Režie:
Julian SchnabelScénář:
Julian SchnabelKamera:
Ron FortunatoHrají:
Jeffrey Wright, Michael Wincott, Benicio Del Toro, Claire Forlani, David Bowie, Dennis Hopper, Gary Oldman, Christopher Walken, Willem Dafoe (více)Obsahy(1)
Přední sběratelé a proslulé světové galerie se praly o jeho práce. Břemeno slávy bylo ale příliš veliké. Byl mladý, nesmírně talentovaný, úplně chudý a neznámý. Stejný, jako tisíce jiných nezávislých malířů v Americe. Pomaloval ulice, zdi a plechové ohrady. Jeho publikem byli nuzáci a bezdomovci, kteří měli brlohy přímo pod jeho největšími díly. Pak potkal legendárního Andy Warhola. Během jednoho roku se stal Jean-Michel Basquiat senzací celého světa. Přední sběratelé a proslulé světové galerie se praly o jeho práce. Břemeno slávy bylo ale příliš veliké… (HBO Europe)
(více)Recenze (107)
První co mne na filmu zarazilo, byl počet hvězd, které se třeba jen tak mihly na pár minut. Druhé, že pro mne naprosto neznámý Wright hrál skvěle. Také jsem tedy objevil nového malíře, ale to se nepočítá, neb na výtvarno jsem levák. Po stránce scénáře mne film nijak nepřekvapil, ale ani neurazil, a koukalo se na něj fajn. Schnabel výtvarná díla přiblížil tak, až jsem si je musel hned dohledávat. Takže dobrý, ne? ()
Na "uměleckém" New Yorku druhé poloviny minulého století nebylo pozoruhodné to, že se tam dělo pořád něco nového, ale že toho bylo tolik, že si každý mohl něco vybrat, pro každého tam bylo něco. (Pro mě třeba hudba Mortona Feldmana a myslitele/skladatele Johna Cagea.) Factory Andyho Warhola se mě příliš nedotkla, a John Cale mi byl bližší než Lou Reed, který byl u nás (paralelně s Frankem Zappou) nedotknutelnou a téměř zbožňovanou osobností. Basquiatovy obrazy, spojující africký/haitský primitivismus s popartem a německým expresionismem, mi byl rovněž bližší, hlavně vzhledem k tomu poslednímu - třeba "Jízda na smrtce" (Riding with Death, 1988, krátce před autorovou smrtí). Julian Schnabel je zde "povolaným" filmařem, ví, zná a umí. Je to vidět nejen na "malířské" vizualizaci, ale také na celém diskurzu "newyorské malířské subkultury". Pozn.: Ani k Davidu Bowiemu (ve filmu neměl alternativu) jsem příliš nepřilnul. Překvapila mě však deska, kterou si dodnes rád pouštím - Diamond Dogs). ()
Snímek, natočený podle románu Lecha Majewskeho, nenabízí žádné dojemné drama plné drásajících emocí, ale čistě jen surový pohled na rozkvět a zkázu jednoho mladého výtvarníka, který chtěl jen tvořit a ne vysvětlovat "co" a "proč" to dělá. A v tom smyslu je Shnabelův debut zobrazující boj individuálna a společnosti parádním výtvorem, stejně jako herecké výkony Jeffreyho Wrighta, Benicia del Tora, Michaela Wincotta a nepochybně také Davida Bowieho. ()
"He says he's jealous of the moon, because you look at it. He's jealous of the sun, because it warms you. He says, "I feel you, even when I'm not feeling you. I talk to you when I'm not talking to you. I love you, even when I'm not loving you..." https://www.youtube.com/watch?v=yeyucyCP0JY ()
Žel, skvělé obsazení (Benicio Del Toro, G. Oldman, Ch. Walken a především vždy úžasný D. Bowie) ještě nedělá skvělý film. Během celého filmu jsem nezaznamenal jediný skutečně silný okamžik; jako by se snad režisér domníval, že film ze života umělce musí být zajímavý sám o sobě bez nutnosti zapojit vlastní myšlenky a nápady. Omyl. 6/10 ()
Galerie (31)
Photo © 1995 Miramax
Zajímavosti (4)
- David Bowie vo filme používa pravé parochne, ktoré nosil sám Andy Warhol. (eurika)
- Jean Michel Basquiat nesouhlasil s použitím jeho maleb ve filmu. Režisér Julian Schnabel tak musel obstarat repliky. (Listeroman)
- Postava kterou ztvárněl Gary Oldman (Alber Milo), nebyla skutečná, ale portrét samotného režiséra Juliana Schnabela. (formelin)
Reklama