ratpile

Lahudka a velmi intenzivni zazitek. Vizualne i hudebne podmaniva, soustredene zrezirovana, scenaristicky nesmirne kompaktni, naprosto vyvazene odvypravena, evropska artovka/zanrovka. Skvely mix spinave, neuprosne reality a snoveho sveta filmovych obrazu. Herci pusobi jako skutecni gangsteri, sex i nasili pusobi zivocisne, dialogy uveritelne, a pritom jakoby se vse odehravalo za zaclonou vsedniho sveta, v jine filmove realite. Hudebni soundtrack dokonaly. Herecke vykony neskutecne duveryhodne. Jeden z filmu roku. Italove si s hollywoodskou gangsterkou posledni let, suverene vytreli zadek.

Nahy teambuilding patri mezi nejlepsi filmove sceny, jakej jsem kdy videl. Genialni, bezprostredni, ve vsi absurdite az hmatatelne uveritelne. V nekolik dalsich jsem snad ani nemrkal a v hypnoze pozoroval dechberouci Sandru Hüller. Mensi problem jsem mel, zejmena behem prvnich 30 minut, s takovym tim typickym evropskym, artovym tempem snimku. Obava z natahovaneho umeni ale vzala za sve a forma presne korespondovala s obsahem a sdelenim. Prebarevna paleta pocitu, a pritom naprosto kompaktni, rezonujici vysledek. Skoda slov. Nadherne divacke "WOW"!

Zvlastni kombinace zanrovky ala John Wick a fascinace genialnim autistou ve stylu Ciste duse. Jedno i druhe bavi, dohromady spolu, v zaveru ovsem, s dost vykonstruovanym scenarem, nepusobi vubec tak chytre, jak se v prvni polovine muze zdat. Nicmene, celou stopaz jsem se dobre bavil a 120 minut uteklo jako nic.

Bozi! Po vsech smerech naprosto vyvazena, s nadhledem pojata vec. Presne zahrane charaktery, chemie - funkcni jak v dramatu, tak v pasazich klasickeho rozjimani nad lahvi piva. Scenar je navic, tak akorat, rozkrocen mezi heist movie, linou kochacku ala McCarthy a vidlackou bromance. Vseho s mirou, vseho dostatek. "God, I love West Texas.."

Pravidelna davka lidstvi. Nadcasova, kouzelna, nostalgicka, misty horkosladka bonboniera. Kazdym shlednutim navic pribyva vtipnych detailu a souvislosti.

Zvlastni mix (sub)zanru a motivu. Intimni, voyersky, dekadentni, eroticky dusny. Isabelle Huppert a jeji hypnoticka "one woman show". Zklamal me ale zaver - citil jsem se mirne oklaman. Cekal jsem nejake zvracene kataklyzma, a prislo jen takove prekvapive fadni zuchnuti. Arogantnim MILFkam se ale neodmlouva.

Na soucasneho Burtona jsem se jiz prestal tesit, a Miss Peregrine nasemu vztahu s reziserem dala stempl. Ed Wood, Batman, Edward, Beetlejuice, nadherne desiva Sleepy Hollow - uzasne zkloubeni zahrobi a imaginace. Filmy, ktere probouzely lasku k mediu. Modernejsi Burton je spise jen CGI parodii sebe sama, ktera samozrejme nepatri mezi brak, urovne starsich, kultovnich kousku, vsak nedosahuje v zadnem aspektu.

Neco mezi Lord of War, Wolf of Wall Street a Big Short. Jen to neni tak kousave, stylove ani poucne. Ne vzdy je ale nutne tlacit na pilu. Snimek je to totiz jinak tuze prijemny, oku lahodici a prijemne jizlivy na ucet americkych valecnych jestrabu. Hill si roli padoucha navic naprosto uziva, Teller hraje na tu uveritelnejsi notu a Ane De Armas ma neustale nahozeny pronikavy kukuc naruzive spanelske studentky na vymenem pobytu. Pohoda.

Deja vu. Odtazita kamera, voice over, vypraveni ala zrychleny souhrh novinovych clanku. Cermak je ale nastesti natolik zabavnym protagonistou a Svatkova natolik krehkym zenskym elementem, ze se u toho neda stihat nudit. Ze bych si to ale pamatoval dele nez druhy vecer, to nehrozi.

Byt Easwood zustava komornejsim a vzhledem k tematice logicky klidnejsim, pripomnel mi predeslou Hanksovu roli kapitana Phillipse. Snimek se nezatezuje budovanim hlubokeho podhoubi, nezdime prehnane emoce, je ale presto neuveritelne autentickym, vtahujicim do deje a naprosto primocare soustredenym na popisovanou udalost. Hanks i Eckhart byli navic brilantni, tema uchopeno citlive a lidsky vrely zaver podbarveny nostalgickym soundtrackem byl vytouzenym dotykem tepla v ledove rece Hudson. Eastwood porad zraje a Hanks jakbysmet.