e-pilot

Zajímavou retrospektivou českých filmů posledních 20ti let provází svým vlídným hlasem Viktor Preiss. To je jedno velké plus oněch dokumentů. A další plus je, že se autorům cyklu podařilo sestavit mimořádnou skvadru filmových tvůrcům, aby se na svá díla koukli s patřičným odstupem, a někdy i dost sebekriticky.

Kinobox zažil tři etapy. První, které kralují Roman Holý a Miloš Kohout, v níž šlo o filmy a skeče byly vtipnou třešničkou na dortu (Pamatujete na Miloše-lidojeda???) Druhou, ve které zněl už jen hlas Holého v monotónních promluvách. A třetí, ve které převtipovaný Čtvrtníček zabil film. Co je moc, je moc. Z Kinoboxu vzešla snad jen jedna jediná trvalá hodnota - cena Český lev.

Spíš k pobavení, než k praktickému využití. Kdo z nás ztroskotá na opuštěném ostrově, přežije pád letadla v džungli, propadne se průrvou v ledovci...??? Škoda, že neexistuje česká verze s díly např.: Jak přežít noční procházku po Václaváku, Jak sehnat půllitr pitné vody na Hradě pod 150 Kč, Jak nebýt okraden v pražském metru, Jak se nenakazit TBC na Hlavním nádraží...

Jan Budař zase, pohříchu po dlouhých letech, zvedl prapor humoru vysoko. Na tohle předávání cen Českých lvů se dalo nejen koukat, ale taky se pobavit. Vtipnost sice nedosáhla vrcholných příček, jako při jeho loňském moderování nominačního večera, ale přesto byl zase neotřele originální.

Studie sebezničení v silném osobním příběhu. Skvělý výběr hereckých představitelů hlavních i vedlejších rolí.

Spíš výřečný dokument doby, těch pár písniček nelze nazvat záznamem koncertu. Ačkoliv tady Karel Kryl desítky let nežil a jeho tvorba byla komunisty zakázaná, zpívala s ním jednohlasně celá hala. Pravda a láska na chvíli zvítězila nad lží a nenávistí.

Většinou běžné povídání s hosty. Nejvtipnější díly jsou ty, kdy přijeli na návštěvu do Olšan Marek Eben, Arnošt Goldflam a Petr Nárožný s Michalem Prokopem.

Vlasta Redl / O kolo zpět / Dvakrát: Dvakrát dvě deci přede mě postavil pán. Musel si přeci všimnout, že jsem tu sám. Dvakrát se uklonil, dvakrát poděkoval. Skupina spustila "Andulko Šafářová". Ach, to je muzika, až se mi srdce svírá. Ještě, že na dvojitý nelson dvakrát se neumírá. Od stolů vstávají ti, co tu nejsou sami. Tak, proč stojíš u mě, dívenko s květinami? Holky rty špulí na stébla v citrokolách. Všechny jsou stejné - copánky, mašle, volán. Všechny si naráz dávají hádat z dlaně. Ta, co je nejblíž, vypadá odhodlaně. A tak provlékám skrz to hluché, velblouda i jehlu uchem. To jsem netušil, že je to tak Náramně jednoduché. To je ta pravá chvíle pro autogramy. Plaše se sklání a voní fialkami. Raději jděte mi z očí, tajemná Eurydiko, Nějak dnes nesnáším pohled na krev a mlíko. Samoto, samoto, laskavá domovino. Syn se ti vrátil, tak ještě dvakrát víno. Ať ještě chvíli je všechno tak hezky sudé. Ať se smím loudat pár kroků za osudem. A ona ať oči klopí, Ať se v těch hlubinách neutopím. Kéž bych tak neviděl a neslyšel, Co nikdy nikdy nepochopím. Ještě se třpytí, jak slza na kameni. A už tu není, zmizela bez loučení. Ani ten v černém dvakrát si neví rady. Pán si přál platit zvlášť, nebo dohromady?

Sledoval jsem seriál kompletní, takže mohu hodnotit jako celek. Zprvu mi přišly díly propracovanější a ucelenější. Postupem času, také kvůli obměně průvodců, došlo i k povrchnějšímu rozboru a hodně zkratkovitému vyjádřování. Vzhledem k tomu, že seriál vznikal v době snah o znovuzačleňování do Severoatlantické aliance a Evropské unie, je dost velká škoda, že se tvůrci nezaměřili na hlubší hledání evropských souvislostí. Nejsme přeci jen Češi, Moravani a Slezani, jsem Evropani.

Takhle rozpačitý projev jsem v moderování zkušeného Bolka Polívky opravdu nečekal.