Helo

Fascinující, jak má série s Rambem, co se týče kvality, vzestupnou tendenci. Čtyřka byla super a nějak jsem nevěřil, že pokračování jí můžeš ještě překonat. A hle, podařilo se. Sice je tu o něco míň akce (která ale pořád stojí sakra za to), ale přesto se pořád něco děje a žene se to dopředu. Příběhem, pravda, poněkud jednoduchým a přímočarým, přesto silným, emotivním a opírajícím se o vážný témata, leč už nikoli válečný, co je však nejdůležitější, pro potřeby filmu a Rambovo postavy naprosto funkčním. Bryan Tyler opět za jedna.

Není to taková trágédie, jak se z reakcí dalo čekat, nicméně je pravda, že při srovnání s ostatníma Xmenama bych se musel hodně snažit, abych tam tu 4. hvězdu někde našel. Je to prostě takový mdlý a nijaký, protože jakkoli by Kinberg nemusel bejt úplně špatnej režisér, jak vidno, na scénářiťistika mu tentokrát nějak nevyšla.

Komu na konci neukápla slza není chlap!

Co se ksakru stalo? Skoro o hodinu delší a přitom o tolik prázdnější. Obrazově je to sice zase parádní, ale co se týče scénáře, tak jednička působila daleko soudržnějším dojmem, každá scéna tam dávala smysl v kontextu celku, měla nějakej důvod. Tady jakoby ale tvůrci pořádně nevěděli, co v prvních dvou třetinách filmu vlastně chtěj říct a tak z toho za pomocí tuny hlášek udělali komedii a za přispění klišoidních a hlavně v několika případech až humorně působících lekaček zase takřka parodii. Ne že by v prvním díle klucí nehláškovali, ale bylo to s citem vzhledem k atmosféře filmu a jejich hlášky tam nebyly jen pro cool efekt, ale dokázaly i něco říct nebo posunout příběh. Tady ne. Naštěstí tu aspoň scénárista neměl ten samej problém, jako jeho postava Bill, a ten konec (poslední třetina filmu) už za prd nestál. Ten jakoby najednou psal někdo jinej - dával totiž smysl, měl nápady, sílu a pracoval s postavama tak, jak si zasloužily a tak, aby o ně divák zase začal mít zájem. A to je další klad tohodle filmu - vyrostlí hrdinové tu jakoby snad z oka vypadli svým předchůdcům z jedničky. I kdyby za celej film nebylo řečeno, kdo je kdo, stejně by to z jejich hereckých projevů bylo totálně poznat.

Má to slabší momenty, chvílema podivnej střih a trvá tomu, než se to rozjede, ale za tu závěrečnou bitvu to stojí. Jen nevím, proč ty letící šípy maj zvuk jak výstřel z blasteru.

Ještě kousek a dal bych pět. Možná po další sérii? Ta první totiž skvěle rozehrává originální zápletku, ale pak se místama začne zbytečně zasekávat a odbočovat, přičemž ve finále některý ty odbočky vedou... nikam (zatím - tedy doufám) a ty, který jsou nakonec vypointovaný, nejsou vypointovaný úplně skvěle (snad až na jednu). Jinak to má náběh na naprostou pecku, vyzyvatele Watchmenů (sem s nima!), páč i tady je celej ten supehrdinskej koncept pojatej dost jinak, vlastně převrácenej úplně naruby, přesto povědomej (VCU FTW!). Superhrdinové tu jsou totiž pěkný zmrdi, uchyláci nebo maj aspoň jeden nebo dva psychický problémy a zachraňování lidí je pro ně jen nutný PR. A jak všichni (zaslouženě) chválí Urbana, tak já musím ještě přidat pochvalu pro Antonyho Starra, protože jeho ztvárnění Homelandera je prostě neskutečný. EDIT: Dopětkováno.

Aneb když se z USA stane klerofaštickej isl... křesťanskej stát. Silný téma a každá série nabízí hodně silných momentů a myšlenek, notně znásobených neskutečnýma hereckýma výkonama (jakkoli je hlavní postava od prvního momentu strašně nesympatická, o hereckým umu nelze ani trochu pochybovat) a výbornou režií a hudbou.Není epizody, která by nudila. Není ani postavy, která by nudila a vztahy mezi jednotlivýma protagonistama a jejich vývoj je radost sledovat. Jenomže problém nastane ve chvíli, kdy si uvědomíte, že vlastně ani po celých třech řadách se celá věc téměř nikam nepohnula a že po tolika dílech divák o fungování toho světa ví vlastně jen nutný minimum. Jasně, nějakej vývoj tam je, ale ten pořádně nastane většinou až tak v posledních třech dílech každý série a prostřední epizody tak zpětně působí jako jakási výplň, jakkoli se tam pořád něco řeší a emoce a tíseň z nich na diváka stříkaj v nevídaných dávkách. Jenže o to tady v tom seriálu vlastně jde, ne? Ne o příběh - jakkoli je to slovo v samotným názvu - ale o pohled do možná trochu nereálnýho (v rámci zasazení), ovšem mnoha skutečnýma režimama inspirovanýho krutýho světa náboženskýho fašizmu, plnýho krutostí, bezcitnosti, nedůvěry a notný dávky pokrytectví.

Příjemnej náhled do života nejlepšího fantasy spisovatele všech dob, kterej ovšem nepřináší nic extra (ten náhled, nikoli spisovatel), nejde do hloubky a nic moc nepitvá. Herecky, atmosférou, řemeslem ovšem bez výtek. A díky tomu, že se s fanservisem, kterej se taky tak strašně nabízí, film celou dobu drží hodně u země, posledních deset minut působí o to silněji a fanouškovi Středozemě dozajista způsobí zimomřavky. Škoda, že jen na tom konci.

"Yeah..." Třetí John Wick je vlastně nepřiznanou adaptací Assassins Creed. To mi nikdo nerozmluví. A musím říct, že i kdyby celej film stál naprosto za prd, tak za neskutečnou sekvenci s bojovýma psiskama (belgičáci FTW!) bych tomu těch pět hvězd stejně napálil.

Chuťovka. Příběhu to sice tolik nepobralo - je to spíš taková hollywoodská turistika, nicméně proklatě zábavná a pohlcující.