Noc oranžových ohňů

Mám rád vězeňská dramata a těch z předlistopadového období a z dob normalizace by se asi dalo napočítat na prstech jedné ruky. Matyáše mám celkem rád, je to herec sedmdesátkových filmů od těch různých dětských po detektivky a různá dramata. Objevil se tak v perfektní roli pilota Wellingtonu v Nebeských jezdcích i naprosto obskurní záležitosti jménem Hroch. A tak jsem se zájmem sledoval jím hraného hrdinu a jeho pád coby nadějného kádru v podstatě až na dno. Trochu úsměvné jsou tam ty tanečky kolem KSČ a ten až otcovský vztah mezi vězněným a vrchním bachařem, který správně poznal člověka co pochybil a je si toho vědom na rozdíl od kriminálníků a grázlů. Ti zůstanou stále stejným odpadem socialistické společnosti a nápravné zařízení s nimi nic neudělá. A když si komunista vezme k sobě mledého grázla který nikdy nepozanl správného soudruha, kdo ví zda z něj nakonec také neudělá slušného člověka a dokonce třeba časem i komunistu ! Dám tedy za 3 rabičky cigaret. * * * (18.04.2020)

po 40 letech zajímavý příběh komouše samozřejmě ho vyloučili ze strany to dělají partaje do dnes, po bumerangu a zdivočelé zemi, nebo Jen o rodinných věcech je tento film zajímavý už tím , pohled komunistického scénáristy Gariše na chod v lágru , dal jsem 3 přihazuji 4 za výkony všech herců, hrál tam i ten vrah malých dětí nevím jak se jmenuje Luděk Nešleha není to film špatný jak píšete, ale spíš k zamyšlení kam nás ti komouši chtěli dostat. Matyáš to zvládl a Zbyněk Brynych taky a mě to spíš dojalo deda :-)Lábus za tu roli blbce bud pochválit nebo nakopat prdel Garišovi to byl estébák:-)28.12.2019 ale komouš to byl kovanej :-)14.5.2o2o (12.08.2016)

Této socialistické pohádce chybí postavy hodné uvěření, děj hodný záznamu a jakýkoli jiný než historický důvod ke sledování. 1) Film je vpravdě příšerný. Ale z jakéhosi zvrhlého masochistického důvodu jsem vydržel až do konce. Nechcete se uklidnit hrou v dámu? 2) Nejvíce mě dostalo, jak moudrému otcovskému kapitánovi chodí dopisy vděčných propuštěných. 3) Pěkně si zahrál 24letý Jiří Lábus (spoluvězeň Jan Tomáš). 4) A na závěr to nejlepší. Na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu v roce 1975 byl snímek nominován na Zlatou záchodovou mušli pro nejlepší film. To mě fakt podrž! (06.06.2018)

Takový průměrný Brynychův film. Celkem se divím, že něco takového šlo do kin, protože tvůrci ukázali, že kriminál je vlastně celkem fajn, bachaři se chovají jako milí tatíci a v cele si člověk určitě najde nového kamaráda. Ale jinak se jedná o slušnou moralitu, kterou skvěle herecky zvládl Matyáš. Lábus jako vždy příšerně přehrává, takže je jako obvykle trapný a nevěrohodný. Distributor, který se opět pokusil postavit rovnou do role kritika, se mýlí, když píše o neživotných zápletkách. (16.09.2017)

30% — Na filmu mě zaujalo především to, že hlavní hrdina porazil člověka a asi za 14 dnů byl soud a hned šel sedět. Ne jako dneska až třeba po roce nebo ještě delším čase. Jinak ta linka s tím, jak zůstal uvědomělým komunistou i v kriminále a po vyloučení ze strany a jak si dokázal naklonit i některé spoluvězně, byla dost umělá. A závěr byl už úplně z říše sci-fi. (06.03.2018)