jatamansi

jatamansi

Jana Buchtová

Česko


16 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Mise (1986)

  • poster

    Sophiina volba (1982)

  • poster

    Lovec jelenů (1978)

  • poster

    Tenkrát v Americe (1984)

  • poster

    Jih proti Severu (1939)

  • poster

    Mrtvý muž přichází (1995)

  • poster

    Ohnivé vozy (1981)

    Poprvé jsem je slyšela, ano, slyšela, z walkmana v roce 1985 na tehdejším jugoslávském pobřeží a také poprvé uslyšela jméno Vangelis. Na film jsem si musela ještě pár let počkat. A jakmile jsem slyšela první tóny, bylo to stejné jako kdysi. Labutí kůže a sevřený krk. Rázem v topce mých nej. Hudba neztratila své kouzlo a neztratil jej ani film. Při žádném z dalších sledování. Chariotr of Fire se nedají vidět jen jednou, je to droga, droga jménem film spojený s drogou jménem hudba. (Jen Ben Cross dnes už není takový mladíček jako kdysi. Ale Žid, mám takové nějaké židovské období, Amen, Pianista, teď Ohnivé vozy. Skladba za skladbou plyne jako organická součást filmu. Vangelis tehdy nebyl pojmem jako dnes a tohle byl jeden z prvních soundtracků, který jsem si pořídila. Do mého zlatého fondu tedy patří nejen film, ale i hudba. Nehledě na to, že Vangelis naplňuje mou lásku ke sborovému zpěvu měrou vrchovatou. Natočit strhující film, kde je prvoplánový běh, zpěv a Bůh, to je opravdu umění. Mravní poselství pak je věcí druhou.

  • poster

    Casablanca (1942)

    U mne je Casablanca tím kultovním filmem, ale neberu nikomu jeho názor, pro mladší ročníky je možná už trošku přešlá, ale to je víc starších filmů. Viděla jsem ji černobílou i kolorovanou, s titulky a s dvojím dabingem. V různých kombinacích. V kině i v televizi. Jasně nejlepší je černobílá a s titulky, kolorovaná je otřesná. Ale zase je s tím lepším z dabingů, kupodivu z novácké dílny z roku 2000, kdy Bogarta mluví Alois Švehlk a ten hlas alespoň odpovídá. ČT udělala nový dabing Casablanky v roce 2006, se Šromem a s Bebarovou, a to je naprostá katastrofa. Jo, a nejlépe se sleduje v Aeru a s kamarádkou. Že je Casablanca fenoménem nejen pro mne dokazuje i její časté zmiňování v amerických filmech a knihách. Namátkou v Deníku americké manželky by hrdinka ráda vyměnila domácí večírek za sezení u TV a za xté sledování Bogarta s Bergmanovou. Což můžu i já.

  • poster

    Plynové lampy (1944)

  • poster

    Apokalypsa (1979)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace