Tiiso

Profesionálně odvedená práce při výrobě tohoto projektu je cítit v každé minutě. V dokumentární práci patříme bez nadsázky mezi světové špičky. Lehkým zpravodajským způsobem seriál mapuje vznik hudebního žánru zvaný Big Beat, na našem území. V prvním díle se věnujeme Rock and Rollu a tvůrci zpovídají různé lidi, kteří jsou odpovědní za prezentaci tohoto stylu u nás v naší republice. Dokumentární seriál obsahuje neuvěřitelných čtyřicet dva pokračování, a já za sebe mužů říci, že Big Bít snese hravě srovnání s jinými dokumentárními hudebními pořady světového formátu, jako jsou produkty např. stanice BBC.

Komediální seriál, který je svým obsahem zaměřen na sexuální vztahy. Čtyři třicetileté kamarádky žijící na ostrově Manhattanu, někdy více někdy méně vtipnými dialogy analyzují různé partnerské situace. Tedy neustále se měnící partnerské situace, protože většina z nich žije stylem single. Otevřeně se v epizodách hovoří o sexu, někdy humorným způsobem, někdy naopak. Některé příběhy jsou kvalitnější, některé naopak. Takto bych mohl pokračovat ještě dlouhou dobu. Žánrově se seriál řadí do Komedie a tak se vyhýbám nějakému hlubokému rozebírání podtextu toho či onoho. Na mě celý tento projekt působí lehce nadprůměrným dojmem a skutečnost, že jsem nikdy neviděl tři epizody v řadě za sebou, mě brání abych dokázal více objektivně Sex ve městě komentovat.

Pomáda si vytvořila kolem sebe ochranný kult, který zavádí člověka do ošemetných hlubin rozpaků. Atmosféra je výborná a nadčasová podpořena hudbou, která zodpovídá za v budoucnu rozvíjející se různodé styly euroamerické populární hudby. To je trefa do černého a nikdo tento fakt nemá v zájmu zpochybňovat. Jelikož tento fakt je součástí samotného příběhu a dokázal zrealizovaným filmovým pojetím se dobře pohybovat napříč celým filmem. Samotný snímek není samozřejmě nic jiného než kasaštyk, ale půvabným způsobem zabalený, nedovolující masám diváků moc přemýšlet. To je pravé kouzlo lidí, kteří dokáží některé příběhy oddělit od desítek jiných, které takové štěstí neměly. Za kreace a hudební atmosféru jsem ochoten dát plný počet hvězd. Stejně tak za ústřední dvojici protagonistů. Za samotný příběh pouze dvě. Myslím, že výsledné čtyři jsou skvělým vyznáním k tomuto filmu, který přece není jen tak ledajaký.

Horečka sobotní noci ukazuje jak vypadá ve své kráse stoprocentní hollywoodský produkt, který je natočen pouze se záměrem vydělat peníze. V tomto případě obsahuje něco navíc a to profesionální doprovodnou hudbu (která zde plní větší úlohu než pouhý soundtrack) která je pevně v rukou, v té době kontroverzní, výborné kapely Bee Gees. Namíchaný koktejl příběhu prozrazuje tvůrce více než jen trochu. Líbivá hlavní postava, jak mužská tak ženská, městské reálie, náznak krvelačného cizího gangu. Hlavní hrdina toužící se vymanit z mizérie každodenního života složený ze dnů práce a jednoho večera kde může provozovat co ho skutečně baví a uspokojuje. Na Lucasovi Americké graffity, pohybující se na podobné rovině ve snaze atakovat mladé studenty jak emočně tak i ekonomický formou prodaných lístků, snímek svým obsahem nedosahuje. Z celého pojetí až moc vyčnívá snaha tvůrců o kasovní trhák a málo kdo se zajímá o srdce a poslání, které by dokázalo odolat zubu času. Právě souboj s časem film prohrává a posunuje toto dílo do propadliště dějin. Pouze sám Travolta exceluje a jeho scény s tanečních parketů dosahují jakési profesionální úrovně. Právě v těchto scénách je vidět snaha, ale také chladný kalkul tvůrců, kteří právě na těchto momentech chtěli vytvořit svůj příběh, což se samozřejmě nepodařilo a tak nám zůstal pouze podprůměrný snímek z hezkou pop music.

Obsah jak knižního tak filmového díla je natolik silný, že doslova vypadává ven ze stránek, v tomto případě z platná či obrazovky. Jasné rozhraní dobra a zla působí velmi emotivním způsobem a nedá divákovi žádnou jinou možnost než přijmout odvěkou pravdu, že opradu mír a náklonost je vždycky více než invaze ať už je motivována čímkoliv. Hass jednoduchým způsobem napsaný scénář mění ve strohé obrazy, které v tomto případě padají na úrodnou půdu. Herecké výkony jsou na úrovni. Poselství snímku je více než jasné a když člověk se opravdu zamyslí a dokáže obrazové a dialogové představy si převézt do reálných třicátých let dvacátého století, obchází ho hrůza a děs co lidé vše ve svém životě dokáží učinit.

Velké množsti velkých tváří na plátně je těžký oříšek k rozlousknutí. Ve většině případů se tento pověstný ořech nedaří rozlousknout. V tomto případě je tomu nejinak. Neubírám režisérovi jeho vůli se bavit tímto natáčením. Ale mám obavy, že se tak trochu bavil i na můj účet. Nedokázal svůj počin jasně zařadit do nějakého konkrétního rámce. Jít napříč kamerou a dějem zažitými a zatracovanými škatulkami, chce obrovský nadhled a také přehled o filmové tvorbě vůbec. Nejenom, že vzal několik osvědčených schémat, smíchal je dohromady a předložil, ale dokonce fabuluje s dějem, který zde již byl v jiném filmu. Ve zpracování mě vadila přílišná absence atmosféry a nějaké výraznější osoby nebo postavy, v neposlední řadě i charakteru, s kterým bych se mohl ztotožnit a procházet s ním všemi dobrodružstvími. Herecký výkon Hackmana a mladého DiCapria jsou jediné, které stojí za povšimnutí. Naopak výkon Stoneové je ve filmu nevýrazný a bez života. Neschopnost režiséra jasně zařadit probíhající děj do konkrétního obrazu, způsobuje, že snímek působí roztříštěně a nedává jednotný celek. Retrospektivní scény ze vzpomínkami nesplňují svůj účel a vypadají spíše naivně a dětinsky. Takže krom zmíněných hereckých výkonů zde nezbylo co moc kladně hodnotit. Snad jen ještě tempo vyprávění, které drží ucházející rytmus a pak nějaké dialogové výměny, které jasně naznačují ukryté kvality tohoto režiséra. Tedy pokud se na dialozích vůbec nějakým způsobem podílel.

Francouzská televizní produkce splnila to co si vytýčila a to co diváci od večerní televizní detektivky očekávají. Epizoda patří do volného cyklu kriminálních případů s jedním komisařem v hlavní roli a svým stálým pomocníkem. Zápletka s modrými kruhy sama o sobě není hlupá ani směšná. Má hlavu a patu a dokáže zaujmout. Vyšetřování samotné pak obsahuje dobré situace a kvalitní dialogy, které v tomto případě nejsou špatně předabovány. Snímek nikde nevybočuje z průměrné tv produkce, disponuje dobrou kamerou a hudbou odpovídající tomuto ztvárnění. Celkově film zapadá mezi dvěmi až třemi hvězdami hlavně díky příjemným hereckým výkonům.

Vybudovaná atmosféra a vizuální styl vyprávění válcuje vlastní příběh. Temná postava staršího policisty je Denzelem opravdu zahraná na úrovni, a jeho mladší kolega nikde nezůstává v ničem pozadu. Jak jsem podotkl příběhem vládne vizuální atmosféra prošpikována silným rytmem hip-hopových basů a bicích, neobvyklá kamera a dobře napsané dialogy. Společně s policejním zelenáčem se prokousáváme morálním bahnem předměstské čtvrti velkoměsta a pomalu si sami tvoříme názor na to co by mělo býti dobré a co naopak slušně vychovaný člověk nemá dělat. Příběh více a více zahání Ethana do kouta až docházíme do bodu když už situace nesnese pouhé přihlížení. To vše v gradující dějové zápletce a zvyšujících se vibrací atmosféry napětí. Závěr samotného příběhu je pak již v rukou producentů a podle toho taky vypadá. Je čistě v intencích happy endu a oproti celému filmu dobře průhledný. To víte koho chleba jíš toho píseň zpívej. To nic nemění na skutečnosti, že snímek nepatří do bezbřehé šedi miliónů průměrných počinů, ale velmi zásadním způsobem, zapříčeněným hlavně výbornou režií, vysoko z té šedi vyčnívá.

Jsem velkým fanouškem amerických automobilových, formulových závodů. A závody asi patří do závodů a ne na plátno. Nebo aspoň ne v takovémto duchu jako přináší snímek Formule. Slabý snímek plný klišé, špatně zobrazeného milostného vztahu a nereálných automobilových scén, jak na okruhu tak bože, i v ulicích města. Dialogy nezáživné a díky špatnému scénáři trpí i samotné herecké výkony.

Komediálně laděný, s akčními scénami, sci-fi příběh, který má hlavu a patu. Vybraní herci se zřejmě hodně bavili a na projevech je to v kvalitě hned moc znát. Jinak ve skrze průměrný snímek, sice obsahuje některé dialogové skvosty a pár originálních scén, ale jako celek se nad zmíněný všeobecný filmový průměr nedostává.