Satan

Cuarónova vize budoucnosti se značně liší od svých vrstevníků. Nikde nenajdete sportovní káry s 1000 koňmi jedoucí 400 km/h nebo obrovské interaktivní mrakodrapy, ale zato spolehlivě narazíte na lidskou nesnášenlivost, všudypřítomnou špínu, strach a beznaděj. To, co Children of Men vyzdvihuje nad ostatní tituly ročníku '06, jsou perfektní dlouhé záběry kamery s minimem střihu a vynikající živočišný výkon Cliva Owena. Nečekejte však nějaký převratný film co se důležitosti týče, ale snímek příjemně vyhýbající se stereotypu s výtečnými výkony hlavních představitelů. Excelentní filmařina a dokonalé řemeslo. [Přesná stopáž: 105 min]

Svěrákovic Jan „český Spielberg“ a Zdeněk „kde jsou moje blatníky“ opět bodují a jejich spolupráce českému obyvatelstvu přinesla další skvost české filmové tvorby a jeden z nejlepších porevolučních snímků. Svěrák si svou roli tradičně vychutnal, Rudolf Hrušínský pohladí na duši v jedné ze svých posledních rolí (a opět plně boduje – „Kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny.“) a z Jana Třísky respekt přímo sálá. Nádherné, čisté, duševně velice silné a přitom tak hravé a triviální. [Přesná stopáž: 97 min]

Nestárnoucí legenda opět z pera pánů Svěráka a Smoljaka. Jemný smysl pro humor, vynikající Abrhám a znovu umně podaný svěží námět, je takřka pro český národ nemožno neznat. „Fantom RaJ“ v akci a je jen škoda, že zlatá éra českého filmu je dávno v prachu a poslední desetiletí se naše filmy potácejí v té nejhlubší jámě pekelné, kde se žení Janák s Troškou a za svědka mají Soukupa. Smiluj se filmový bože a dej ještě duu S+S do vínku pár vynikajících nápadů, aby nás z této smradlavé jámy alespoň na okamžik vyzdvihli mezi seriózní evropskou tvorbu. Smiluj se. [Přesná stopáž: 85 min]

„Nevzpomínám si, že bych na tebe zapomněl.“ Věta, která sama o sobě Memento nádherně charakterizuje. Christopher Nolan mě již od začátku padnul do oka. Jeho způsob režírování se mi líbí a velice zamlouvá. Insomnie je skvěle zahraná netradiční kriminálka s nádechem mrazivého thrilleru. Batman Begins je jeden z nejlepších prequelů; Nolan netopýra polil živou vodou a nechal vzpomenout na první dva filmy pod taktovkou Tima Burtona. Dokonalý trik je pak vrcholem kamerových hrátek, vytříbeného scénáře a perfektních hereckých výkonů v čele s Balem. Trochu mě mrzí, že Memento vidím jako jedno z posledních děl v (teď už můžu říct) mistrově kariéře. Hledáte originální kriminálku s geniálním scénářem, dokonalou režií a úctyhodnými hereckými výkony? Lepší než Memento zřejmě nenajdete. Už od prvních záběrů mě totiž Nolan doslova ničil nejasnými otázkami a neobvykle pojatou režií. Černobílá kompozice střídá barevnou, retrospektivní vyprávění na sebe nádherně navazuje a k tomu všemu herci odvádějí výjimečné výkony, a to jak v případě potetovaného Guye Pearce, tak i Trinity Carrie-Anne Moss, která všem dokázala, že umí víc, než jen pár otoček, lézt po stěnách a vysolit do Smithů několik zásobníků naráz. Memento je výborná, originálně pojatá detektivka, která čerpá z netradičního scénáře a brilantní režie Chrise Nolana, který se rázem řadí mezi mé oblíbence. Víc takových námětů, víc takových kriminálek, víc takových experimentů. Víc takových Mement. Víc! [Přesná stopáž: 109 min]

Divné věci se dějí pořád, osud je nevyzpytatelný až běda a ten euforický konec počínaje padáním žab - působivé. Osudy se proplétají napříč kamerou, střihem a přesně dávkovanou režijní precizností PTA. Bohužel, po druhém zhlédnutí film trpí na dlouhou stopáž a přílišnou repetitivnost jednotlivých motivů a postav. Některé mají dramatický oblouk extrémní (Tom Cruise), některé v podstatě nulový (John C. Reilly) a některé jsou až otravné (William H. Macy). Jako celek to drží pohromadě jenom kvůli nápadité režii, hudbě a dynamickému střihu. Mít to o hodinu míň a být to podstatně méně over the top a ne tak uřvané a ubulené, je to geniální. Kolem a kolem i tak jeden z nejlepších síťových narativů.

Je zapotřebí si uvědomit, že Kancl nepatří mezi typické britské sitcomy ani americké slátaniny s tím nejspodnějším humorem. Kancl je unikát, který si ze všeho bere trochu a navenek se snaží tvářit jako dokument o fiktivní firmě. David Brent je neskutečně cynické a arogantní hovado, které si přeje jediné – pohodu a humornou „atmošku“ ve svém kanclíku a jestliže se ho někdo v legraci snaží trumfnout nebo ho ponížit, je zle. The Office startuje jako komediální bomba a finišuje téměř tragickým koncem a je zajímavé sledovat, jak seriál postupně mění tvář, jak z nevinné legraci přerůstá k vážným chvilkám s myšlenkami o pracovní morálce, vztazích mezi lidmi v práci a v životě. Proto mám tento „kanclovský“ humor tak rád. Ricky Gervais do toho dal daleko víc, než jen, že naházel do dílů pár fórků a bavte se. Kancl má vnitřní poslání a i když se k němu dopracovává přes narážky na černochy, postižené, homosexuály, kanadské žertíky a shazování lidské suverenity, každý díl mě donutí svým způsobem zapřemýšlet a to se mi na Kanclu tak líbí a proto jsem si ho zamiloval. 1. série = 100% | 2. série = 100% | 3. série (vánoční speciál) = 100%

Největší akce v dějinách stěhování pod taktovkou dvou geniálních scénáristů Svěráka a Smoljaka je zdárným příkladem klasické české komedie. Navíc tolik českých hereckých es v jednom filmu, to se hned tak nevidí. Herecké partičce samozřejmě vévodí Rudolf Hrušínský, který jako obvykle strhává všechnu pozornost na svou osobu a celému filmu dominuje jeho brilantně zahraná postava doktora Radosty. Sled nesmrtelných hlášek, kultovních dialogů a celého konceptu dělají z Kulového blesku nesmrtelnou klasiku české kinematografie a rád se na ni znovu podívám. Já bych si prosím tu brazilskou kávu dal. [Přesná stopáž: 82 min]

Soderbergh si možná usmyslel, že po šesti letech by konečně mohl natočit něco smysluplného a tak se vrátil k Dannyho parťákům. Naštěstí pro mě to byla satisfakce za letošní podprůměrné třetí díly a já Stevenovi tleskám. Křečovitá a nepřehledná dvojka je ta tam, tento díl přišel bavit a sálá z něho jak sebevědomí všech zúčastněných (Al Pacino ruluje nejvíc, co si budeme povídat), tak i pohodová atmosféra ze sice provařenějšího, nicméně zábavnějšího a uvolněnějšího příběhu. Je až dechberoucí sledovat tolik hereckých ikon v jednom záběru, ale na to už bychom si pomalu měli zvykat…a nepobavila jen snůška vtipů, ale i viditelné narážky na Kmotra (Garcia překvapivě nejlepší výkon po Pacinovi aneb Kmotr vždy a všude). Kde byl děj trochu uspávací, tam ho jako vždy doplnila rytmická a vhodně zvolená hudba. I přes všechna tato pozitiva doufám a věřím, že Dannyho parťáci si budou užívat dovolenou a už se na žádnou loupež chystat nebudou. Nedráždi hada bosou bankovkou, chtělo by se dodat… [Přesná stopáž: 122 min]

Filmy ze sportovních prostředí mají jednu velkou nevýhodu – prostoduchý scénář, který je okamžitě odhalen a divák už pak jen čeká, jakými prostředky se režisér dobere ke kýženému konci…We Are Marshall bohužel není jiný, ale přeci jenom se v něčem od svých soků odlišuje. Jakoby si McG vzal od Charlieho andílků oddech, půjčil si maximálně tak agresivní kameru a svou klipovitou režii s vysokým počtem střihů nechal doma (samozřejmě zápasy jsou věc jiná). Příběh se ani neline pomalu, ani nijak ďábelsky nepřeskakuje z místa na místo, ale jen tak proplouvá mezi postavami a vytváří uvěřitelné prostředí, které, ač jsem zezačátku avizoval, nepobralo moc na originalitě (teatrální a nenápaditý scénář mluví za vše), zato chytne pevně a nepustí. K této fiktivní ideji dopomáhá i duo výborných herců – zažraného fotbalového trenéra McConaugheyho a zamlklého, vzpomínkami zranitelného Matta Foxe, který snad tímto filmem konečně utvrdil, že nejsou jen Lost a doktor Jack. Rozhodovat se mezi 3* a 4* nikdy není med a v tomto případě za velmi překvapující citlivou režii McG, výborně zahrané postavy a fakt, že se jedná o skutečný příběh rád přimhouřím oko. We Are? Marshall! [Přesná stopáž: 131 min]

Renesance je jako francouzské kreslené Sin City. Renesance je jako počítačová hra, kterou nelze hrát. Renesance je jako oprášená noir detektivka s novými sci-fi stránkami… Hlavním kladem a zároveň záporem této vizuální třešničky je osobitá animace, která na jednu stranu šokuje v pečlivě prokreslených detailech a hraje si s černobílým obrazem jako kočka s myší, ovšem na stranu druhou je to bohužel to jediné, které stojí za zhlédnutí. Temný sci-fi příběh o minulosti, přítomnosti a nesmrtelnosti je vyprávěn tak tuctově a fádně, až ta obrazová stránka vyloženě zamrzí. Koneckonců ani ten Craig mi sem moc nepasoval a nebýt „neviditelných“, ani bych se nedočkal nějakého mírného povyražení (scéna v prosklené zahradě určitě nejlepší z celého filmu) v již tak chladném syžetu. Nabízí se otázka – budila by Renesance takový rozruch, nebýt té jedinečné animace? [Přesná stopáž: 101 min]