ratpile

Dokonalý film se závěrem, který mládi vystihuje ze všeho nejvíce. Geniální svádění Anne Bancroft, výborný mimoň Hoffman, krásna Ross, skvěle zvolená hudba Simona a Garfunkela, humor, hřičky s kamerou a střihem, atmosféra nasákla chutí něco změnit, erotikou, zoufalstvím, nadějí a to všechno neztratilo po více než 40 letech ani špetku ze své aktuálnosti a působivosti. Paní Robinsonová... :-)

Burton zahalen v naprosto konvenčním zpracování. Jestliže nějaká jeho díla absentují emoce či nějaké vygradované vyprávění, pak okázale staví na svých vnitřních světech - diváka nasají a za ohlušujících famfár závěrečných titulků vyplivnou. V člověku zůstane nějaký ten prožitek, kousek osobitého světa na plátně, vzpomínka. Zde mistr bohužel své dílo nedokonal. Svět Alenky je sice krásný, pohádkový, barevný, ale semínko jakékoliv osobitosti, se mi ve změti CGI prapodivností najít nepodařilo. Občas sice mistr vystrčí růžky, zejména v "nedětsky lidských" vlastnostech charakterů, ale Disney zřejmě drželo otěže víc, nežli by bylo příhodno. A tak hleďte, zde Alenka za Burtonova mihotavého stínu, smutně tančí pro potěchu Elfmanovi ....... pod hradem Disneyovým :-(

První srážka s Fellinim; a jistota, že žádný z jeho dalších snímků vidět nepotřebuji. Jeho poetika je mi naprosto cizí a nechápu ji (stejně jako třeba Hrabalovu/Menzelovu), stejně jako italský naturel. Nedokážu hodnotit.

Prakticky ve všem horší než Raimiho verze, a naprosto zbytečné. Kde Raimi kouzlil s barevnou komiksovou stylizací, tam Webb rozehrává cosi ve stylu indie romantického filmu. Kde byl Maguire nesmělý sympaťák a kámoš od vedle, tam je Garfield přidrzlý frackovitý Hipster. Kde byla Dunst něžnou Mary Jane, tam je Emma Stone parodii na cokoliv romantického. Dokonce ani ten Martin Sheen nenahradil strejdu Bena z původní jedničky. Samo o sobě je to celkem zábava, ve stínu Raimiho prvního dílu ale jeden z nejzbytečnějších restartů.

Akce zmáknutá dobře, místy i celkem nápaditě. Vtípky se občas taky vyvedly. Garfield a Emma Stone mi nevadí. Naopak, Garfield se do role maximálně hodí a Stone je zajímavější a vtipnější než její předchůdkyně ve starší trilogii. A vůbec, ten "neberu se až tak vázně" feeling byl tak akorát. Obrovská škoda, že veškeré drama trpí na omšelý a naprosto předvídatelný scénář a přehršel CGI elektřiny. Chtělo by to občas místo výbuchů pečlivěji budovat vazby mezi charaktery a motivacemi. To ale bohužel platí pro drtivou většinu blockbusterů. Raimi pořád drtivě vede.

Nejsem si jist, co mělo být vlastně vyzněním snímku, protože má nakročeno někam mezi antiválečný film a military fetiš zároveň. Vůbec jsem si nebyl jist, zda Clint s tématem důmyslně pracuje z pohledu "průměrného amerického balíka" nebo jde o regulérní vlhký sen Johna McCaina. Eastwood místy smysl války zpochybňuje, ulepené je to ale od toho typického křesťansko-republikánského patriotismu stejně tak. Válečné drama je to jinak kvalitní, po Hurt Locker či Green Zone ale ničím nepřekvapí. Ta vztahovo-osobní linie mě bavila mnohem víc - Bradleyho Coopera jsem lépe zahrát neviděl. Rozporuplné pocity.

Ono je především nutné brát Andělé a démony s NADHLEDEM a to pořádným. Je to proste jen hloupá, leč poměrně zábavná kriminálka, těžící z atraktivního námětu a prosředí. Vítězství vědy nad vírou, se totiž rovná vyhodit Vatikán do vzduchu, heh. ALE, ač je scénář sebehloupější, výroky o náboženství násilně naroubované , já se docela bavil. Neustále pobíhání po Vatikánu po hodině sice ztrácí na obrátkách a opakuje se, ale Howardova napínavá režije (tak debilního scénáře), do jednoho výborní herci a nečekaně VELMI efektní finále drží Andělé a démony těsně nad šedí průměru. Přidejte kulervoucí Zimmerovu hudbu, cool záběry Říma a Vatikánu, napínavou scénu s nedostatkem kyslíku, záběry z CERNu a vyjde vám poměrně slušný letní blockbuster. Stejně neškodná a zbytečná běhačka po památkách jako jednička, ale efektnější a zábavnější. Film na jedno použití.

Filmařsky hravé, účelně inovativní. Ta vztahová rovina mě ale úplně nezasáhla, jsem totiž v tomhle úplně jiný typ než Woody, byť mám neuróz asi také požehnaně. Nehledě na to, spousta Woodyho mouder platí univerzálně a trefně pobaví. Některé scény se pak vyvedly i komediálně (Walken a auto). Brilantní bylo pak zejména civilní herectví Diane Keaton, která byla opravdu boží. Na to, abych hodnotil plnou palbou, jsem se ale tentokrát ve Woodym příliš nenašel. Takový Manhattan mi byl bližší, a co nestačil dialogem, dohnal okouzlující atmosférou.

WTF. Nechápejte mě špatně, jinak pojatý, vtipnější, civilnější Marvel, bych uvítal s radostí. Tohle je ale komiksové vydání pro chudé. Tady chybí snad vše, co dělá ostatní Marvel alespoň snesitelným. Vtipné hlášky střídá korektní humor jednoduššího ražení, monstrózní akci nudná, vizuálně odpudivá, epileptická hopsačka. A ke všemu tu není JEDINÁ zajímavá postava, byť Paul Rudd nemá čím urazit. Corey Stoll je chodící plešaté klišé, Evangeline Lilly v paruce působí děsně nezajímavě a dokonce ani ten Michael Douglas nemá co hrát. Jejich postavy jsou prostě jen komiksové figurky, okleštěné o jakýkoliv zajímavější přesah. O příběhu platí to samé. Povrchní, klišovitá nuda. Takže co zbývá? Mravenčí prd.

Zrzava Heard je k sezrani, Momoa je sve variaci DrogoConanoWhatever jako doma, podvodni svet je pohadkove barevny a patricne bombasticky (laserovy zraloci, bubnujici chobotnice, podmorske giga "kaiju", giga katapulto-langusty, Dolph Lundgred s trojzubcem). Jinak je ale tenhle - obstojny superbarevny blockbuster - trochu ukazkou toho, ze dosahnout wow efektu je v dobe vsudypritomneho CGI uz takrka nemozne. Ostatni propriety filmu jsou jinak naprosto klise klasika. Zly bratr, hodny bratr hrdina, ztracena matka, nalezena matka a kupa pobihani a bitek mezi tim.