hobbitko

Takzvaná komedie, která se neštítí skutečně ničeho a v zoufalé snaze učinit film vtipným sahá na úplné žánrové dno a hojně využívá tak pokleslých prvků, na které se místami nedá koukat - obří tlusťoch Murphy prdící přes celé město, tatínek prdící u večeře, obézní dítě zvracející večeři zpátky do talíře a další ukázky orálně-análního "humoru". To skutečně existuje někdo, komu tohle přijde vtipné?

No jo no..Krásná Dakota Fanning, která září talentem i v těch dvou záběrech, které ve filmu má, film to ale neutáhne. A zdá se, že tu maskérku taky nevyměnili.. :-)

Typický příklad ždímačky made in America. Jak tady již bylo napsáno - ukázkové zneužití citlivého tématu, klišovité, předvidatelné, prvoplánové. Za pochválení stojí Abigail Breslin a výběr hudby, ovšem logika šla mnohdy stranou, právník by u toho filmu neskonale trpěl a pozornějšího diváka musí přivádět k šílenství, jak laciné a průhledné triky na něj tvůrci zkouší. A už skutečně šílím z toho, jak v americkém filmu, nebo seriálu postava za žádných okolností nesmí projevit ani zdravou míru sobectví, aniž by za to byla zatracena jak ostatními postavami tak scénáristou, který z ní nakonec musí zákonitě udělat Matku Terezu, aby to americký divák ztrávil. Je mi líto, příběh to byl rozhodně smutný a silný, ale tahleta americká hra na svatozář nad jejich hlavami mi už nějaký ten pátek pije krev.

Ze začátku super, později tragédie. Prostě americká klasika a la vydojíme, co to dá. Nicméně již od začátku byla vidět určitá šablonovitost a klišé, kterým se tvůrci mohli vyhnout a později s rychlostí padajícího kamene klesala vtipnost, šmrnc a mnohdy i smysl. Snad nikdo neočekává, že divák uvěří tomu, že se jedné nemocnici během 9 let přihodilo všechno, co mu scénáristé servírují. A že by hlavní postava mohla mít konečně klid a něco se v jejím životě mohlo udát bez top 10 tragédie na ostří nože? Dejte pokoj, to by přece mainstreamového diváka nemohlo bavit! Ovšem já už jsem v deváté sérii těch zvratů, šíleností, tragédií a adrenalinových zážitků poněkud přesycená..

Pěkné, barevné a má to svou magickou atmosféru. Film, který neurazí, dokonce má potenciál příjemně zahřát u srdce. Takové filmy mám ráda.

Jak kdysi napsal recenzent původní redakce Cinemy v recenzi na Vyjednavače - osahané kliky, ale půdorys nečekaně originální. S P O I L E R S: V tomto thrilleru uvidíme všechno, co se do tohoto druhu filmů dává - idylický začátek, postupné zhoršení situace, závěrečný boj o život, do toho několik lekaček. Ale celé je to vystavěno na nečekaně originálním základu, který mě velice mile překvapil a v mém hodnocení filmu přidal dvě hvězdy a který mi dovolil zapomenout na fakt, že ve skutečnosti by se dívenka asi těžko mohla léta vyhýbat zubaři nebo lékaři, který by přišel na to, o co jde. Navíc ta malá/nemalá je zahraná velice dobře. Rozhodně však nedoporučuju rodičům, kteří zvažují adopci :-)

Škoda, že až na konci mi došlo, že to ten pan nemyslel vážně, bavila bych se mnohem víc :-)

Můj oblíbený relaxační žánr, takže i když to objektivně nedosahuje moc vysokých kvalit, mě se to líbí :-)

Tohle myslí vážně? Slečinka, která se chová, jako by měla mínusové IQ je najednou hvězdou seriózního časopisu o financích kvůli tomu, že si na sebe navlíkne zelenou šálu a život strávila ve výprodejích a umí kecat jenom o nich a ničem jiném? A kromě Skandinávské delegace, kterou vyfackuje, protože nemluví jejich řečí i když na pohovoru tvrdila pravý opak navíc ještě okouzlí inteligentního sympaťáka, koho jiného než svého šéfa? Romantické komedie mám velice ráda, ale nesnáším, když u nich musím vypnout mozek, a v momentě, kdy mě film přinutí obrátit oči v sloup a znechuceně odfrknout to znamená jenom jedno - odpad. A co PROBOHA ŽIVÝHO měla znamenat ta taneční scéna??? Kdykoliv tahle slečna měla být jakože "roztomilá" byla akorát trapná trapná TRAPNÁ!

80-90 procent. Řemeslně úchvatně zvládnuté, herecky skvěle odehrané, Mendes je Mendes, tj. mistr. Penetrující sonda pod pozlátko spořádaného, naleštěného, spokojeného života, odkrývající stejně bolestnou pravdu jako Americká krása, ale tady to není bráno s takovým nadhledem a lehkostí. Výsledkem je drásající drama, zanechávající znepokojivý, pod kůži plíživý pocit beznaděje a na rozdíl od Americké krásy jsem po zhlédnutí neměla pocit, že svět je přece jenom krásné magické místo. Film otevírá spoustu dveří a většinu z nich i nechává otevřené, otázky zůstávají nezodpovězené a naděje jakoby vyprchala.