uiu

Když si čtu recenze těch, co dali 3 a méně hvězd, je mi do smíchu. Tady někdo nepochopil, že dvojka Jump Streetu paroduje sama sebe a jedničku, že již na začátku je řečeno, že lidi chtějí to samé a to stejné opět dostaneme. Skoro oscarový Jonah Hill a Channing Tatum hází hlášku za hláškou a ukazují, jak má správné hetero-mužské přátelství vypadat. Tatáž zápletka - hledání dealera na škole, jeden z nich se stane oblíbeným a zavrhne toho druhého, opětovné spřátelení a narážky na předchozí díl i na jiné filmy, ve kterých tihle dva hrají. To je 22 Jump Street. Potitulková sekvence mluví sama za sebe :)

Matthew McConaughey je sice pan Herec a už si role pečlivě vybírá, ale v tomto projektu šlápl trochu vedle. Kdybych měla příběh shrnout, tak dva kluci najdou na opuštěném ostrůvku chlápka jménem Mud, který se očividně před něčím skrývá. Zabil manžela svojí lásky z dětství a čeká na správný okamžik, kdy s ní bude moct utéct. Tahle naivně romantická rovina příběhu se protíná i s první láskou hlavního hrdiny a i když se film může pyšnit hvězdnými jmény (Reese Witherspoon nebo Michael Shannon) nic víc nenabízí. Takže spíše očekávejte romantické drama, pokud ale romanťáky nemusíte, tak rychle ruce pryč.

Víte, co bylo na jedničce (a i víceméně na dvojce) Transformerů tak super? Hlavní postava byl outsider teenager, se kterým se dalo ztotožnit, který se omylem dostal do války mezi dvěma mimozemskými hnutími. Bylo to vtipné, akční, mělo to příběh, který by se dal odvykládat a docela i slušnou myšlenku. Čím víc dílů ale přibývalo, tím víc těhle atributů odpadalo. A Age of Extinction je už nejvíce ochuzený o všechno, co původní Transformery dělalo Transformerama. Když začnu lidskými postavami, tak Mark Wahlberg je jen uprděnej fotřík, co se moc bojí o svou dcerušku (která je po vzoru Megan Fox jen pěkná vždy dokonalá prdelka). Optimus Prime nemá rád lidi (?!) a hlavním postavám pomáhá jen proto, že je jim dlužný svým životem. Původní Autoboty vystřídal jakýsi samuraj (kdy v dějinách Autobotů došlo k japonské éře??), tlusťoch s vousama a Autobot v baloňáku, wtf? Kdybych chtěla někomu povědět, o co tam šlo, tak v podstatě neexistuje žádná dějová linka a tohle akční nic se tam děje skoro 3 hodiny! Na to, jakou má film stopáž je tak smutně sestříhaný, že spousta scén na sebe jakoby ani nenavazuje, filmové chyby vidíte každé 3 minuty a motivace postav spolu s jejich dialogy je k pláči.

Tak opět půjdu proti proudu zdejšího hodnocení, protože víc než absolutní průměr v tomhle blockbusteru nevidím. Nějaký scénarista se v sobotu večer nudil u televize a zrovna dávali Zdrojový kód z roku 2011. Tak ho napadlo udělat film o hrdinovi, který se vrací v čase, kdykoliv je zabit a jako jediný si pamatuje, že se čas vrátil a dokáže se tím učit z chyb a dojít až k cíli. Namísto teroristy, co chce vyhodit do povětří vlak tu máme mimozemšťany sužující naši zemi a namísto Jakea Gyllenhaala máme Toma Cruise. Stejně jako ve Zdrojovém kódu tu má hrdina svou osudovou lásku, do které se zamiluje a snaží se ji zachránit. A protože teď frčí robotické obleky, proč bychom do nich hrdiny neoblékli a nepřidali pár bum bum a pif paf. Neustálé vracení se na začátek a procházení situací, co jsme již viděli mě unavovalo, stejně tak nucená romantika mezi Cruisem a Emily Blunt. Rozhodně to není film, který bych si pustila podruhé a jako sobotní megafilm na Nově s 20 reklamami si nic víc nezaslouží.

V dnešní době je těžké natočit romantické drama a sáhnout po látce teenageři s rakovinou se do sebe zamilují je asi to nejjednodušší řešení. Film je tudíž plný klišé, oba vědí, že láska navždy to asi nebude a máme zde manifestaci toho, jak je život nefér, když umíráte a je vám 18. Nejsympatičtější postava je nakonec Willem Dafoe, který hrdinům od srdce řekne, co si o nich myslí, tedy že jsou jen mezníky v evoluci lidstva a nejednoho diváka naštve, že děcka nemocné rakovinou můžou jet kamkoliv na dovolenou a organizace proti rakovině jim to zaplatí.

Menší výhrady by tu byly, ale jako dvojka k úžasné jedničce je film uspokojivý. Podle mého názoru se ztratila ona dětská hravost z jedničky a máme tu Škyťáka, který dospěl v muže a musí se smířit s tím, že jednou po svém otci převezme otěže vůdce vesnice. Když se za filmem ohlédnu dva dny po shlédnutí, vlastně si vybavuju, že Škyťák poznal svou matku a bojovali proti nějakému Dragovi, který si chtěl všechny draky podvolit a zničit Vikingy, kteří mu stáli v cestě. Jeho motivace proč je nejasná, stejně tak, proč člověk, který draky nesnáší je používá k podvolení lidstva. Ale stačí se podívat do očí Bezzubce a všechno odpustíte. Letecké scény jsou úžasné a je jich více než v jedničce, stejně tak se zvýšil počet draků a vtípků a nejde se zlobit na nedomyšlenost filmu pro malé velké diváky.

Na film o Šípkové Růžence pohledem záporné postavy jsem se těšila už několik let, co studio nápad ohlásilo. Ovšem nevycházela jsem z úžasu zklamání. Možná je to jen můj problém, ale dost mi vadil překlad titulků - a dost se děsím i českého dabingu - kdy Maleficent je pojmenována jako Zloba a Aurora jako Růženka (to se dá jakž takž strpět). Takže už od začátku se divák diví, proč se ta milá roztomilá víla jmenuje Zloba - aha, o 30 let později to bude mít nějaký důvod. Stejně tak jsem nepochopila, proč jsou na začátku 3 víly kmotřenky počítačové a později hrané nebo proč ta krásná Růženka, o které se mluví, je hrána nesympatickou, s nosem navrh a viditelnou parukou, Elle Fanning. Proč "Zloba" Růženku proklela a pak ji ochraňuje lépe než kmotřenky. Proč Stefan zradil Maleficent a přestal za ní do lesa chodit. Jak se sirotek Stefan z chléva dostal až do komnaty krále. Proč postavy jednají tak, jak jednají, když k tomu nemají žádnou motivaci ani důvod. Film nefunguje ani jako pohádka ani jako fantasy. Pro děti moc zdlouhavé, pro dospěláka moc nedomyšlené.

Patřím ke generaci, která vyrostla na Godzille z roku 1998, takže tento návrat ke klasické japonské Godzille byl pro mě trochu WTF. Ale všechny palce nahoru, protože zpracování a akčnost snímku je nadčasová. Postavy jsou sympatické a i když jsou klišoidně načrtnuté (muž je voják, žena sestřička), tak si vás získají. Snímek skýtá nejedno překvapení v ději a posunuje nově oblíbený kaiju movie na nový level.

Film má odvážnou a dobře našlápnutou myšlenku, ale utápí se v demenci hlavní zápletky - oduševnělý synek pustí do domu bezdomovce, kterého chce partička mladých zabít, takže pokud jim bezdomovce nevydají, pozabíjí všechny. Dále tu máme obrovský dům se spoustou místností, že ani rodina, která dům zná do poslední cihly, nedokáže zběhlého homelesáka najít. Navíc zde máme utopickou budoucnost, kde se každý rok pořádá něco na způsob Hunger Games, akorát v ulicích města, a od začátku nám představují hrdiny, kteří jsou na tuto skutečnost již zvyklý a podporují ji, jsou rozhodnuti bezdomovce zabít, ale jak synáček utrousí pár slziček, tatík se rozhodne bezdomovce chránit, i když asi půl hodiny předtím chtěl zabít jeho dceru - wtf?

Na tenhle film musí mít člověk náladu a musí přistoupit na jeho fantasmagorijní zápletku. Dva manželé nemůžou mít dítě, tak si sepíšou vlastnosti, které by od svého dítěte chtěli, zavřou je do truhličky a zakopou na zahradě. Přes noc jim na zahradě vyroste jejich vysněné (asi sedmileté) dítě. Pohádka od Disneyho, která popírá jakékoliv racionální myšlení (když odhlédneme od faktu, že dítě vyrostlo ze země), kde se nikdo nestará, odkud se malý Timothy vzal (já bych si asi myslela, že to dítě unesli). Navíc je to taková ta typická filmová rodinka, kde všechno jde, když se chce spolu s typickým poselstvím, že když je člověk jiný, neměl by se za to stydět. Film není špatný, ale je natočený až moc vážně a nejspíš jen pro věkovou hranici Timothyho.