Mr.Pumpkin

Knížku jsem četl a nevítal jsem ji úplně s bezbřehým nadšením jako všichni okolo mě, ale považuji ji za docela příjemně zábavnou oddychovku. Neměl jsem tedy nějak extremně vysoká očekávání (která by mohli mít obdivovatelé knižní předlohy), ale přesto jsem byl při závěrečných titulkách zklamán, a to poměrně výrazně. Chápu, že se film nemůže držet od začátku až do konce striktně předlohy, ale ve filmu toho chybí hodně (a podstatného!), několik věcí je změněných (ne až tak podstatných, ale přesto nikoliv ku prospěchu), dějová linie ze současnosti má neskutečně ošizený konec a ta z minulosti je utnutá rovnou úplně bez konce. Všechno je děsně uspěchané, kromě staříka není žádné z postav věnován vůbec žádný prostor a celkově je film hrozně epizodní (ještě víc než předloha), plochý, ale hlavně (což je naprosto zásadní) i úplně nezábavný. 35 %

Fincher dělá co může a odvádí další řemeslně precizní práci. Rosamund Pike je výborná. Affleck hraje to, co hrát má. V první půli filmu to všechno šlape, atmosféra je skvěle budovaná a celkově film vzbuzuje zvědavost a pozornost (alespoň tedy tu moji). Nicméně všechno stojí na vykonstruovaném námětu a scénáři s několika zásadními nelogičnostmi, kdy jsem se v druhé půli (čím blíž ke konci, tím víc) kolikrát nestačil divit, co se ve filmu děje a jaké nedotaženosti v sobě scénář skrývá. To, že je ve filmu i nějaký společensky kritický přesah a jakási manželská satira je taky fajn, ale když je příběh filmu umělý konstrukt, kterému nedokážu věřit, tak prostě vyšší hodnocení udělit nelze. A předlohu rozhodně číst nebudu. 65%

Další nevýrazný film od Davida O. Russella. Nebýt výborných herců v čele s Christianem Balem, tak bych už dnes možná ani nevěděl, že jsem tenhle film před půl rokem viděl. 60 %

Moje druhé (a s největší pravděpodobností i poslední) setkání s Rehou Erdemem a opět se mi nepodařilo film nějak uchopit a pochopit chování postav. Nejdelší dvě hodiny na letošním MFF KV. 30 %

Ne, ne, ne a ne... Ani moje čtvrté setkání s Wesem Andersonem mi příliš potěšení nepřineslo a opět mě utvrdilo v tom, že si prostě s jeho filmy nerozumím. Grandhotel Budapešť je přesto, že je to asi to nejlepší, co jsem od Wese Andersona viděl (dále ještě Život pod vodou, Fantastický pan Lišák a Až vyjde měsíc), film sice vizuálně vymazlený a hereckými hvězdami napěchovaný, nicméně značně sebestředný, obsahově prázdný a ve své podstatě ubíjejícně nezajímavý. Prvních pár minut se na to hezky kouká, ale pak už až na výjimky v zásadě nezájem. Jednou stačilo a s Wesem, kterému rozhodně talent upřít nelze, jsem asi skončil (i když to už jsem minimálně jednou říkal). 60 %

Pro mě nejlepší půlnoční film, který jsem kdy na MFF KV viděl. Doufám, že budu mít brzy příležitost se u téhle neskutečně zábavné a sympatické záležitosti zase zasmát. 90 %

Velice osobní a otevřená zpověď Signe Baumane o bojích s duševními chorobami v její rodině. Baumane se daří vložit do její zpovědi i špetku humoru, což příjemně odlehčí poměrně těžké téma. Animace je krásně hravá a normálně by nechávala spoustu prostoru pro divákovu představivost, avšak je doprovázena neutichajícím vyprávěním samotné režisérky, a tak se na divákovu fantazii ani nedostane, neboť je mu přesně všechno vysvětleno, a to je dle mého velká škoda. 65 %

Solano chtěl vyprávět příběh Smutku bez konce s co nejméně dialogy. Chvílemi se mu to daří, chvílemi však již méně. Můj zásadní problém se Smutkem bez konce tkví v tom, že mi všechny postavy byly naprosto lhostejné a navíc utrpení hlavní hrdinky Cheby mi přišlo lehce vykonstruované a z toho důvodu poměrně iritující. Solanovi se tak nedaří vyvolávat emoce, což je u filmu, který se evidentně snaží emoce vyvolávat, smutné. 45 %

Velice slušný celovečerní debut Roba Browna, který se však i přes celkem skromnou stopáž neobejde bez scenáristických klišé. Ani poměrně těžké téma a přesvědčivý výkon hlavního představitele nestačí k tomu, aby měl film nějaký hlubší emoční dopad na diváka (alespoň tedy na mě) a poměrně rychle po projekci z hlavy (alespoň tedy mé) vyprchá. Šestnáct ovšem rozhodně nenudí, svižně odsýpá, dokáže vybudovat správnou atmosféru a za vidění bezpochyby stojí. 65 %

Formule 1 mě jako sport vůbec nebaví. Navíc ve filmech ani úplně nemusím sledování předjíždějících se aut, a to ať už jde o jakékoliv závody či klasické honičky. Takhle by to ale šlo. Bavilo mě to a dokonce jsem se v jednu chvíli přistihl, jak si v duchu říkám, že bych se někdy mohl na závod Formule 1 jen tak poočku mrknout. A to už je co říct! Nicméně hned druhého dne ráno jsem tuto myšlenku opět zavrhl :) Jinak jak už tu zmiňují prakticky všichni, tak Howard pořád umí a oba hlavní herci jsou skvělí. Rozhodně stojí za vidění, byť celkové hodnocení je tu lehce přestřelené. Alespoň podle mého bezvýznamného názoru :) 80 %