Druhá světová válka v barvách: Cesta k vítězství

Hned na úvod mě odpudil hlavní komentátor celého dokumentu. Na ten přednes a hlas si budu zvykat asi hodně dlouho. To ho u toho někdo drží za koule? Dál mi fakt hodně vadili přicmrndávající všeználkové. Je mi hodně proti srsti jejich přednes stylem – byl jsem tam, zažil jsem to. Fakt to popisují, jako kdyby tam snad byli nebo co! Všechno říkají s takovou jistotou, jako kdyby nám ostatním, obyčejným smrtelníkům, snad utekla nějaká šance se přenést v čase a jako pozorovatel být u každé situace, která se ve válce stala. Přesně tak totiž popisovali pocity a události, co se tam staly. Tato skvadra mi opravdu vůbec nesedla. Budu se přes ně muset přenést, ale dost mě to vždycky vytrhlo z děje. Jejich konečný nicneříkající kecy mě už jen dorazily. Jinak teda k faktické stránce… Nejvíc se mi líbily úseky s geniálním Chamberlainem, a hlavně jeho úžasný proslov k Britům po evakuačním extempore u Dunkerk. Je tu hodně dobových fotografií a snímků. Nelíbila se mi nedoceněnost RAF v této bitvě. Jinak celkem zajímavé doplnění znalostí. (18.01.2024)

Tak tohle bylo něco. U posledních 8 minut jsem to už bohužel zalomila, ale jinak jsem byla přilepená k obrazovce. Tolik informací a zajímavých témat… Bylo to hodně dobře podané, vysvětlené. Netušila jsem, že válka na vodě byl až v takových číslech. Která jsou teda mimochodem fakt šílená. Všeználci si tam zase hází čísly, která mě osobně zasáhla. Mluvili tam o tisícovkách, jak nic. Tolik lodí a lidí. Když si ta čísla představíte jako vedle sebe stojící lidi, tak je to fakt děs. Hodně se mi líbil taktický nápad Německa na odříznutí Británie díky 300 ponorkám (který se teda neuskutečnil). Jde vidět, jak jsou lidé úžasně vynalézaví, když si chtějí ubližovat. Stejně tak jde na dokumentu vidět, že historii píší vítězové. To nic nemění na tom, že tohle byl fakt nabušený informační nářez. Nechyběla ani zmínka o Enigmě, videa ponorek, podvodní výbuchy, hodně smutný křest amerických lodí. Opravdu mě tento díl extrémně bavil. (18.01.2024)