Mrkvič

První Space Jam (1996) byl fajn. A měl Billa Murreyho!!! Kdyby nic jiného, tak absence takové postavy hódně chybí. V tomto filmu je spousta odkazů na jiné současné nebo i minulé filmové hity. Dobře, některé jsou i trochu povedeněji zapojené, ale většinou, kdo filmy nezná, tak mu maximálně přijde divná nějaká postava v pozadí. Do toho zprasení samotné hry - basketbalu. Pro koho je to určeno? Nejmenšího diváka všechno to hejbání a blikání přehltí. Staršího diváka moc bavit nebude. Nějací náctiletí možná, ale ty budou mít zase dost smůlu u většiny těch odkazů na jiné slavné filmy. LeBron byl jinak ale fajn. Stejně tak animáci. jen díky nim se dá film jakš takš vydržet.

Absolutní hodnocení je možná trochu moc, ale Pošetilost mocných staví na stejném základu jako například série četníků. Funés je zábavný záporák a jeho eskapády jsou doplněny chytré blbnutí s kamerou nebo scénou, aby dění na plátně bylo příjemně nerealistické a zábavné. Té druhé ingredience v druhé polovině ve filmu ubyde, ale to vyváží okolní postavy (jako němý a dvorní dáma), které podrží vtip filmu, když se hlavní postavy trochu vytratí a ztrácejí na zábavnosti.

Zajímavý nápad, zajímavé provedení, dobré herecké obsazení, ale slabá zápletka. Nebo spíš hodně překombinovaná zápletka, která se nakonec zajímavěji tvářila, než co nakonec opravdu skrývala. Potom jsem měl problém i s hlavním hrdinou, který je místy super skvělý bývalý voják, který všechno ví a všechno zná a ve svém oboru je nejlepší, aby v jiných scénách byl celkem nešikovný ňouma a ještě se choval jak debil. Svádět to na lásku či zamilovanost snad ani nejde. A pokud ano, tak jsem v něm na začátku toho super borce viděl neprávem.

Po pěti minutách filmu jsem si byl jistý, že  dám 5 hvězdiček. Když o pár minut později zazněla do filmu Nirvana, měl jsem jasno. Špinavý vizuál filmu byl parádní. Dlouhé atmosférické záběry byly super. I takové realistické pojetí Batmana se mi moc líbilo. Jenže postupem času jsem začínal tušit, že k vrcholu nedojde. Záporák, který tu vlastně dělá spíš kladnou práci, na konci vyprchá. Respektive spíš záporáci. Jsou dá se říct tři, ale žádný nehraje prim. Každý po nějaké své silnější scéně zmizí z plátna. Určitě je dál, na čem stavět, ale pro mě vrcholem Batmanů zůstává série od Nolana.

Konečně pořádnej hovaďák Reacher. Postava Lee Childa, kterou nelze zapomenout. A to, i kdybych četl jen první díl serie - Jatka. První řada seriálu se drží této první knihy a hlavně ze začátku se drží hodně věrně a je to prostě bomba. Kdybych v prvních třech dílech většinu scén předem neočekával, byl by můj dojem ještě lepší. A to jsem četl knihu před minimálně patnácti lety. U druhé poloviny už jsem ale tak často pocit neměl, že bych dění v seriálu již četl. Navíc, i když byl nějaký díl nadprůměrný, přišla nějaká blbost, která dojem z celého dílu srazila do průměru. I tak se ale těším na další serie a znovu se pouštím do knih. Nachystal jsem si prvotinu Jatka a potom některý z 20+ dílů série.

Gunnovi filmy jsou prostě zjevením. Netradiční, odvážná, vtipná a nápaditá podívaná. Sebevražedný oddíl je ve všech těchto směrech ještě mnohem dál než Strážci Galaxie (2014). Humor je každou chvíli, ale současně na pár vteřinách prostoru dokáže Gunn podat i lehce emotivní scény. Jak bych normálně řekl, že mě ani žádná z více méně negativních postav neláká, tak zde si mě takřka každá získala. A přesně podle úmyslů Gunna. Postava s prostorem na dvě minuty si mě získá za 1,5 minuty. Postava s prostorem půl hodiny, si mě získá třeba tak v půlce. Všechno skvěle připraveno, natočeno, vizuálně domalováno. Dokonalost po řemeslné stránce. Příběh nebo dialogy už mi v hlavě asi tolik neutkví. Bohužel.

Ano, jedna hvězdička je navíc za téma metalu a pár vtípků pro alespoň trochu znalé "temné" muziky. Velkou část filmu jsem si jinak říkal, jestli není lepší si ty použité skladby dát někde zvlášť a v originálu, ale už jen kvůli Black Sabath na čelo a zjevení se pár hudebních legend (s jejichž identifikací jsem měl ale dost problémy), stojí za to film vidět. Někomu, kdo ale poslouchá Evu s Vaškem, Britney Spears a nebo 80% jiný muziky, bych film ale ani moc nedoporučil. I když prolnutí kapel odlišných žánrů ze závěru filmu bylo chvályhodné poselství.

Děsně dlouhý film obsahující spoustu zbytečností. Pár věcí je fajn, ale i ty fajn vtípky se párkrát zopakují a podruhé už to takové kouzlo nemá. Skoro mi až přijde, že dostal Apatow od Netflixu obří rozpočet a nevěděl, co s ním. Mít film 90 minut a těžit hlavně z komiky herců - hlavně Pascala (ten je v každé scéně boží), Duchovnyho (v té skupině totálně nehodící se postava, ale v dobrém smyslu) a dál klidně využít téma covidu spolu s nelítostnou pračkou na peníze - Hollywoodem. Potom by ty tři hvězdičky byly zasloužené. Takhle jsou s hodně odřenýma ušima a film je dáleko předaleko za podobně laděnou Tropickou bouří (2008).

Ne že bych se u filmu nějak extra moc bavil. Ne že bych si nějak móc užíval písničky. Dal jsem tomu netradičnímu vyprávění ale šanci a postupem času jsem byl odměněn příjemným humorem, emotivním a zajímavým příběhem podle skutečnosti. Pro muzikálové nadšence, kteří by třeba něco z písniček znali, musí být film ještě lepší. Kdybych měl vidět někdy podruhé, asi nestojím o celý film, ale jsou pasáže, u kterých bych v TV nepřepnul jinam.

Souboje Godzily s Kongem odehrávající se na lodi a v ulicích Hong kongu bych moc rád viděl na velkém plátně. Škoda. Jinak je film né moc zajímavý, ale žádné strašné kraviny se naštěstí také nekonají. Malá holčička jako komunikační pomůcka s Kongem se povedla, protože film dost polidšťuje a dává mu i veškeré emoce, které se dají ve filmu najít.