liquido26

Tyto polodokumentární noiry s odtažitým vypravěčem mě moc neberou. Sice určitá reálnost má něco do sebe, vše nebo téměř vše je točeno tam, kde se to skutečně odehrálo (aspoň tak to tvrdí náš pokorný vypravěč), nicméně já mám mnohem raději temné stylizované noiry. Příběh pojednává o vyšetřování vraždy starého oblíbeného kněze. Podezřelý je zmatený a lže, přesto ale ne všichni věří, že je vinen. Film mě jaksi nechal chladným a oslovil mě až v závěru v soudní síni.

2,5 Klasický béčkový horor. Zezačátku obrovská nuda, ale pak se to trochu rozjelo a začalo to být docela zajímavý. Nicméně i tak tomu nedám víc než lepší dvě hvězdičky, protože tempo bylo příliš pomalé a diskutovalo se tam víc než v poslanecké sněmovně.

Velmi dobrá hororová oddychovka z britské produkce. Příběh o transportu mysli z jednoho těla do druhého samozřejmě není nic extra, ale rozhodně jsem se nenudil. K tomu je tady ještě vynikající Karloff ve své typické roli vědce.

Tento film se Sherlockem Holmesem nese všechny znaky detektivek raných 30. let - nepříliš zajímavá zápletka, hodně pomalé tempo, ukecaný děj, žádná nebo minimální akce. Příběh je velice volně inspirován povídkami The Final Problem a Empty House, v podstatě si z nich pouze bere některé motivy a zapracovává je do nového příběhu, takže nečekejte žádnou dramatickou bitku Sherlocka s Moriartym u vodopádů. Wontner není úplně špatnej, na Sherlocka se vzhledem hodí, je docela sympatickej, ale rozhodně jeho verze Sherlocka není nijak zásadní. Podprůměrná detektivka, která dnes již téměř nikoho nemůže oslovit.

Asi jeden z nejslabších DeMillových filmů. Narozdíl od jeho westernů nebo filmů z antiky mě ty jeho pirátské prostě neoslovují (Reap the Wild Wind mě bavilo ještě méně). Příběh samotný není vůbec špatný, ale bohužel je natáhnutý téměř na dvě hodiny a zbytečně vycpán vatou, která ho má zřejmě odlehčit, ale spíš otravuje. S akcí se tu hodně šetří. První opravdu zapamatovatelná a zajímavá a defacto nejlepší scéna z celého filmu přichází až někdy po půlce (útok na Laffitův ostrov), dále se docela povedla bitva s Brity a úplný závěr na plese. Nějak zvlášť jsem nepřilnul ani k postavám. Kapitán Laffite v podání skvělého Marche je samozřejmě super, ale kromě něj a generála Jacksona už tam není žádná zajímavější postava. Dosti mě otravovala upištěná blondýna a její "humorné" scénky s fousatým pirátem.

Zezačátku se mi to jevilo jako trochu nudná a ničím nezajímavá love story, ale v momentě, kdy se začala roztáčet soukolí salemského honu na čarodějnice, přechází film do mnohem vážnější polohy, nabírá na obrátkách a na napětí a musím říct, že zhruba od půlky jsem se už bavil. Přestože je snímek hodně zjednodušenou a zmírněnou verzí skutečný událostí a díky době vzniku a cenzuře nemůže naplno ukázat zrůdnost tehdejší doby, fanatickou puritánskou mentalitu plnou přetvářky a debility vykresluje skvěle. Scéna s holčičkou a její panenkou u soudu je toho plným důkazem. Ke konci byl snímek i poměrně napínavý. No a jako třešnička na dortu se tady objevuje skvělá a krásná Claudette Colbert v roli Barbary.

Nebyla to špatná komedie, líbil se mi námět i příběh, Cary Grant samozřejmě v hlavní roli zářil, ale bohužel má tento film taky hodně mínusů. Tím první je délka. Dvě hodiny jsou sakra hodně na tento typ filmu. Z toho plyne taky druhý mínus - nevyváženost scén. Scény zábavné, vtipné i vážné (např. scéna ve varšavském ghettu) se nám tu střídají se scénami nudnými, rádoby vtipnými, zbytečně dlouhými a zcela zbytečnými. Americkou propagandu a patriotismus (nicméně Caryho postava si z toho patriotismu chvílemi trochu utahuje) je třeba odpustit neboť bylo přece potřeba povzbudit hochy na frontě.

Doktor John Garth je vědec, který se snaží vynalézt vakcínu proti stáří. Své pokusy provádí na starém a těžce nemocném muži, ale všechny se minou účinkem, a tak se doktor nemocnému rozhodne jeho utrpení zkrátit a provede na něm eutanázii. Za to je odsouzen k trestu smrti. Nicméně správce vězení je dobrák a rozhodne se umožnit doktorovi pokračovat v jeho výzkumu ve vězení než bude popraven. Garth tam s pomocí vězeňského doktora skutečně vakcínu objeví a těsně před popravou jí sám na sobě aplikuje. Co se stane? A co na to Jan Tleskač? :-D ___ Jedná se sice o levné hororové béčko (levné ale nikoliv odfláknuté nebo trapné), nicméně díky příjemné stopáži nenudí, má docela dobrou atmosféru a samozřejmě se tu objevuje legendární Boris Karloff v roli, která mu byla opět ušita na míru.

Film se velice povedl. Velkou zásluhu na tom má také nová hudba, která dílu dodává neuvěřitelnou dynamiku a skvěle to celé žene dopředu. Nicméně nikoho nepřekvapí, že hlavním esem v nohavici tohoto filmu je Lon Chaney v roli ďábelského beznohého gangstera Blizzarda, který ovládá celé podsvětí San Francisca. Jeho grimasy, výrazy, pohledy a gesta jsou naprosto nenapodobitelné a jedinečné. Stejně by mě zajímalo, proč si tak liboval v rolích postižených, zmrzačených nebo znetvořených hrdinů a antihrdinů. ____ Obsah od matriosy je zčásti tvořen spoilery a zčásti bludy.

Se stejnojmenným románem nemá příběh tohoto filmu společného vůbec nic. Sherlocka si zde zahrál Reginald Owen. Nebyl nijak zvlášť sympatický a na roli Holmese se vůbec nehodil. (O rok dříve si ve snímku Sherlock Holmes zahrál Dr. Watsona). Jeho přítele doktora Watsona hraje Warburton Gamble, který by se svým vzhledem hodil na roli prezidenta Beneše, ale na Watsona určitě ne (už jenom z toho důvodu, že Watson nebyl plešatej). Příběh je nezajímavý a nudný, i těch 70 minut je docela dost, herci nijak zásadní, ale to všechno by se dalo svým způsobem odpustit a přivřít nad tím oči, ale co se odpustit rozhodně nedá je to, že "world's greatest detective" se nám přestěhoval ze své klasické adresy 221B Baker Street do 221A Baker Street. A já se ptám: PROČ??? :-))