií se staly legendárními a jsou odkazovány a "vykrádány" v spoustě dalších filmů a seriálů. Jednu hvězdičku ubírám jen v kontextu Formanovy tvorby, kdokoliv jiný by to měl "za pět". Za jediné nedostatky při sledování tak můžu považovat to, že si Clarkova žena (sorry Beverly, ale tohle ti už nikdo neodpáře, jakkoliv je to smutné) nesundá před koupáním "trenýrky" a ukrutný dabing Dorsey Wrighta v podání Ernesto Čekana.

Neuvěřitelně civilní psychologická sonda do rozpadajícího vztahu. První třetina s minimem slov je pětihvězdičková, pak se začíná více mluvit, ale i tak jsou herecké výkony hodně nadstandardní. Hezké jsou záběry na soudobou Prahu a taky na běžnou domácí rutinu tehdejších rodin.

Ano, toto jsou ti "básníci", které máme rádi. A rozhodně to není tím, že tu defiluje zástup herců předchozích dílů. Je to prostě Štěpánek, který už začíná tušit. Já mám to neskonalé štěstí, že jsem o zhruba 10 let mladší, takže můžu inhalovat zkušenosti, které mě brzy čekají. Ano, náznaky tu jsou, ale není čas... Hezké, citlivé, pěkné.

Taková blbinka pro holky ve stylu Hotelu Transilvania.

Překvapilo mě, kolik prostoru dostávají příběhy jednotlivých postav, nepřekvapilo, že všechny končí dobře... Škoda, že film prezentuje zpěv zejména v rámci hloupého amerického středoproudého popíku. Ale ono to koresponduje s celkovým pojetím filmu, takže to aspoň drží při sobě. Nenudí, ale nenadchl.

Esence geniální filmařiny. Banální pohádková zkazka je tu zaobalena a natočena s tak působivou atmosférou, že divák těžko dokáže ve chvílích, kdy se odmlčí hudba, ba i dýchat. Já osobně jsem fascinován, když děj vyprávějí tváře nebo jen oči herců. Je tak jednoduché říct "já se bojím", ale herci jsou od toho aby hráli, ne deklamovali a tady se z nich ždímá, co to jde. Další nepopiratelnou devizou je prostředí, kde se natáčelo, těžko se toto ještě někdy zopakuje, nebojím se, že by to nějací ekologové dovolili, jistě se tehdy vyplašilo spousta netopýrů. A pátou hvězdičku ve svých rukou pevně třímá geniální Miroslav Macháček.

Trojice extrémně odpudivých chlapů s příkladným smyslem pro humor. Neopakovatelné.

Je neuvěřitelné, že tohle může běžet dnes v neděli po studiu kamarád. Nelogická japonská uchylárna pro malé děti. Jasně že tam děcka ty wtf momenty nevidí, ale já jsem třeba nad parní lokomotivou jedoucí pod vodou jen kroutil hlavou. O té holčičce s neustále roztaženýma nohama ani nemluvě...

Víc překvapení jsem už při sledování jednoho (!) filmu dlouhou dobu neviděl. Skvěle dramaturgicky stavěný příběh, kdy je divák neustále držen ve stoprocentní koncentraci, protože je tu pořád něco, co není úplně jasné. Výborná zábava (ne ve smyslu řachanda) a snad první film, kdy jsem byl z Willa Ferrela opravdu nadšený.