Mrkvič

Hodně povedený dokument. Pustil jsem si ho jako takovou rychlovku, ale málem jsem si během těch 80ti minut málem ani nevyčistil zuby. Bylo hodně málo míst, kdy jsem měl možnost od televize odběhnout. Scény ze zápasů byly hodně dobré. Povídání boxerů hodně vykreslovalo jejich povahy a motivace. Od promotérů nebo herců, kteří měli možnost se zúčastněnými boxery strávit nějaký čas, také přilétlo pár zajímavých informací. Tak snad jen politika nebyl až tak moc zábavná. Pro vnímání situace v Panamě, oblíbenosti Durána, jeho přijetí zpět po zisku titulu, to by ještě šlo, ale takový Noriega už byla docela dost zbytečná kapitola.

Zajímavé, ale ztrácel jsem se v tom, že vlastně nejde o Everest. Rodinné začátky bratrů Messnerových vypadaly zajímavě. Handrkování kolem vedení expedice už tolik ne.  Psychedelické slézání z hory zpátky bylo zdlouhavé a nudné. Závěrečné shrnutí faktů zajímavé bylo, ale raději mrknu na wikipedii. Film tedy sám o sobě nic moc. Sice to není hollywood, ale na rok vydání bych čekal i lepší efekty a záběry.

Místy hezky vypadající, ale zase jen další zbytečný výlet do starého známého a dříve mnohem oblíbenějšího světa. Nebýt jedné scény ve vlaku, kdy se hrdinové sejdou a "naplánují" svůj boj proti zlu, bych dal o hvězdičku míň. Jediná scéna, pár minut, má v sobě tolik síly, nepotřebuje k tomu žádné zbytečné efekty, je v ní humor a hlavně pocit sounáležitosti s hrdiny. Potom už jsem jen přemáhal spánek a na závěr jsem si vůbec říkal, že tohle se scénáristům ani trochu nepovedlo. Také nula nula prd, kdy hlavní záporák jen čumí, jak mu nevyšly plány. To bylo hodně divné a kyselé finále.

Zajímavý, ale hodně zdlouhavý podání nějaké našinci neznáme kauzy v hodně černé oblasti USA. Jen asi dva díly měly spád a dynamiku po celou hodinu. Jinak byl seriál hodně ukecaný a spousta scén se opakovala. Hlavně ze začátku, kdy se skákalo v čase a divák neměl zdání o situaci, bylo hodně nepřehledných a o to nezáživných.

Na to, že je to dokument celkem o prdu, tak se na něj dobře koukalo a při poslouchání vyprávění hlavní hrdinky se divák dozvěděl i hodně zajímavého. na druhou stranu ty zajímavé informace se týkaly takřka výhradně přizpůsobení se lidského těla na ledovou vodu. Já začal s ledovým koupáním vloni v listopadu, tak pro mě téma je dost živé. Nebýt toho soucítění s hlavní hrdinkou, tak dám možná i o 2 hvězdičky méně.

Knihu jsem nečetl, ale díky známostem znám zákulisí a některé ztvárněné postavy. Převedení knihy na filmové plátno nemusel být špatný nápad a óbčas hlavní hrdina dovede pronést něco vtipného. Jako komik mi bohužel Mádl nikdy neseděl, takže zde z mého pohledu není kde brát. Některé pitvořící se situace jsou vyloženě otřesné. Nakonec jsem se tak usmál jen při scénách Ondřeje Malého a odkazů na jeho trenérskou (brankářů) profesi.

Místy dost drsné téma na animovaný film, který by asi pořád měl cílit hlavně na menšího diváka. Zápletka je ale dost netradiční, zajímavá i překvapivá. Humoru sice možná není až tolik, takže děti si film moc neoblíbí. Dospělák dá jednou a bude spokojený.

Díky za vaše služby pane Bonde. Svým pojetím se nová bondovka hodně vracela k desítkám let starým kouskům. Do toho dříve nenatočitelné záběry, u kterých i zkušený divák žasnul. No a na závěr definitivní rozloučení jednoho Bonda se svou rolí. Ještě se dá připočíst charismatický záporák a jedna sexy pomocnice, kterou jen Bond bohužel nevyužil "víc". Některé bondovky s Craigem nejsou moc zapamatování hodné, ale Skyfall a "ta poslední" se budou v myslích objevovat často.

1. řada začala hodně parádně. Sice kolem hlavní postavy byly všechno takové divné existence s různě kvalitními herci, ale hlášky Peacemakera a jeho počínání v reálném světě nemělo chybu. Peacemaker je ale skvělá epizodní postavička nebo jako jeden z mnohočleného týmu. Od třetího dílu mě tak hlášky a chování už lehce omrzelo a já díly dost proklimbal. Naštěstí se v průběhu sledování objevila čeština a tak dialogy s obří kadencí zvládal i unavenější divák. Ke konci první řady se dá říct, že všechny postavy mají něco do sebe a humor si udržel po celou dobu slušnou úroveň.

Konverzační orgie. Mohlo by se ve filmu řešit cokoliv a pořád by to byla pecka. Ono se vlastně i často jiskří na plátně třeba i jen při debatě o mafínech. Přitom každá (s rezervou) scéna zapadá do celkového vyznění filmu, ukazuje Sloan tak, aby velkým finále podtrhla všechny dosavadní slovní bitvy. Závěr je prostě parádní. Náznaky byly a hodně všímavý divák by je postřehl třeba i všechny. Já byl překvapen tak na půl a to bohatě stačilo, abych na konci žasnul podobně jako u Šestého smyslu (což je samozřejmě něco úplně jiného, ale pocit překvapení byl dost podobný).