Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (697)

plakát

Ďábel nosí Pradu (2006) 

Asi je ve mě uvězněná malá brunetka toužící taky nosit Prada botičky, jinak si neumím vysvětlit, proč jsem se tak bavil. Možná kvůli perfektní aroganci Meryl Streep, pohodové Anne Hathaway, možná kvůli přitažlivé atmosféře redakce módního magazínu. Největší zásluhu na tom má snad rozpustile mrzutá Emily Blunt a její ufňukaná scéna v nemocnici. Závěr se vyloženě nepovedl, ale v rámci odpočinkové, ne třeskutě vtipné zábavy, to bylo úplně OK.

plakát

Focus (2015) 

Scénář ke konci twistí až moc a vůbec, tyhle závěry, kdy se hrdinové dozví že celý jejich život je fake, pes reinkarnací Marty Šplechtové a záchodové prkýnko keyloggerem, nesluší snad nikdy ničemu. Nicméně, mainstream ala Hollywood je to ukázkově zvládnutý. Scénář je vyjma závěru příjemně nepředvidatelný, vizuálně je to sexy od první do poslední žárovičky a občas film dokonce překvapí originálním záběrem či celou scénou. Will Smith je navíc upír, který vypadá posledních 50 let pořád stejně hustě - a stejně hustě i hraje. Hlavní femme fatale nemá v rámci skutečných hereček se svým vzezřením konkurenci. Margot Robbie by jedním pohledem postavila do latě i ty nejtěžší případy z atlasů urologie. Velká škoda laciného závěru. V rámci nenáročně zábavy rozhodně lepší nadprůměr. Na takové Ocean's Eleven se to ale nechytá..

plakát

Penny Dreadful (2014) (seriál) 

Uáá. Viktoriánský Londýn, koloniální exotika, příběhy šestákových románů, ďábel, Drákula, koupání v krvi, čarodějnice, nemrtví, vlkodlaci, prokletí, stará muzea, Egypt - vše v inteligentně pojatém, dospělém, formálně luxusním, temném balení. Jasně, někdy je to děsný mišmaš a první sérii v závěru dech spíše docházel - jenže ta dekadentní, dusná, okouzlující, děsivá atmosféra většinu nedostatků zahrabe pod tlustý nános prachu. -- Druhá série výrazně horší.

plakát

Daredevil (2015) (seriál) 

Netflix znovu boduje. Daredevil není vlastně vůbec ten typický "cool" seriál - jeho vyprávění je pomalejší, není plné neustálých zvratů a dokonce postrádá nějaký ten vyloženě nezapomenutelný moment. Kdepak, síla série tkví v pečlivě budovaných, chytře vystavěných postavách, morálních dilematech a vůbec dospělém pozadí motivací a příběhu. Kvalitnímu vyprávění pak prospívá ponurá, deštivá atmosféra nočního Hell´s Kitchen a fyzicky pojaté, bolestivé souboje. Co ale vynáší Daredevila do vysokého nadprůměru je skvělé herecké obsazení. Charlie Cox je patřičně komplikovaný a sympatický zároveň, Deborah Ann Woll bude zajímavá i v roli stojanu na rychlovarnou konvici a Vincent D'Onofrio trefil záporáka přesně mezi brutálního démona a člověka zároveň. Nebál bych se ho označit za nejlépe napsanou a zahranou zápornou postavu zfilmovaného Marvelu. Tuhle partičku chci vidět pohromadě znovu. Super.

plakát

Ghoul (2015) 

Psal se rok 1999 a mladý režisér Petr Jákl.. Bohužel, píše se rok 2015 a Jákl přichází s 1:1 kopií záhady Blair Witch. Kopie je to navíc méně sofistikovaná (lacinější lekačky, vypatlanější scénář, béčkové charaktery) a patnáct let poté působí celý ten tradiční found footage konstrukt děsně uměle. Třesoucí se kamera uprostřed lesů tu už zkrátka párkrát byla a Jáklův hype musí snášet přísnější kritéria, nežli nějaký středoškolský projekt točený na iPhone. Atmosféra se ale tvůrcům nechat musí.

plakát

Cizinka (2014) (seriál) 

Pro někoho možná až příliš vztahově/romanticky/eroticky pojatý, na každý pád ale zároveň velmi kvalitní historický seriál. Outlander není propletenec ala Game of Thrones, nemá ani spád Spartaka, není drsný jako Vikingové - mezi seriálovou elitu ho ale řádím stejně tak. Málokterá série má tak věrohodnou výpravu bez laciného CGI. Deštivé, drsné, špinavé, zároveň romantické, mýty opředené Skotsko Outlander vytěžil na maximum. Skotská vysočina tu není jen kulisou na vedlejší koleji. Seriál naopak precizní výpravu staví do role jednoho z hlavní aktérů a je vyloženě radost nechat se utápět záběry na všechny ty lesy, zříceniny a větrné vrchy. Svým tempem tak mnohem více připomíná historické snímky předminulého desetiletí, nežli dnešní urychlenou produkci, založenou na lacinějším vyprávění. Hlavní hrdinka je přesně ten typ ženské, která se dá jedině fandit, byť se dílem od dílu stává otrkanější. Z obsazení bych vypíchl ještě Grahama McTavishe, který je dokonalým prototypem nasraného vousatého horala. Další kvalitní přírůstek do rodiny Starz, ne-li zatím nejkvalitnější. p.s. Znělka je boží.

plakát

Jupiter vychází (2015) 

Už dlouho jsem neměl tak intenzivní pocity naprosté režijní ignorance. Vyjma technické stránky věci, tu není naprosto nic. Snad každá potenciálně zajímavější scéna, každá větvička scénáře mající na papíře ambice působit jakkoliv emocionálně, byla tak ledabyle, rutinně odvyprávěna, až to v rámci takto velké produkce nesnese srovnání. Vizuálně je to navíc trapně neoriginální. Smíchejte Star Wars, Hunger Games, Harryho Pottera a Die Antwoord s kupou Disney blikátek, trochou přiteplené indie scifi a voila - paskvil za 180 milionů dolarů je na světě. A kdyby to působilo málo debilně,zkuste přidat Channinga Tatuma jako polovlkodlaka na antigravitačních botách. Ehm, počkat.. Dnešní divák už viděl všechno, z více neonů a samoúčelných záběrů na obří vesmírně lodě se dnes bez řádně fungujících emocí a pečlivé gradace nikdo nepodělá.

plakát

Rychle a zběsile 7 (2015) 

Akční scény jsou tak absurdně přepísklé, že by se u jejich sestřihu do tříminutového videa jeden možná pobavil. Zbytek je ale otravná, stupidní nuda plná směšných proslovů, dlouhých záběrů na oduševnělého Diesela a stokrát opakovaného slova "family". Pátý díl v rukou Justina Lina byl tak akorát na hraně šílené akce a vcelku fungujícího příběhu. V šestce se to zvrtlo, měla ale pořád zábavnější obsazení (Rock, Gina Carano). V sedmičce se ale Wan totálně utrhl ze řetězu a stvořil bezkrevný paskvil plný blikajících světýlek, výbuchů a rámusu. Rozumně vyprávějící snímek, neustále nerušící mírou demence a snahou být za každou cenu lacině over-the-top, nikoliv.

plakát

Sedmý syn (2014) 

Takový další filmový Eragon - jak formou, tak vyprávěním. Stylizace je prakticky totožná, výprava a scénář stejně tak. Snad jen Ben Barnes je určitě o level lepší herec než ten blonďák z Eragonu. Nicméně, nečekal jsem nic víc než průměrnou žánrovku, tudíž o nějakém zklamání nemůže být řeč. Fantasy je málo a tohle byla až na vyloženě odfláknuté finále neurážející oddychovka. Nejvíc mě bavilo asi ženské obsazení - přelíčená Moore je jako čarodějka pořád charismatická sexy mrcha, Antje Traue vypadá jak MILFka z čarodějnického dílu Playboye a Alicia Vikander ještě k tomu všemu umí hrát. Škoda, že se toho nechopil někdo s čistší vizí, mohla z toho být hezká fantasy pohádka. Žánrovka je to ale, i vzhledem k mrzké konkurenci, celkem slušná a zábavná.

plakát

Slídil (2014) 

Nezapomenutelný Gyllenhaal Kopfrkingl v ne až tak nezapomenutelném snímku. Atmosféra Taxikáře/Collateralu byla funkční, ale veškeré vyprávění se hrozně táhlo a z letargie mě občas probudil pouze nějaký Gyllenhaalův narušený dialog. V posledních třiceti minutách chytil snímek konečně spád, ale přerod hlavního antihrdiny v absolutního psychopata jsem očekával po prvním pohledu na Gyllenhaala, tudíž bych zábavnější cestu k němu ocenil. Poslední scény měly ale přeci jen jiskru a přidaly postavám trochu absurdního fištrónu, který tak citelně chyběl prvním šedesáti minutám. Ty moderní, kariérní, individualistické poučky musí pobavit každého zaměstnance větší korporace.