FrankSusta

Líbí se mi, jak nám rejža stárne, zatímco dokáže všem mladíkům nakopat prdele a přitom jim do ksichtu plivnout informaci takhle má vypadat poctivý akční film. A k tomu všemu ještě dokáže (zcela očividně) objevovat nové technologie a nadšeně je všude použít (i když sorry, v úvodu to s nimi bylo trochu slabší). Je ale taky vidět, že už přeci jenom chce poukázat i na své kvality coby vyprávěče a do hromady scén (a vlastně i samotných záběrů) dává různou symboliku a umělečtější ambice. Postupně rozvíjí ty magorské ideje a (občas trochu násilně) poukazuje na promyšlenost tohohle na první pohled plochého světa (který naštěstí se zapojením hlavy je něčím mnohem víc). Tyto ambice jdou ale občas bohužel trochu na úkor tempa, protože kupříkladu úvod je za mě zbytečně dlouhý a celé dětství by šlo o něco zkrátit. Jaksi to takhle přidává na intenzitě, ale je to pořád nějak zaseklé na okraji komornější konverzačky (která ani náhodou není komorní) a té epičnosti z roku 2015. Takhle to ale bohužel nikdy akčními sekvencemi nepřejde do té vysněné vizuální orgie a pouze to balancuje z důvodů těch, že když už, tak setsakra drsných brutalit a i na Millera až moc divné kamery (ze začátku, i když mi celkově přišla horší než tehdá). Jinak si ale nemám moc co stěžovat. Dobře, Anya Taylor-Joy je na Furiosu možná trochu vyměklá, ale snaha se nezapře. No a Dementus/Chris Hemsworth (až na pár momentů) je setsakra uvěřitelný a setsakra dobře napsaný (minimálně co se jeho řečí týče). No a na závěr ještě přidám, že mi chybí Junkie XL a jeho psychopaticky silná muzika. Jinak se všechno technicky příblížilo předešlému dílu dost povedeně (u make-upu jsem občas až čuměl). A to násilí, když už je, tak je teda setsakra dobrý a pěkně se v něm vyžívá a nějak podivně si odpočinete. 8/10

Sorry, ale jediný, co mi tak nějam odůvodňovalo tu šílenost, ze které oči nepříjemně přecházely, byly scény s Džinem, kterej si to teda ale dával na maximum.

Lidi, je to parodie! Uznám vám, že ne všechny vtipy sedly, ale sakra, ono to jinak nemá být jinak kdovíjak světoborný. Minimálně mě to absolutně pro vypnutí hlavy stačilo.

V recenzích se pokouším vyhýbat klišovitým hláškám typu ''na to, že jsem nečekal nic dobrý'', ale tady nevidím zbytí. Zcela upřímně, na to, že Ceasarova (málem bych řekl Reevesova) trilogie patří mezi mé nejoblíbenější trilogie, tak jsem se pokračování této dokonalosti zkrátka bál. Naštěstí ale musím konstatovat, že to zlé ani náhodou není. Ano, je to jiné, a jak (a popravdě už z trailerů se mi nelíbilo, že orangutan nemá ty svoje epické tváře (to, co mu naroste až věkem) a že vypadá jako Oslík ze Shreka). Bohužel tváře opic jsou takové strnulejší, než jak to dokázali rozpohybovat minimálně v předešlých dvou filmech (a nebo se jen herci málo snažili, nevím), jejich hlasy (nejvíc Soony) působí až moc lidsky a nejsou tam ty (dokonalý) nedokonalosti z předchozích dílů, a celkově to někdy vypadá (především pak orli) jako plastelína - respektive že to je takové málo prokreslené v strukturách, i když se sem tam opravdu dokonalý záběr najde (úvodní scénka z minulosti - která je pro fanoušky Ceasara přítomnost, ale celé je to prakticky ještě dle propočtů budoucnost a prostě wtf - je perfektní). Největší problém mám ale asi s dějem, který především pak na závěr (kde se tedy ukáže skvělý záporák, kterého filmový svět celkově potřeboval) začíná nabírat na pár nelogičtnostech a občas se zamyslíte,''jak je možný, že je tohle možný...'' Největší problém mám asi s lidma, především pak s Mae, která mi od chvíle, co promluví (což není spoiler, koukněte na trailery) nějak trošku lezla na nervy a se svým charakterem silné hrdinky si mě opravdu nezískala (i když mi bylo řečeno, že lidi by v podstatě věci pro svou záchranu vlastně udělali cokoliv, asi souhlasím). Jinak jsem teda ale z filmu uchvácen. Ano, nebýt sešlápnutí z plynu dokonalosti na závěr, za mě by se jednalo o pětihvězdičkovou záležitost. Minimálně první hodina šlape jak hodinky, člověk má opravdu strach a celkově i ten kinozážitek za to stojí. Proximus je (jak jsem říkal) dokonale zlý zloduch (a vlastně i prokreslený, na to, že coby postava není zvlášť chytrý) a Noe důstojný (i když ne až tak moc zajímavý) nástupce za Ceasara. Film má v sobě hromadu myšlenek a podobenství a i samotné záběry toho dokážou předat tolik, že za mě se jednalo o téměř tu pětihvězdičkovou záležitost. Především tedy pak ještě vchválím výpravu, i když popravdě nevím, co bylo reálné a co ne. A ten směr ke knižní předloze začíná být značný. 8/10 P.S. Orel, který má peříčka až k pařátům, opravdu nebude chytat ryby - minimálně ne přímo z vody

Lži, pokrytectví, podvádění či porucha soustředění... jen pár z mnoha témat, které probírá tento seriál, Adam Sedlák a taky některé z důvodů, proč nenávidím moji generaci. Troufnu si říct, že nejlepší český režisér (možná s , možná bez, přívlastku současný) to zkrátka dokázal už ve své prvotině nastavit nepříjemné a zcela bez jakýchkoliv růžových brýlí (jak to mnozí neúspěšní režiséři u takovýchto témat dělají) zrcadlo zobrazující naší a především pak mladou (ale pořád o něco starší než já, chjo) společnost, a to vše v tom nejúdernějším stylu. Nebo, nevím, možá by to šlo úderněji, do toho kecat ale nebudu, protože už samotné pojetí této hry na dokonalý vztah/život, zatímco jeden druhému nemůže věřit a vše se to propadá do světa nezájmu a ignorace, kde si stačí vypnout zvuk a hrát si na šťastný pár. Neuvěřitelná lehkost v odvyprávění těžkého příběhu, který (jak už někdo poznamenal a já nemůžu než souhlasit) se vlastně odehrává jen tak mimochodem. Každý detail má v této věci, která má mimochodem neuvěřitelný spád, své místo. No a herci samozřejmě super. Jediný problém mám, že někde v čtvrtém nebo pátém díle si tam bůhvíproč nadávali na můj vkus nějak dlouho a moc se to nehýbalo - to se dá ale odpustit, život prostě takový je. Což mi po zhlédnutí došlo, že jsem z toho vlastně strašně smutnej.

No vida, že ta naše krásná zemička jde nasnímat moc pěkně. Bohužel jsem během kvůli známým jak zahraničním, tak českým hercům byl kapánek nablblý a nějak to na mě nedokázalo zapůsobit, protože jsem asi přemýšlel moc nad touto kombinací (která je teda jinak fajn). Cillian Murphy se svým prakticky nehybným obličejem ale stále hrát dokáže zkrátka mistrně, takže takovému Neužilovi ve filmu sekunduje moc pěkně. Technicky tomu nemám moc co vytknout, snad až moc žlutý filtr na kameře. Mám ale s tím takový problém (podobný jako u filmu Bratři, i když tady jsou ty postavy aspoň nějak oispravedlnitelný), že mi některé ty postavy zkrátka přijde, že jednají moc na oko proti systému, a tak nějak mě to rozčiluje.

Nějak dlouho jsem odkládal napsání této recenze na to, abych teď napsal živě nějaký intelektuální komentář. Takže jen řeknu, že to je geniální, neuvěřitelně zábavný, pěkně, originálně a zábavně natočené. Ryan Gosling je prostě borec a David Leitch jakbysmet, když se mu v této době podaří natočit takovýhle poctivý akční spektákl, který vzdává holt kaskadéřině - za využití sotva postřehnutelného CGI (i když ten kůň mě fakt nasral). Je to prostě náhul a vlastně už ani nevím, za co jsem tu jednu hvězdu ubral. Ale budu si věřit. 8,5/10 (scéna s pádem z helikoptéry s prostředníčky a KISSákama do pozadí je mega cool a už teď je pro mě a kámoše ultimátní kultovkou)

Abyste pochopili, jak píšu recenze: Občas se mi holt kolem hlavy tak nějak už před filmem proletují nápady, co by šlo napsat a já je tak nějak prostě chytám a kdyžtak použiju. Tady jsem měl pocit, že to bude určitě super, že se to určitě bude líbit každému puberťákovi, protože ta nějaká žena z popisu (a ve filmu i je), co pravidelně dojede k tobě domů a uspokojí tvé sexuální touhy, znělo jako docela fajn. Po zhlédnutí musím říct, že co následovalo už tak fajn nebylo. Achjo, musí být opravdu super mít s Lanthimosem nějaký vztah, protože mi úplně stačili dva jeho filmy, aby mi došlo, že ten člověk má fakt rád sex - ale asi pokaždý trochu jinak. A zrovna tady to promítl jako actually fungující péčko, z čehož mi je smutno (asi víte proč - a není to proto, že to ani nebylo step-fantasy). Film mi jinak připoměl Zónu zájmu (docela nesouvisle, protože tohle je z mého pohledu staré patnáct let, zatímco Zóna zájmu půl roku), co se týkalo postavení kamery, ignorace/izolace (ať už šlo o tu kameru, co tomu napomáhala, nebo o samotný příběh) či lidí, co mluvili, jako by měli vymyté mozky. Jinak to perfektně balancuje na té hraně provokace a... no, prostě toho druhýho, přístupnějšího, které úplně nevím jak nazvat.

V podstatě věci se to dá popsat vyprávěním a občasným kreativním nápadům jako temná verze Amélie z Montmartru, co je svými barvami zaseklá těsně před Fincherem a celé to trochu okoření OCD. Též to poslouží jako důkaz, že magoři píšou lépe než zdraví a psychicky nelabilní jedinci (což dost vysvětluje mé výhry v literárních soutěžích). A taky mi post režiséra dokázal, že Dánové mají jen jedno příjmení (vyznejte se mezi těmihle dvěma uznávanými režiséry). Jinak se mi asi nejvíce líbilty ty zmiňované nápady ve vyprávění a kamera, ze které až mrazí, ale je moc pěkná.

Myslím, že jsem si opravdu nemohl lépe načasovat vyhledání definice slova ''nihilismus'' a zhlédnutí tohohle filmu - pokud jsem teda tu definici správně pochopil, je to přinejmenším úsměvné. Divná alternativa Klubu rváčů, nehledě na fakt, že je o rok mladší. Myšlenka docela jasná, ale ne pro každého pochytitelná (jen koukněte na ty smíšené reakce (a vlastně i mou úpravu hodnocení)). Taky mě ten film donutil zamyslet se, že ty Dánové vlastně chodí na piknik očividně mnohem častěji, na jiná místa a celkově úplně jinak, než když jsem jednou vyrazil já (nevím proč to zmiňuji, jen mi přišlo, že tam nějak moc jsou na pikniku). Lars von Trier je zcela nepochybně zajímavá figurka kinematografie a rozhodně si od něho ještě něco pustím, ale teď si asi budu muset dát od něho a celkově Dogma 95 pauzu, protože nápad sice zajímavý, ale zde trochu dlouhý a ne tak jednoduše stravitelný. (ale ještě přiznám, že dokumentární stylizace (která je možná způsobena pouhou nestatickou kamerou xd) tomu přidává na uvěřitelnosti)