Režie:
Václav KubásekScénář:
Karel SteklýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrají:
Jaroslav Marvan, Marie Ježková, Otomar Krejča st., Marie Kautská, Vítězslav Boček, Vladimír Hlavatý, J. O. Martin, Lubomír Lipský st., Emil Bolek (více)Obsahy(1)
Strojvůdce Matys zachrání za druhé světové války při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, které láskyplně říká Líza. Sám je při útoku zraněn. Čeká pak doma na uzdravení a na konec války a těší se, že bude znovu na opravené lokomotivě jezdit. Konečně je po válce. Matysův zeť Vojta se stane také strojvůdcem. V den narození svého syna se Vojta opije a zapomene, že má služební pohotovost. Když je pak volán k plnění povinnosti, není k nalezení. Starý Matys se nechá přemluvit, aby ho tajně zastoupil. Na trati zabrání nehodě, když zastaví odpojené vagony. Všichni se domnívají, že vagony zachránil Vojta. Vojta na nátlak rodiny o celé věci mlčí. Matys je poslán do penze. Ještě předtím, než mu přátelé uspořádají slavnost na rozloučenou, spojí se Matys s učni a s jejich pomocí lokomotivu opraví. A v Matysův den poslední se všechno obrátí - stroj je v pořádku a přednosta vyzve Matyse, aby na něm dál jezdil. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
Solidně natočený film, režie a kamera, mám rád Jaroslava Marvana a železnici, proto ty 4 hvězdičky. ()
Marvan nemůže za to, že musel hrát ve filmu, neprávem označovaném za agitku. Bylo mu 47 a hrál dědka a o dvacet let později hrál radu Vacátka v hříšných lidech a nikdo si už na tohle nevzpomněl. Na druhou stranu ve své době to musel být úžasný počin, dát mu zdání takzvaného budovatelského! filmu a přitom vynechat stranu a spol. Na druhou stranu (ne tu vládnoucí) bylo těsně po únoru a tak vlastně žádné budování ještě tak nelezlo do všeho. Berme film jako poctu železničářům a poctivé práci, fakt bez ironie. ()
Jasný príklad o tom aká bola doba. Herci zahodili žakety, fraky a vrhli sa do montérok opravovať lokomotívy. Hold budovanie novej budúcnosti aj niečo stojí. Príbeh Matysa a lokomotívy Lízy. Obaja boli odpísaný do šrotu, ale bojovali a nevzdali sa. Je zaujímavé, že tam hral aj Ľubomír Lipský, jeden z nemnohých , možno jediný čo sa dožil súčastnosti... Ale lokomotívy to boli parádne.... 45%. ()
K tomuto filmu přistupuji nekriticky, protože mi připomene mého dědu, který za války jezdil rychlík do Bratislavy a taky zachytil ujeté vagóny, jen s tím rozdílem, že narozdíl od Marvana měl za lokomotivou vagóny s lidmi. Nechtějte vědět, jakou směšnou odměnu mu tehdy za tento husarský kousek dali... ()
Pěkná podívaná na p.Marvana v roli stárnoucího mašinfíry který ale ještě mladejm ukazuje že do starýho železa rozhodně nepatří.:-))) ()
Budovatelského nádechu se film asi nezbaví, ale prostě vzniklo to v roce 1948, tak to ještě dopadlo dobře. To nic nemění na tom, že film není bůh ví jaký výtvor. ()
Film o tehdejších mašinfírech. Jsem rád, že takový film vznikl, protože je to i dobrý dokument tehdejší doby. Já jsem ještě zažil konec téhle éry a nemůžu říct, že by doba tehdy byla vyloženě zlá. ()
Tento film je skutečně přelomový. Předchází budovatelským filmům z pracovního prostředí různorodé kvality, ale zároveň je oproštěn od následné ideologie, přesto se tu oslava pracovního úsilí i poválečné rekonstrukce československého průmyslu obráží jasně a pravdivě. Je to ovšem už jiný film, nepatřící do starého buržoazního prostředí, zde jsou hrdinové obyčejní lidé, bývalí proletáři. A je to také oslava jednoho dnes už skoro zapomenutého povolání - strojvůdců na starých parních lokomotivách. Jak by se neměl líbit těm, kteří jsou fanoušky v tomto oboru. Samozřejmě, film je korunoiván hereckým a lidským mistrovstvím Jaroslava Marvana, jemuž sekundují Otomar Krejča, J. o. Martin a Vladimír Hlavatý, zatímco ostatní svými výkony poněkud zaostávají. Možná by si film zasloužil čtyři hvězdičky, jenže měně vhrkly do očí při závěrečné scéně slzy. ()
3 a půl, je to upřímný film, ničeho budovatelského sem si nevšimla a navíc mám ráda vlaky:) ()
Film, který se jeví jako komunistická propaganda, ale který je úplně o něčem jiném. Je především o lásce ke své práci, kterou tito lidé neberou jako nutné zlo, ale jako svůj koníček a poslání. Joo, kde jsou ty doby, kdy se podle vlaků daly řídit hodinky, kde pan výpravčí byl pan někdo, a kde každý věděl, kde je jeho místo a co znamená, když svoji práci neodvede perfektně. Nastala jiná doba, která je v některých ohledech lepší, ale v tom podstatném, lidském - nelidská. ()
Výborný Jaroslav Marvan v roli stárnoucího strojvůdce Matyse. I ostatní odvádějí kvalitní výkony, především Otomar Krejča v roli Matysova zetě a Vítězslav Boček jako přednosta. Film bych neoznačoval jako budovatelský. Jedinkrát nezazní slovo soudruh, s úctou je zmíněn prezident Masaryk, nejde zde o žádnou kolektivní výstavbu socialismu, jen parta učňů je ochotna pomoci Matysovi s opravou jeho milované lokomotivy Lízinky. Povedla se i hudba, jejímž autorem je Miloš Smatek. ()
Docela poučné pokud jde o tehdejší reálie. V čem je propána budovatelský celoživotní zápal pro své povolání? Žádné soudruhování, Masaryk je zmíněn s úctou, zaměstnanci dráhy uživí rodinu, aniž by manželky musely chodit do práce a i přes poválečnou mizérii obývají docela slušný byt, o odchodu do důchodu nerozhoduje neosobní úřad, ale nadřízení. Na druhou stranu parta učňů je jaksi bezprizorní a strojvůdce může řídit vlak i alkoholem v krvi. O prakticky nepřetržitém kouření a o rozdělení rolí v rodině ani nemluvím. Marvan na jedničku. ()
Pěkný film z železničního prostředí. Působící budovatelsky nenuceným dojmem. Není ještě zasažen komunistickou propagandou. ()
Ne snad ani tak budovatelské jako spíše velmi naivní dílko zřejmě odrážející poválečnou nadšeneckou atmosféru v Československu. Slaboučká hrdinská komedie, která sice neurazí, ale ani nezanechá v duši větší stopu. ()
Vcelku povedený film, dost drsně podaná železničářská atmosféra tehdejších dnů. Filmu jsem ihned uvěřil, prostě paráda na ty roky. ()
Milá vzpomínka na dětství. Není to nic k popukání, ale má to své kouzlo a pan Marvan je velmi dobrý. Není to sice film, který bych si pouštěl znova, ale oddechnout si u něj se dá. Pohodička no. ()
Film dokumentující dobové trendy v poúnorovém Československu. 40 % (Ci 12/2007, str. 107) ()
"Pane Matys, nebejt vás, tak jsme na hadr!" Zaslúžilý staršina železničiarskeho klanu, toho času na PN, je napriek zásluhám počas vojny na najlepšej ceste do dôchodku, kam sa mu ale ani trochu nechce. Nielen že počas krízových situácií uplatní dlhoročné skúsenosti, ale ešte s učňovskou úderkou tajne reparuje svoju milovanú lokomotívu a chystá sa, ako ešte všetkým ukáže, že nepatrí do starého železa. Jeden z miernejších budovateľských filmov bez spevu a súdruhovania, v jednej scéne dokonca nostalgicky spomínajú na Masaryka, s excelentným Marvanom, železničnou atmosférou a veľkolepým happyendom. Veľmi dobré. ()
Je to dobrá poválečná nestárnoucí komedie s vynikajícím Jaroslem Marvanem. ()