Walter Mitty a jeho tajný život

Malo to niečo do seba, ale obecne ma to nudilo. Čo ma mrzí, lebo pred pozretím mi niečo našepkávalo, že za istých okolností to bude môj obľúbený film, film môjho srdca. Lenže nebol, nakoľko isté okolnosti sa nakoniec nedostavili. Občas milé, občas vtipné, občas riadne nečakané a originálne, ale proste ma to nebavilo. Paradoxne nakoniec sa mi z celého filmu najviac páčil asi inak môj veľmi neobľúbený Sean Penn. Aj koniec mi pripadal menej emočne silný, než ako mal byť a ako si asi zaslúžil. A myslím si, že možno by nakoniec bolo lepšie, ak by "tú" fotku neukázali a spravili by z nej klasického McGuffina (hoci je dojemné, že odfotil práve to, čo odfotil). (28.03.2017)

Vrcholně eskapistické číslo jednoho prcka o momentech, které nemusí člověk zachytit na analog nebo na digitál a hned neuroticky sdílet na sociálních sítích, ani si je vysnít za kancelářským stolem, ale hlavní je si je najít a prožít. Každý okamžik může být jedinečný. Jakoby Stiller vykradl všechny motivační knihy o tom, jak najít chuť do života a narval je do dvouhodinové podívané, která bravurně zakončuje letošní rok. Jeden z TOP 10 filmů roku 2013! PURE hipster! QUITE retro! (20.12.2013)

Ale kdež! Walter Mitty je především otravná manýra, co je natolik zakletá ve své vlastní podbízivosti, že nedokáže rozeznít ani ty témata, o kterých by měla i co říct. Zajímavějším, cestovatelsky šťavnatějším a dobrodružnějším byl Pennův Útek do divočiny. Todle je fakt jak profilovka z Instagramu, která se staví na obdiv: "jsem z té cool generace požitkářů", ale ve skutečnosti je uvězněná ve své vlastní prázdnotě a přetvářce. A ony ty hipsterské folkové vály "o životě" tomu vážně lámou vaz. Ale jinak docela fajn film, jen neskutečně přízemní. PS: Penn je k sežrání, jako vždycky. (30.12.2013)

Víte jaké to je, když se setkáte s nejhezčím filmem roku 2013? To ho takhle shlédnete. Na konci filmu vnímáte titulky, vnímáte každičkou postavu, která se na něm podílela a přemýšlíte, jak to ten Ben vůbec mohl natočit. Uvědomíte si totiž, že je to jeho nejnormálnější, ale zároveň nejupřímnější a s tím vším i přichází nejlepší film, ve kterém kdy vůbec hrál. Každá postava je boží. Krásná Kristen Wiig se tu předvede tak, že byste jí radostí dali pusu. Islandský herec Ólafur Darri Ólafsson se tu pro změnu vožere tak, že byste tu odpolední popitku v grónském městě Nuuk ještě někdy rádi zopakovali, i se všemi těmi negativy, co chlast způsobuje...no a Sean Penn Vám tu předvede takový moment, na který byste nikdy neměli zapomenout. Film je o snění, o představách a o tom, jaký by náš život měl být. Ale proč by náš život nemohl takový být? Walter Mitty dokázal, že nic není nemožné. Důležité je se nebát a jít do všeho naplno. Dokázal to, nad čím my všichni tady nahlížíme shora a přemýšlíme, jak bychom toho svého cíle mohli docílit .A ano, celý tento film byl podpořen jak nádhernými záběry na neuvěřitelnou Grónskou a následně Islandskou krajinu, tak především dokonale skvostnou muzikou, kde se objevili jak Arcade Fire, tak Of Monsters and Men. Dvě boží kapely, které Vás donutí snít...a donutí Vás i jednat. Jen je třeba si najít tu svojí cestu jak... (29.12.2013)

Nebál bych se označit Waltera Mittyho za midcult, který klasicky předstírá, že sděluje nějaké velké pravdy o životě a přitom vlastně stvrzuje ty nejkonzervativnější truismy šířené masmédii (abyste mohli sbalit holku svých snů, potřebujete být na obálce časopisu). Není to samozřejmě tak jednoduché, ale nemůžu se zbavit dojmu, že tohle není nic víc než primitivní "kvíz" pro přiměřeně oduševnělého diváka, který očekává, že mu film tu svoji myšlenku naservíruje dostatečně polopatě a přitom bude hýkat nad svojí vlastní sběhlostí. Vlastně to ani nejde tak "daleko" jako Coelhův Alchymista, který tvrdil to známé otřepané, že "není důležitý cíl, ale cesta" - tady se i ta cesta zdá být prostředkem k dosažení určitého vysněného cíle. Jak už tu ale zmiňovali ostatní, film si v mnohém protiřečí a není to v tomto případě znak přínosné nejednoznačnosti, nýbrž spíš přizdisráčství. Fotbálek při západu slunce s Afghánci tomu nasazuje korunu a jenom ukazuje, že svět je pro Waltera Mittyho pohlednicí z toho nejpovrchnějšího multikulturního centra, kde se všichni skládají na strádající Tibeťany a sami ani pořádně neví proč (asi proto, že jim to hlavně přijde cool). Navíc hrdina dělá většinu zásadních rozhodnutí kvůli té buchtě a ne kvůli sobě, ale ne že by ho ten film za jeho přístup vytrestal, ale (spoiler) on ho za něj odmění, což mi přijde to nejvíc zvrácené na tomhle líbivém a lehce kýčovitém bijáku. Bene Stillere, vrať se prosím k satirickým metakomediím typu Tropické bouře, na tomhle je stejně nejvtipnější ta parodie Benjamina Buttona, případně odkazování na matrixovské souboje Nea s Agentem Smithem. (25.03.2014)